Bílé Karpaty (4): Moravské Kopanice

Bílé Karpaty (4): Moravské Kopanice (05/2020)

Moravské Kopanice je název oblasti ležící při hranicích se Slovenskem v pohoří Bílé Karpaty ve Zlínském kraji, zahrnující katastrální území obcí Starý Hrozenkov, Vápenice, Žítková, Vyškovec a Lopeník. Typickým znakem Kopanic je rozptýlená zástavba lidských obydlí malebně umístěných do krásné přírody Bílých Karpat. Dříve byly usedlosti obklopeny poli, která se obdělávala po dlouhou dobu hlavně kopáním motykami kvůli kopcovitému terénu. Odtud tedy údajně pochází název "kopanice". Region má svůj specifický folklór a nářečí.

Život v nadmořské výšce okolo 500 – 600 metrů n. m. na neúrodné kamenité půdě nebyl nikdy snadný. Kopaničářská oblast také dlouhou dobu trpěla špatnou dostupností a obyvatelé byli téměř izolováni od okolního světa. Život zde provázela dřina na polích a bída. Základem hospodaření bylo pěstování obilí, především žita, špaldy a ječmene, v menší míře pohanky, prosa a směsi viky s ovsem. Pěstovaly se také brambory, zelí, tuřín a luštěniny. Dařilo se zde i ovoci – jablkům, hruškám a švestkám, které se sušily a pálily. Louky byly využívány k pasení dobytka a kosení. Dalším zdrojem obživy bylo dřevorubectví. (tento odstavec byl zpracován podle webových stránek obce Lopeník)

Kopanice jsou součástí chráněné krajinné oblasti CHKO Bílé Karpaty. Najdeme zde spousty nádherných květnatých luk s výskytem orchidejí, které však nebyly v minulosti přiměřeně udržovány a zčásti zarostly náletovými stromy a keři. Na takových místech orchideje samozřejmě již nenajdeme. Pořád je zde však co obdivovat, na prohlídku rozkvetených luk je nejlépe se vypravit koncem května a v první polovině června. Pokud naopak chcete kýčovité fotografie jasně zelené krajiny s bíle kvetoucími ovocnými stromy, pak se sem vydejte v dubnu. Na podzim (v říjnu) listnaté lesy naopak hrají všemi barvami.

Mapa oblasti Moravské Kopanice na mapy.cz: Moravské Kopanice - hranice oblasti (mapy.cz/turisticka), Mapa Moravské Kopanice - navštívená místa: Moravské Kopanice_mapa moje (mapy.cz/turisticka)

Do oblasti se dostanete po státní silnici č. 50 z Uherského Brodu směr Trenčín. U motorestu Nový dvůr je odbočka do Lopeníku a do Vyškovce přes Mikulčin vrch (799 m n. m.). Už z této silnice se otevírají krásné výhledy do krajiny. Na Mikulčině vrchu je lyžařské středisko, které však v posledních letech trpí nedostatkem sněhu i mrazivých dnů pro zasněžování. Díky středisku se zde nacházejí poměrně velká parkoviště.

Mikulčin vrch je výchozím místem mimo jiné pro túru na Velký Lopeník (911 m n. m.), na jehož vrcholu je umístěna celoročně otevřená rozhledna. Více o Velkém Lopeníku najdete v článku, jehož odkaz uvádím pod tímto textem. Asi 1 km od parkoviště se při stezce z Mikulčina vrchu na Velký Lopeník nachází Chata Jana, kolem které jsou rozmístěny dřevěné ručně vyřezávané sochy zvířat a pohádkových postav – dobrá atrakce pro děti. Na Mikulčině vrchu je instalována webkamera (lyžařský svah Lopata), na které si můžete ověřit počasí: Webová kamera Lopata

Obec Lopeník je typická kopaničářská obec přímo pod severními svahy Velkého Lopeníku. Oblast byla dlouho odlehlá bez spojení s okolními vesnicemi, obec pak vznikla spojením mnoha kopaničářských osad a samot. V místní části Uhliska, nedaleko lopenické turistické chaty, se dochovala nádherná kopaničářská chalupa s doškovou střechou č.p. 141 – nemovitá kulturní památka. Dům je ve vlastnictví soukromé osoby a prohlídka není možná. U domu č.p. 64 se nachází pěkná stará roubená stodola. Nad Lopeníkem při zelené turistické značce je fotogenická zvonice, od které je pěkný výhled. K rozhledně na Velkém Lopeníku je možné se odtud vydat buď po žluté značce přes Lopenické sedlo nebo z malého parkoviště nad obcí po zelené značce. Túry z Lopeníku k rozhledně doporučuji hlavně v říjnu, kdy jsou listnaté lesy nad obcí nádherně zbarveny.

