Bohutice - zámek

Zámek ve městě Šumperk není tak známý mezi turisty jako jiné šlechtické sídla. Není divu, neboť budova již jen velmi málo připomíná zámek, natož hrad, který zde vznikl patrně již při zakládání Šumperka. Navíc zde již dlouhá léta sídlí střední odborné učiliště.

Předchůdcem zámku byl tedy hrad, který se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. Nicméně hrad snad založili páni z Lipé v letech 1340 - 1360, kdy drželi šumperské zboží.

Hrad ležel na vyvýšenině zvedající se od jihu směrem k náměstí, v místech dnešního východního zámeckého křídla. Od jihu byl chráněn hradbou a vodním příkopem, který pak pokračoval kolem celého města, z této strany také k němu vedl přístup po dřevěném padacím mostě. Uprostřed hradního dvora stála hlavní obranná věž – hláska, ve výši dnešní zámecké budovy. Byla obklopena Kamennou hradbou, která spočívala na palisádách, vyztužených. Proti městu byl hrádek chráněn vodním příkopem, přes nějž vedl dřevěný můstek. Uvnitř hradeb vedle věže stál obytný palác a podél nich hospodářské budovy a stáje, asi v místech dnešního západního křídla. Z popisu možno vzít jako historickou skutečnost, že hrádek ležel v místech dnešního východního křídla, byl poměrně malý a úzce se přimykal k městu, které bezprostředně chránil.

Na hradě sídlili většinou pouze purkrabí pověřeni správou majetku. Zástavní držitelé města se v něm začali trvaleji usazovat až v 15. století.

Postavení východního křídla poslední průzkumy připisují Jiřímu Tunklovi – majiteli hradu v letech 1464 - 1480. Tunklové z Brníčka přebudovali starý hrad na zámek a jeho prostory nabídli ke konání sjezdu moravských pánů, kteří se zde 4. června 1490 sešli také se zástupci slezských stavů, aby dohodli společnou volbu Vladislava Jagellonského na český trůn. Na pamět této události se od roku 1998 pořádají slavnosti šumperského sněmu. Přestavba byla ukončena roku 1504, jak ukazovala Kamenná deska nad zámeckou branou, která však byla bohužel při přestavbě v roce 1840 stržena a rozbita.

Tunklové byli velice draví, lační majetku i společenské prestiže. K poddaným se chovali bezohledně a tentýž postup uplatňovali i proti hrdým šumperským měštanům, kterým krátili jejich stará privilegia. Trpělivost Šumperských přetekla někdy na začátku roku 1494, kdy Jiřího Tunkla i s jeho služebnictvem napadli a jak zaznamenal událost Viktorin Kornelius ze Všehrd: "svého pána jsou porazili, zranili a skoro zabili, takže jest od toho zbití nevstávaje, umřel". Kornélius se ovšem dopustil zásadní nepřesnosti, když ve své zprávě umístil událost na Zábřežsko. Chybu převzal František Palacký a od něj se dostala do učebnic dějepisu. Byla to neslýchaná troufalost - první větší poddanská vzpoura proti vrchnosti v dějinách českého království a tak na potrestání viníků, které mělo být exemplární, měl zájem samotný král. Šumperští však uprchli do lesů, odmítli se dostavit k soudu a v listě zemským stavům se dovolávali Božího soudu, neboť On "ne podle urozenie, než podle skutkóv a spravedlnosti súdí". Měštané nakonec zřejmě vyvázli bez větší úhony a Tunklové zástavu na Šumperk prodali Žerotínům.

Západní křídlo zřejmě na přelomu 15. a 16. století přistavěl Petr ze Žerotína. Rod Žerotínů držel zámek až do roku 1569 kdy si ho koupili měšťané.

V tomto místě vypukl 7. května 1669 obrovský požár. Tehdy zde stál dům purkmistra Krembse, jehož ženě Justině (údajně opilé) se při pečení vznítilo v pánvi máslo. Nešťastnice vyhodila nádobu z okna přímo na šindelovou střechu sousedního domu, který stál blíž k zámku. Silný vítr záhy požár rozfoukal po celém městě a také na předměstí. Justina Krembsová zemřela na silné popáleniny.

Zámek byl sice obnoven, ale objekt se stále více používal k hospodářským zájmům - byl zde například pivovar a solnice, takže postupně pustl.

Roku 1805 byla zbořena věž a hradby. V roce 1840 proběhla přestavba zámku, zejména západního křídla, v němž pak byla umístěna tzv. hlavní škola. O 9 let později dostal zámek novou střechu a přestěhoval se do něho městský úřad. Další úpravy spadají do roku 1852, kdy hlavní škola byla rozšířena na nižší reálku. Tehdy byl také zasypán vodní příkop před zámkem.

V roce 1872 vykoupilo město od právovárečného měšťanstva východní křídlo, sloužící dosud jako pivovar, a po úpravách byla tato část přeměněna na měšťanskou školu. Školským potřebám slouží šumperský zámek s menšími přestávkami válečných let, kdy tu byl umístěn provizorní vojenský lazaret, vlastně dosud.

