Beroun - Husovo náměstí

Beroun je městem ve Středočeském kraji. Leží na soutoku Berounky a Litavky, asi 30 km jihozápadně od Prahy a žije zde téměř 19 tisíc obyvatel. Umístěn v kopcovité krajině na rozhraní chráněných krajinných oblastí Českého krasu a Křivoklátska je významným východiskem turistických cest a již od středověku je významnou křižovatkou cest, místem obchodu i výroby. Berounem protékají tři vodní toky, Berounka, Litavka a Vrážský potok.

Centrum Berouna tvoří Husovo náměstí, které je součástí městské památkové zóny. Zde byste neměli vynechat návštěvu Muzea Českého krasu. Muzeum je umístěno v nejstarším a architektonicky nejcennějším tzv. Jenštejnském domě. Expozice muzea vás seznámí s CHKO Český kras, se světově významnou geologickou oblastí Barrandien i s dějinami Berouna a jeho osobnostmi.

Dominantou náměstí je gotický farní kostel svatého Jakuba, trojlodní bazilika. Kostel vznikl ve 13. stol. a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice a v letech 1903 – 1907 byl kostel upraven architektem Josefem Fantou. Vedle kostela se nachází i areál děkanství. Barokní budova děkanství patří mezi Kulturní památky. Stavba s pětiosým průčelím, členěná římsami a osazená okny se srdčitými mřížemi, nahradila na počátku 18. století původní gotickou faru.

Na dolním konci náměstí, kde stávala již v roce 1302 malá rychta, stojí budova radnice, která byla v roce 1903 přestavěna podle plánů Františka Coufala v novobarokním stylu. Dvoupatrové průčelí radnice se třemi štíty zaujme svým mohutným vstupním portálem se dvěma mužskými figurami, které podpírají balkon, hodinami, městským znakem, znakem královské koruny a bohatou štukovou a sochařskou výzdobou. Vedle radnice stojí dům ze 14. století. Podle bývalého hostince nazývaný také Na Nové. V 16. století zde majitel domu, berounský purkmistr Matěj Střelec, vyráběl palné zbraně a provozoval hospodu zvanou U Střelců. Dnes je zde turistické informační centrum.

Zajímavé jsou i některé další domy na náměstí.

Měšťanský barokní dům čp. 43 byl v roce 1912 upraven pro potřeby Evangelické církve augsburského vyznání (dnes Českobratrské církve evangelické). V roce 1938 byl na budově postaven nový štít. Autory výzdoby štítu jsou sochař Zdeněk Dvořák, malíř Miloš Antonovič a berounský rodák, architekt Jan Slavík.

Měšťanský dům čp. 77 byl nazýván podle jména majitelů Máchovna. Při pobytu ruských vojáků ve městě v roce 1798 se pro ně v tomto domě konaly pravoslavné bohoslužby. V letech 1852 až 1939 zde bylo centrum berounské židovské obce (modlitebna, židovská škola a byt rabína). Židovská škola byla zrušena v roce 1913. Po druhé světové válce byla budova sídlem lidové školy umění. V roce 1994 byl dům vrácen Židovské obci v Praze

Dům č. p. 86 zvaný Český dvůr, byl od roku 1720 sídlem první berounské pošty a hostince téhož jména. V domě pobývaly vzácné návštěvy, jako například v roce 1804 švédský král Gustav IV., v letech 1809 a 1810 rakouský císař František I. nebo v roce 1823 ruský car Alexandr I.

Salátovský dům (čp. 88) se nachází v řadě štítových domů v horní části berounského náměstí. V roce 1643 jej koupila bohatá berounská měšťanka Alžběta Salátová, v té době též majitelka sousedního Jenštejnského domu. Po přestavbě po požáru města v roce 1735 má dům nízký barokní štít nad vysokou atikou se dvěma obdélníkovými okny.

Štítový dům č. p. 89 postavil v 17. století pravděpodobně Matouš Frišman z Ehrenkronu, a proto se mu říká též Frišmanský. Narodil se zde významný matematik, profesor Václav Řehořovský. V přízemí domu je dnes prodejna drogerie Teta.

Z druhé poloviny 17. století pochází dům č. p. 90 známý jako dům U Tří korun. Podle pověsti zde měla být mincovna a je tu uschován poklad, který ještě nikdo nevyzvedl. Dům si nechal postavit křivoklátský hejtman Jan Friedrich Klanner z Engelshofenu. Štíty domu byly upraveny po požáru v roce 1735.

Zajímavé je i zdejší městské opevnění s dvěma branami, které patří k nejzachovalejším hradebním systémům v Česku. Vzniklo z popudu krále Václava II. na přelomu 13. a 14. století. Do dnešních se zachovaly zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt se dvěma městskými branami.

Součástí náměstí je i morový sloup stojící před hlavním vchodem do kostela sv. Jakuba z roku 1680. Na mor tehdy v Berouně zemřelo 341 lidí, což byla téměř polovina obyvatel města.

V horní části náměstí stojí kašna z roku 1729 s replikou sochy sv. Jana Nepomuckého od sochaře Petra Vitvara. Uprosřed náměstí se nachází pomník padlým v I. sv. válce se sochou Záboje od sochaře Karla Opatrného z roku 1924 a v dolní části objevíte sochu mistra Jana Husa od kameníka Františka Velíška z roku 1908.