Obcí prochází Naučná stezka Lopeník v délce 7,5 km, pokud zahrnete i výstup na Velký Lopeník, pak je to celkem 13 km. Trasa v obci (mimo Velký Lopeník) vede po zpevněných cestách a je vhodná také pro cyklisty.

Obec Vyškovec je asi nejtypičtější kopaničářská osada. Domky jsou stále jako kdysi roztroušeny po kopcích a název Vyškovec místu sedí. Obec se nachází v nadmořských výškách od 450 až do 750 m n. m. Pokud přijedete od Mikulčina vrchu, zaparkujete na parkovišti za točnou autobusu Vyškovec - Hribovny, u turistického přístřešku na horním konci vesnice, už z tohoto místa jsou nádherné rozhledy na celý Vyškovec, Velký Lopeník, Velkou Javořinu a hřeben Bílých Karpat táhnoucí se dále na severovýchod.

Druhý možný příjezd do Vyškovce je k dolnímu konci od Starého Hrozenkova k budově obecního úřadu. Silnice spojující dolní a horní konec obce je velmi úzká pro jedno auto a hodně strmá. Průjezd tímto úsekem je trochu adrenalin a také pro kolo (cyklostezka č. 46) je to dlouhý stoupák. Tímto úsekem by autobus neprojel a tak zastávky na horním a dolním konci nejsou spoji přímo propojeny.

Z historie obce (podle webu obce Vyškovec): Původní domky byly na Kopanicích stavěny ze dřeva a střechy domů pokrývaly slaměné došky, v roce 1869 je zaznamenáno v obci 87 takových domů. Později byla často dřevěná konstrukce domu pokryta hliněnou omítkou. Na konci 19. století se pak začaly budovat i stavby hliněné. V roce 1919 bylo v důsledku odlehlosti lokality mezi dětmi školou povinnými 95% negramotných, proto zde byly za účelem zvýšení úrovně vzdělání v roce 1934 postaveny dvě školy. První silnice do obce byla vybudována v letech 1936 až 1938. Ke kolektivizaci došlo v obci přes značný odbor obyvatelstva až v roce 1969 a půdu následně obhospodařoval Státní statek v Bojkovicích, část svažitých neobhospodařovaných pozemků byla změněna náletem dřevin, část sadů zpustla. Po roce 1989 státní statek řadu pozemků opustil a tyto zarostly náletovými dřevinami.

Naprosto doporučuji udělat si procházku z parkoviště na horním konci obce Vyškovec po červené turistické značce k vrcholu Kykula a dále po hranicích se Slovenskem až na slovenský vrchol Machnáč (771 m n. m.) – nejvyšší bod obce Drietoma. Nenáročná stezka je z parkoviště až k vrcholovému kříži dlouhá 4,5 km s převýšením pouhých 150 m. Z vrcholové trasy je opravdu nádherný výhled na slovenské pohoří Povážský Inovec a na druhou stranu na Bílé Karpaty a vzadu vykukují vrcholy Beskyd. To, co čeká na Machnáči, však překvapí každého. Výhled se přehoupne na slovenskou stranu – v údolí se krčí město Trenčín, nádherný výhled je na rozeklané vrcholy Vršatských bradel, na celé pásmo Povážského Inovce, Malé Karpaty, Malou Fatru – typický vrchol Kľaku, na dlouhý hřeben Veľké lúky, Veľký Kriváň, Rozsutce, dále na Strážovské vrchy s majestátným vrcholem Strážova. Škoda, že optika fotoaparátu nezachytí tu hloubku a blízkost takového pohledu.

Zpět z Machnáče se vracíme po stejné stezce až k Vyškovci, kde odbočíme po cestě dolů mezi na mapě vyznačené orchidejové louky Ve Vlčí a Pod Hribovňou. Je začátek června a nic moc úlovky. Sem tam ještě kvetou prstnatce, ale jinak jsou tato místa již vypasená nebo pokosená. Větší část luk je také již zarostena keři. Další louky v okolí, které již nejsou označeny jako přírodní památky, kvetou více, ale pro změnu všude visí cedulky "soukromý pozemek".

