Beroun

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 C1

archeologické nálezy

kostel sv. Jakuba Většího (13. stol.)

zbytky městského opevnění (13. stol.) Plzeňská a Pražská brána

morový sloup (1681)

renesanční domy

kostel Zvěstování Panny Marie (1525)

První zmínka o objektu 1079

Jiný název objektu Bern, Verona

Prvopočátek osídlení pozdějšího městského katastru, je na základě archeologických nálezů, možno zasadit do nejstarší doby kamenné, tzv. paleolitu. S největší pravděpodobností se jedná o první místo, kde se člověk doby kamenné usadil a to na celém území ČR. Toto prapůvodní sídliště se nacházelo nedaleko soutoku Litávky s Berounkou. Další nálezy potvrzovaly takřka trvalé osídlení Největší množství artefaktů však pocházelo až z období mezi 7. až 1. stoletím př.n.l., kdy se zde usadili nejprvé Keltové a později i Germáni. Pozdější Slované se zde také usadili a to někdy v období kolem roku 800. Prvně je však Beroun uváděn v roce 1079 jako ves Brod a ves Podolí a roku 1088 je uváděna u ves Závodí. Následně zde bylo založeno město při brodu na staré kupecké stezce z Prahy do Plzně. Nové město bylo nazváno Bern, který je často v latinských textech uváděn jako Verona. První přímé označení Beroun, pochází až z roku 1265, ale již o 13 let později je uváděno jako zpustlé. K znovu vysazení města došlo až v roce 1295, kdy bylo rozděleno na českou a německou část. Za Karla IV. bylo město trvale připojeno ke královským městům koruny České. 1. dubna 1421 dobyli město husité a zdejší obyvatele upálili v budovách. Opětovného rozkvětu se město dočkalo až roku 1474 a 1502, kdy mu byla udělena další městská práva. Vlivem velkých požárů v letech 1512 a 1544 se změnil i situační plán starého Berouna a nové domy byly vystavěny v úhledných uličkách. V letech 1582 a 1599 bylo město postiženo morovými ranami a ještě téhož roku 1599 zde vypukl velký požár, kterému za oběť padlo na 158 domů. Další velké škody postihly město za 30-ti leté války, kdy bylo několikráte vydrancováno a v říjnu roku 1639 celkově vypáleno na rozkaz švédského generála Banéra. Po ukončení této války zbylo v Berouně jen 130 domů, z nichž jen 113 bylo obydlených. Město se začalo zvolna ozdravovat, ale další morová rána roku 1680 tento opětovný rozvoj znovu zastavila. Další rány přinesl v roce 1785 patent Josefa II, kterým byla městu odebrána některá práva a další rozhodnutí císaře Františka II opětovně městu přitížila. Město tak zvolna spělo k úpadku a od něj jej zastavilo až vybudování dráhy v roce 1862. Západní dráha tak přinesla opětovný rozvoj města, který však byl nakrátko zastaven ničivou povodní v roce 1872. Od této doby se město mohlo nerušeně rozvíjet až do dalších válečných období. Nyní se však již zastavme u nevýznamnějších městských památek. Za nejstarší berounskou památku je považován základ dominikánského kláštera z konce 13. století. Zdejší konvent však byl dokončen až o 54 let později a tedy v roce 1359. Od této doby byl několikráte upravován a to až do osudného vypálení při husitském vpádu. Od té doby již nebyl klášter obnoven. Z posledních let 13. století také pocházejí zbytky městského opevnění z nichž jsou nejdochovanější systémy Plzeňské, neboli Horní brány a Pražské, neboli Dolní brány. Opevnění bylo dokončeno až v roce 1320. Kostel sv. Jakuba Většího pocházející taktéž ze 13. století, byl v 16. století přestavěn a po mnohých požárech několikráte stavebně upravován. Jednou z posledních přestaveb, která mu vtiskal dnešní podobu, je přestavba z konce 17. století. Z dochovaných renesančních domů, je nejznámější dům Jenštejnských, který nalezneme v dnešním čp. 87. Tento dům pochází pravděpodobně z roku 1612. V Berouně nalezneme také kostelík Zvěstování Panny Marie, zvaný též Zábranský, který pocházel z roku 1525 a taktéž prošel několika stavebními úpravami z nichž ta poslední, v roce 1875 ukončila jeho stavební vývoj. V městě také pobývalo, nebo se i narodilo několik významných osobností české kultury. Mimo tyto největší zajímavosti města však zde nalezneme další zajímavé objekty jako např. Zajíčkův mlýn, Maňasovský mlýn, Panský mlýn, několik řopíků obraného pásu opevnění, mosty atp. Z Berouna vychází červená TZN ve třech směrech. Severozápadní prou vede turistu k hoře Děd s rozhlednou a dále do Hudlic. Severní prou míří do Železné a Chyňavy a východní proud směřuje do Svatého Jana pod Skalou. Modr TZN opouští Beroun také ve třech směrech z nichž západní vede k již zmíněnému Dědovi a severním proudem dojdeme do Loděnic. Jižní trasa modré TZN směřuje do Tetína a přes Kodu do Korna. Po zelené TZN, která Beroun opouští jižním směrem se dostaneme až na rozcestí se žlutou TZN pod Kotýzem a po této žluté se můžeme vydat buď k Axamitově bráně a Koněpruským jeskyním, nebo do Popovic.