Bělečský písník

Jak již název sám vypovídá, tak tato vodní plocha vznikla v souvislosti s těžbou písku, jež se provozuje v Bělči nad Orlicí a v jeho okolí již od 2. poloviny 18. století, i když v menším zde byl získáván písek i dříve, a to jak kopáním písníků, tak těžením z řeky Orlice a jejích rozvětvených ramen, přičemž v této lokalitě se původně nacházely lesy, k jejichž vykácení došlo někdy na přelomu 17. a 18. století a od té doby byly zdejší pozemky obdělávány jako pole, případně pastviny, což nám dokazuje např. mapa I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113). Nedaleko odtud se pak vyskytovala řada vedlejších ramen řeky Orlice. Naopak rybníky byly vytvořeny mezi samou vsí a mlýnem, přičemž ještě ve 2. polovině 18. století jich tam byla rovnou trojice. Tento stav zůstal de facto stejný i v následujícím století, což zase prokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR017018400), kdy byla na místě dnešního písníku pole, která náležela Janu Mužíkovi z čp. 12, Janu Vlasákovi z čp. 36 a Janu Janskému z čp. 33.

K těžbě písku a drobného kameniva mezi silnicí ze Svinar a lokalitou "Podvesnický" bylo JZD Nepasice přikročeno až koncem 60. let 20. století, ale to se ještě nejednalo o tento písník, nýbrž menší vedlejší (směrem na východ k obci, někdy nazývaný jako Starý písník), jenž byl od 23. srpna 1983 chráněn jako chráněný přírodní výtvor Bělečský písník (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=822) o celkové výměře 3,92 ha, z něhož se později stala stejnojmenná přírodní památka. Teprve po ukončení těžby písku v tomto místě, jehož částečná rekultivace proběhla v roce 1984, došlo k jejímu přesunu do lokality, která je dnes známá jako Bělečský písník. Tam firma STAVOKA Hradec Králové, a. s. dobývala písek od roku 1997 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1997.HKRA32.01821&bz=-633992.41,-1044016.74), aby byla těžba přenesena roku 2015 na jih za silnici, kde se písek dobývá dodnes (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2016.HKRA32.01075&bz=-633992.41,-1044016.74).

Od té doby byl písník, lidově zvaný též jako Laguna, využíván jak k chovu ryb, tak k rekreačním účelům, ať již šlo o koupání, nebo o bruslení (neorganizované koupaliště), protože jeho voda byla mnohdy více vyhovující než v nedalekém Stříbrném rybníce. V roce 2022 se stal písník, jehož severní část náleží obci (28 967 m2) a jižní Liboru Janskému z čp. 12 (50 894 m2), soukromým rybářským revírem (viz http://www.laguna-fishing.cz), kam mají povolen vstup pouze rybáři s povolením k lovu vydaným provozovatelem písníku (Obchod s golfovým vybavením s. r. o. z Blešna) a občané Bělče nad Orlicí, kteří se mohou rekreovat v levé části areálu (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/fotogalerie-na-lagunu-uz-jen-s-prutem-hradecaci-maji-s-koupanim-utrum-20220528.html). Ostatní lidé mají tedy smůlu a již se na písník mohou dívat pouze z dálky, což v poslední době není na Královéhradecku nějakou raritou, neboť řada ploch byla skoupena a pronajata soukromníky a ti z nich udělali "nedobytnou pevnost", kolikrát pro úzkou V.I.P. společnost.

Bělečský písník na mapě