V současné době sídlí v budově původního zámku střední odborné učiliště.

http://www.sumperk.cz/dr-cs/455-byvaly-sumpersky-zamek.html

Město Šumperk, jedno z nejdůležitějších měst severozápadní Moravy v podhůří Zábřežské vrchoviny a Hrubého Jeseníku tvoří bránu při cestě z Čech do Jeseníků a obráceně při cestě z Moravy do Rychlebských a Orlických hor. K zámku se dostanete z hlavního Náměstí Míru s mohutnou novorenesanční radnicí z r.1909 s dalekohledem na Ochoze, jižním směrem Bulharskou ulicí nebo druhou jižní ulicí-Sadovou a hned vlevo Zámeckou uličkou. K nádvorní části zámku s nádvořím a parčíkem, kde je nyní hlavní vchod do zámku se dostanete po silnici, která vede Šumperkem do Bohdíkova po Žerotínově ulici na Husovo náměstí, kde přímo naproti v parku na severní straně náměstí je vidět zámek.

Šumperk byl založen někdy v letech 1269-1276 na zeměpanském území velmi často zastavovaném nejpřednějšími českými a moravskými šlechtickými rody. Pravděpodobně již při zakládání města byl postaven malý hrad, neboť již z r.1281 je znám Jeneč ze Šumperka z rodu Ranožírovců, který měl na erbu Jelení parohy a parohy doplňují znak města i v současnosti. Hrad stával jižně od nynějšího Náměstí Míru na vyvýšenině, v místech dnešního východního křídla zámku. Z jihu byl chráněn hradbou a vodním příkopem, který pokračoval i na severovýchod k městu. Uprostřed dvora stála hláska, chráněna kamennou hradbou. Majitelé šumperského panství se často střídali. Místní vladyky vystřídali od 14.stol. páni z Lipé, páni z Kunštátu, za husitských válek v letech 1423-1439 Valdštejnové a v letech 1439-1455 Cimburkové, z nich známý válečník Bernard z Cimburka a na Šumperku se objevuje ve stížnostech z r.1447 na jim uloupený majetek ve Slezsku a tato stížnost je také první přímá zpráva o existenci hradu v Šumperku. Po pánech z Cimburka v letech 1462-1496 získal panství Proček z Kunštátu. Na hradě v té době zastupovali pány zástupci, kteří vykonávali i funkci fojta a později hejtmana. V zámku se 4.června 1490 konal sjezd moravských a slezských stavů, na němž bylo dohodnuto setrvání ve svazku s českým královstvím a společná volba Vladislava Jagellonského na český trůn. V r.1496 přešel do vlastnictví Petra ze Žerotína, nejvyššího moravského komořího a hejtmana Olomouckého kraje, který si Šumperk zvolil jako rodové sídlo. Pro tyto účely nepohodlný hrad již neplnil svou funkci a tak přistoupil k jeho přestavbě na reprezentační sídlo, renesanční zámek. Hospodářské budovy byly přestěhovány do nově postaveného panského dvora mimo Městské hradby a k přebudovanému východnímu křídlu bylo přistaveno západní a severní křídlo, zámek tak získal podobu tvaru „U". Dřevěnou spojovací chodbou, vedenou po městských hradbách byl zámek přímo spojen s děkanským kostelem. S městem byl zámek spojen padacím mostem přes příkop. Přestavba zámku byla dokončena v r.1504. V r. 1562 se měšťané z poddanství vykoupili a Šumperk se stal svobodným královským městem. V r.1569 město zámek od Žerotínů odkoupilo a používalo jeho část pro slavnostní zasedání městské rady a další část pro hospodářskou správu městského statku, který spravovali správci, zvaní purkrabí. Výsady královského města Šumperk ztratil za účast na stavovském povstání a v r.1622 se stal majetkem Lichtenštejnů. Zámek se změnil v hospodářskou budovu, v němž občas pobývaly vojenské posádky. Po požáru v r.1669 byl obnoven v manýristickém barokním stylu a využíván jako hospodářská budova městského pivovaru. Později zde byl na čas i sklad soli. Při čarodějnických procesech na konci 17.stol. byli inkvizicí odsouzeni a upáleni šumperský děkan a farář Christoph Alois Lautner a městský rychtář Heinrich Peschke. Hláska a hradby byly zbořeny v r.1805. Po úpravách v r. 1840 se část západního křídla zámku změnila v r.1842 ve školu. V rámci těchto úprav byl v r.1852 zasypán vodní příkop před zámkem. Zachován zůstal především renesanční portál na bývalém hlavním průčelí obráceném k městu a v druhém patře severního křídla nádvorní strany, zbytek renesanční arkády. Po dalších úpravách a opravách v r.1849 se sem nastěhoval městský úřad a dalších úpravách v r.1852, kdy byl zrušen byt pivovarského správce, byla škola rozšířena na nižší reálku. S menšími přestávkami, kdy sloužil jako vojenský lazaret, slouží zámek školským potřebám i dnes, kdy je tu střední odborné železniční učiliště.