Kousek od parkoviště se nachází památník americkým letcům, kteří zde byli sestřeleni za 2. světové války v srpnu 1944 v Letecké bitvě nad Bílými Karpaty. V místě se nachází také naučná tabule s popisem bitvy. Více informací na: http://www.leteckabitvakarpaty.cz/

Nad obcí u silnice směrem k Mikulčině vrchu stojí novodobá zvonička z roku 1998. Uvnitř svítí světlo a automat hraje hudbu s lidovými písněmi. Je to trochu kýčovité, takové místo by mělo být spíše tiché.

Obec Žítková je další kopaničářskou vesnicí, ve které končí silnice, ale na rozdíl od Vyškovce a Lopeníku má již malé centrum s obecním úřadem a hospodou. Obec se dostala do povědomí lidí zásluhou Žítkovských bohyní. Klidné zapomenuté místo na konci světa začalo po roce 2012 trpět nepřiměřenou přízní turistů a to z důvodu literárního zpracování tématu o bohyních, které se později stalo předlohou také divadelní inscenaci. Bohyně (čarodějky) věštívaly a léčily - dokázaly bohovat, tj. prosit Boha o pomoc, sbíraly byliny a provozovaly lidové léčitelství. Na této činnosti vydělávaly peníze. Poslední bohyní byla na Žítkové Irma Gabrhelová, která zemřela v roce 2001 ve svých 94 letech. Její domek v části Čierné se zachoval v původní podobě zásluhou nynějších vlastníků. V domě se provází v odpoledních hodinách o víkendech a svátcích. Ve vedlejší chalupě je nabízeno ubytování. Nad domkem je pěkná zvonička a výhledy na okolní krajinu jsou velmi malebné. Nedaleko odtud se u cesty nachází výklenková kaplička, poblíž prodávají ovčí sýry (Sýr od kapličky).

Místních se na bohyně neptejte, jsou na to alergičtí. Zlobí se také na literární autorku, že napsala smyšlené věci – nejedná se však o faktografickou literaturu, ale o román. Na spoustě míst jsou zde cedulky s varováním, že jde o soukromý pozemek. Turisté chodili místním až k domům a po zahradách. Dnes už se snad situace uklidnila.

http://www.chalupazitkova.cz/

V místní části Žítková - Hutě se nachází Kaple Panny Marie Kopanické z roku 1990, kterou nechal postavit na vlastní náklady místní rodák. Kaplička slouží také jako vzpomínka na Mons. Dr. Josefa Karla Matochu, který působil jako olomoucký arcibiskup a který zemřel v komunistickém vězení v roce 1961. Obcí prochází Naučná stezka Moravské Kopanice s několika odbočkami seznamující návštěvníky s krajinou a životem Kopanic v okolí Žítkové a Starého Hrozenkova (celkem 14 zastavení).

Pod Žítkovou byla v údolí vybudována malá Žítkovská přehrada, která je dnes soukromá a nese název Rybník Javorec. V roce 2018 byla modrá turistická značka, která dříve vedla přímo kolem vodní plochy, přeložena na asfaltovou cestu nad přehradou. Přehrada dnes slouží k chovu ryb a není možné se zde koupat.

Nedaleko Motorestu Rasová v lokalitě Nový Dvůr u hlavní silnice č. 50 Uherský Brod – Trenčín se nachází starý pískovcový lom Přírodní památka Lom Rasová. Pohodu sice ruší zvuk po silnici neustále projíždějících aut, ale jinak se jedná o kouzelné místo. Lom je částečně zatopen a vodní prostředí je rájem pro vážky a obojživelníky. V lomu rostou ohrožené druhy rostlin. Lokalita je snadno dostupná a živočichům ani rostlinám příliš neprospívá přítomnost člověka a koupání psů v jezírku. Buďte prosím k přírodě ohleduplní.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z Bílých Karpat:

• Bílé Karpaty (1): Velká Javořina
• Bílé Karpaty (2): Velký Lopeník
• Bílé Karpaty (3): Javorník
• Slovensko - Biele Karpaty: Vršatské bradlá