Bilíkova chata
Chata stojí těsně pod areálem letoviska Hrebienok (5 minut chůze) v lesnatém prostředí Studenej doliny, na jihovýchodním úbočí Slavkovského štítu. Na místě Bilíkovy chaty stála od roku 1875 primitivní Ruženina chata. V roce 1884 k ní přibyl větší turistický hotel. Po požáru obou budov v roce 1893 postavili majitelé spišskosobotské lesní společnosti dva nové hotely, které podle blízkého Studeného potoka nazvali Studenopotockými kúpeľmi. Objekty však za nejasných příčin předposlední únorový den roku 1927 také vyhořely. Spáleniště však neosiřelo dlouho. Na podzim roku 1934 bylo započato se stavbou nového objektu horské chaty a ta již zanedlouho začala sloužit široké turistické veřejnosti. Název dostala po bývalém předsedovi Karpatského spolku dr. Guhrovi. Po znárodnění v roce 1946 přešla do majetku KSTL. Současný název dostala chata na počest kpt. in memoriam Pavla Bilíka, příslušníka finanční stráže ve Starém Smokovci. Pavel Bilík (1916-1944) byl nadšený lyžař, závodník a později i účastník Slovenského národního povstání, který byl nad Horním Smokovcem při bojové akci raněn a nacisty zajat a později popraven v Kežmarském zámečku. Na chatě je umístěna jeho pamětní deska. Následně chata prochází několika dalšími přestavbami a získává dnešní vzhled. Z letní terasy je jedinečný pohled na panoráma Lomnického štítu.
Chata stojí těsně pod areálem letoviska Hrebienok (5 minut chůze) v lesnatém prostředí Studené doliny, na východním úbočí Slavkovského štítu. Kousek od dnešního objektu stála od roku 1875 primitivní Ruženina chata. V roce 1884 k ní pak přibyl větší turistický hotel. Po požáru obou budov v roce 1893 postavili majitelé spišskosobotské lesní společnosti dva nové hotely, které podle blízkého Studeného potoka nazvali Studenopotocké kúpeľe. Objekty však za nejasných příčin předposlední únorový den roku 1927 také vyhořely. Spáleniště však neosiřelo dlouho. Na podzim roku 1934 bylo započato se stavbou nového objektu horské chaty a ta již zanedlouho začala sloužit široké turistické veřejnosti. Název dostala po bývalém předsedovi Karpatského uherského spolku dr. Guhrovi. Po znárodnění v roce 1946 přešla do majetku KSTL. Následně chata prochází několika dalšími přestavbami a získává dnešní vzhled. Z letní terasy je jedinečný pohled na panoráma Lomnického štítu.
Současný název dostala chata na počest kpt. in memoriam Pavla Bilíka, příslušníka finanční stráže ve Starém Smokovci. Pavel Bilík (1916-1944) byl nadšený lyžař, závodník a tatranec. Pochopitelně i účastník Slovenského národního povstání, který byl nad Horním Smokovcem při bojové akci raněn a nacisty zajat a později popraven v kežmarském zámečku. Na chatě je umístěna jeho pamětní deska.
Bilíkova chata je zobrazena jako třetí v pořadí mezi slovenskými turistickými známkami, lze ji zakoupit v recepci chaty.
Chata umístěná těsně pod Hrebienkom v lesnatém prostředí Studenej doliny, na jihovýchodním úbočí Slavkovského štítu. Na místě Bilíkovy chaty stála od roku 1875 primitivní Ruženina chata. V roce 1884 přibyl větší turistický hotel. Po požáru obou budov v roce 1893 postavili majitelé dva nové hotely, které však v roce 1927 také vyhořeli.Tuto historickou osadu nazývali podle blízkého Studeného potoka Studenopotockými kúpeľmi. Dnešní Bilíkovu chatu dali do provozu v roce 1934. Chata, označená pamětní tabulí, je pojmenována na počest kpt. in memoriam Pavla Bilíka, příslušníka finanční stráže v Staré Smokovci, lyžaře, závodníka a účastníka SNP.