Beroun - hradby a brány

Jedním z mých cílů při návštěvě Berouna bylo městské opevnění a dochované středověké brány. Bohužel mi nepřálo úplně počasí a tak jsem neobešel celou délku současných hradeb

Královské město Beroun založil roku 1295 král Václav II. Již od samého počátku město mělo i právo hradební = právo postavit si opevnění pro svou obranu. Původní opevnění kolem města tak vznikalo od doby založení města do první poloviny 14. století a dosáhlo délky 1170 metrů. Šířka hradeb u země byla kolem 2 metrů a výška v rozmezí 6,5 - 9 metrů. Součástí hradeb bylo od počátku 37 hranolových bašt (dodnes jich stojí 20), 2 vstupní brány, 2 fortny, parkánová zeď a vodní příkop o hloubce až 8 metrů a šířce 11 - 17 metrů. Ale ani takové mohutné opevnění neuchránilo město před husity a 1. 4. 1421 bylo dobyto. S rozvojem modernějších střelných zbraní obyvatelé města v 16. století opevnění modernizovali - přestavěly se bašty a hradební zeď dostala střílny pro střelce.

Díky přistavovaným domkům u vnitřní stěny hradeb se velká část opevnění uchovala do dneška. V současnosti spatříte dobře zachované velké části vodních příkopů, jižní část hradební zdi, zbytky bašt a obě vstupní brány. Na severu centra města jsou hradby již spojené s domy, případně za plotem v zahradách.

Na východě Pražská (Dolní) brána byla součástí obranného systému města a tvořila vstup do města směrem od Prahy. Před bránou byl ještě most přes Berounku. Vznikla na přelomu 13. a 14. století v gotickém slohu. Právě přes tuto bránu vedli husité pod vedením Jana Žižky úspěšný hlavní útok na město. Kromě obranné funkce brána sloužila samozřejmě jako pozorovatelna. Současně s hradbami byla také v 16. století upravována. Její současný vzhled mají na svědomí opravy z roku 1893. Ve středověku zde sídlil branný, podle dochovaných písemných zpráv tady byla příležitostně městská šatlava, měšťané bránu využívali i jako obecní trezor. Ve 20. století byl v bráně městský archiv. Dnes se zde nachází výstavní galerie Jiřího Jeníčka.

Na západě Plzeňská (Horní) brána je druhá městská brána. Ta od počátku 14. století střežila obchodní cestu do Plzně a celých 350 let (do roku 1752) se v ní vybíralo clo. Původně gotická věž (podobná Pražské bráně) byla několikrát přestavována a opravována. První a největší opravy proběhly po požáru v roce 1735, kdy věž získala barokní podobu. Východní průčelí věže zdobí dnes městský znak, věžní hodiny (z konce 19. století) a hlavně obraz s mytologickým výjevem (bůh Chronos se sudičkou předoucí nit času od malíře V. Preise) a českým nápisem "Všeho do času, Pán Bůh navěky". V nejvyšším poschodí brány býval byt hlásného a bydlelo se v něm až do roku 1972. V současnosti je v bráně stálá expozice hradebního systému i samotného města, fotokopie některých městských privilegií Berouna. Jsou zde také kopie soupisů berounských obyvatel ze 17. - 19. století. Z Ochozu brány je prý pěkný výhled na město a okolí, ale bohužel brána byla zavřená, když jsem byl ve městě.