Betlémská kaple v Praze – utajený kubistický skvost na Žižkově
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Když se vysloví Betlémská kaple, většině lidí se vybaví objekt na pražském Starém Městě, kde kázal mistr Jan Hus. Stejně to dopadne, když zadá člověk tento pojem na internet. Ale PrahA je velká a na jednom dvorku skrývá opravdové tajemství.
A když se vydá člověk na Žižkov, tak může v Prokopově ulici objevit další Betlémskou kapli, velice zajímavou stavbu skromně ukrytou uprostřed bloku pavlačových domů. Ale kdo hledá, ten najde. Je potřeba objevit číslo popisné 216/4 a pečlivě se dívat na průchody do dvora. I když nápis "Pravda vítězí - Českobratrský evang. sbor“ nad vchodovou bránou mnohé napoví.
Objekt patří dnes Českobratrské církvi evangelické. Počátky farního sboru na Žižkově byly ale více než skromné. Od prvního shromáždění v roce 1894 uplynula ještě dlouhá doba, než objevili vhodné místo pro svou modlitebnu a přistoupili ke stavbě této kaple. V roce 1912 zakoupili řadový dům v Prokopově ulici včetně prostorného pozemku ve dvoře. Vypracování projektu se ujal architekt Emil Králíček a realizaci provedla karlínská stavitelská firma Matěj Blecha.
Zakomponování kubistického stylu do této secesní sakrální stavby představuje jedinečný stavitelský počin nejenom u nás. Slavnostní otevření se konalo 28. června 1914. V průběhu následujících let sice došlo k drobným úpravám a přístavbě bytů, ale celkový vzhled Betlémské kaple se naštěstí výrazně nezměnil. V roce 1938 bylo přistoupeno podle projektu architekta Bohumila Kozáka k přístavbě sakristie nazvané „Švýcarská síň“ a také „švýcarské“ věžičky se zvonicí na střeše kaple. Ještě téhož roku v červnu se poprvé rozezněl zvon, který darovali evangelíci ze švýcarského Balgachu.
Po válce začalo hrozit kapli nebezpečí zbourání, jelikož komunisté uvažovali o velkolepé a moderní přestavbě čtvrti Žižkov. Naštěstí k tomu nedošlo a naopak byla roku 1975 prohlášena za kulturní památku, čímž se tato, jedna z nejvýznamnějších kubistických památek v Čechách, definitivně zachránila. Kompletní rekonstrukce objektu proběhla postupně v letech 1996 - 2006.
Také já jsem při jedné ze svých návštěv Prahy vyhledal Prokopovu ulici a vešel průchodem do dvora, kde proti mně stanula Betlémská kaple. Nabídl se mi zajímavý pohled a kontrast mezi okolními obytnými domy a tímto svatostánkem. Možná za to mohl i na dvoře parkující postarší, patrně nepojízdný automobil, který tady svědomitě hlídá kapli. A když jsem tam stál a rozhlížel se, tak jsem si představoval, jaký to musí být pocit pro obyvatele okolních domů, kteří mají těsně pod okny kostelík. Něco mi říkalo, že mám před sebou pohled, který se jen tak nevidí.
Vešel jsem branou na vlastní pozemek, prohlédl si malou zahrádku i dvě bílé lavičky podél dlážděné cesty. A poté zkusil vzít za kliku dveří. Naštěstí bylo otevřeno. Interiéru totiž dominuje unikátní kubismus, který by měl být již jediným původním interiérem v tomto slohu v Praze. Jedná se především o štukované a dřevěné kubistické prvky a kazatelnu s typicky kubistickým hvězdicovým motivem. Původní vzácnou výzdobu vhodně doplnila i zdůraznila nová výmalba, kterou v roce 1992 provedli studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové z ateliéru profesora Pavla Nováka. Autorkou návrhů byla paní Iša Blažková. Osobně si myslím, že se jim to velice podařilo a malba, ač není původní, tak výborně dotváří jednotnou architektonickou formu interiéru i celé stavby.
Prosté vybavení a neokázalá výbava. Kromě unikátní kubistické výzdoby či kazatelny se zlaceným nápisem „PRAVDA ZVÍTĚZÍ!“ zaujmou v interiéru určitě i varhany, krásná kamna či lustry.
BETLÉMSKÁ KAPLE
K 500 LETE PAMÁTCE
MUČEDNICKÉ SMRTI
MISTRA JANA HUSI
Tak praví nápis na čelní fasádě nad vstupem, z čehož je jasné, že rovněž tato kaple se při své stavbě hlásila hrdě k tradici husitství. Ostatně i při budování Žižkova jako samostatného města v druhé polovině 19. století a následném jeho pojmenování sehrála významnou úlohu husitská tradice. Ještě ale zpět ke zmíněné čelní fasádě. Po obou stranách nápisu jsou pozůstatky bývalých šestibokých oken, která byla v průběhu let zazděna, a byly do nich osazeny sochy, přičemž jedna busta náleží přímo Janu Husovi. Vrcholu této strany budovy dominuje kalich a svatá kniha ve zlatém provedení.
Občas se lze v některých článcích dočíst, že prostory kaple využívala také undergroundová kapela Plastic People of the Universe jako zkušebnu. Ale seriózně to není doloženo. Jisté je pouze to, že zde trávil nějaký čas jejich bubeník Jirka Šula.
Dnes tady sídlí Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 3 - Žižkov I, který spadá pod Pražský senoriát. Kromě bohoslužeb a běžné činnosti konají přednášky, koncerty a má tady sídlo Občanské sdružení Diakonie Broumov, charitativní organizace na ekumenické bázi, která zprostředkovává pomoc potřebným občanům nebo lidem v krizové životní situaci na mnoha místech ČR a Diakonie České bratrské církve evangelické, která se stará o běžence.
Je zajímavé, že o existenci této unikátní stavby na dvoře pavlačového domu, v srdci Žižkova, se moc nepíše a mnoho lidí o ní nemá ani ponětí. A to je škoda, jelikož kubismus jako architektonický styl vznikl v Česku. Ve světě, kde je velice ceněný, se kubistická architektura nevyskytuje. Ale, jak jsem se zmínil na začátku. Ono, když se řekne Betlémská kaple, většinou si každý představí asi o čtyřicet let mladší kostel na Starém Městě, kde kázal Jan Hus. Název této stavby se nevztahuje k městu Betlém, jak by se mohlo zdát, ale k tzv. „neviňátkům betlémským“. Zasvěcení původní kaple, která byla zbořena v druhé polovině 18. století, souvisí s nevinnými dítky, které nechal král Herodes povraždit. Zda se tak uvažovalu i v případě názvu Betlémské kaple na Žižkově, nevím. Možná se vycházelo z biblického výrazu „Beth-lehem“, což znamená „dům chleba“, myšleno jako duchovní výživa pro každého. Ostatně, když vymýšleli její název, tak žádná Betlémská kaple v Praze nestála.
Ještě bych měl něco dodat k výrazu „naštěstí bylo otevřeno“, který jsem použil ve svém povídání. Štěstí totiž přeje připraveným. Na internetu jsem si dopředu zjistil, že by měla být kaple otevřena v pondělí od 16.00 do 18.00 hodin, v úterý od 9.00 do 11.00 hodin a ve středu od 17.00 do 19.00 hodin. Další informace lze najít na této adrese: http://zizkov1.evangnet.cz/p1hl.html.
Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:
http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/