Bolevec - venkovská usedlost

Areál bolevecké usedlosti patří do souboru nejvýznamnějších památkových objektů ve správě Národního památkového objektu, které jsou určeny ke zpřístupnění veřejnosti. Bude prezentován jako významný doklad stavebního vývoje vesnické architektury na Plzeňsku v období 18. – 20. století. Ve stavení, v sýpce a stodole se uvažuje s expozicí, která by měla přímou vazbu na dvůr a ves Bolevec (včetně prezentace historické hasičské techniky, která má přímou vazbu na obec Bolevec). Ve chlévech se předpokládá zřídit víceúčelový prostor (výstavy, přednášky, prezentace apod.) a případně též zázemí celého zařízení (sociální, kancelář, archiv). Konkrétní využití je předmětem další projektové přípravy.

Mimořádně hodnotný selský dvůr je situován v jihovýchodní části bolevecké návsi (Plzeň 1). Je nedílnou součástí historického jádra bývalé vsi, která byla pro své urbanistické a památkové kvality prohlášena v roce 1995 za vesnickou památkovou zónu. Jde o unikátně dochovanou lokalitu, která si zachovala svůj osobitý charakter a intimní prostředí rámované siluetami tradičních selských chalup, přestože ji v 70. – 80. letech 20. století obklopila ze tří stran zástavba moderních panelových domů. Kromě historických a architektonických hodnot zvyšuje atraktivitu místa i blízkost turisty hojně využívané oblasti Boleveckých Rybníků a rozsáhlých příměstských lesů.
Areál památky sestává z velkého obytného stavení s komorovou a hospodářskou částí, z chlévů a stájí přiléhajících k jihozápadní straně dvora, zděného patrového špýcharu ležícího na východě a mohutné stodoly situované na jihu. V linii ohrazení, na severní a západní straně dvora, stojí dvě Velké zděné klenuté brány. Dochované stavby jsou převážně klasicistního původu. Usedlost byla poprvé zachycena v mapách k roku 1781, její založení je však bezpochyby starší. Obytný dům má v nadpraží letopočet 1809. V interiérech se dochovalo množství slohových dřevěných i Kamenných prvků, např. klasicistní okna a dveře s profilovanými obložkami. Dva středověké portály v suterénu vypovídají o možném propojení života na statku s pozdně gotickým obdobím, kdy Bolevec jako ves již dávno existoval (první písemná zmínka o lokalitě pochází z r. 1382). Velmi pozoruhodná je i samotná dispozice statku a řešení jeho hospodářské části, která je oproti části obytné patrová, s klenutým přízemím a komorovým patrem. Objekty ve dvoře (především pak obytný dům) jsou pohledově exponované a svým vzhledem dotvářejí památkový charakter lokality. Zásluhu na míře dochování památky má skutečnost, že po celou dobu své existence „žila“. I když přestala sloužit původnímu účelu, byla stále využívána místními rodáky jako kulisa i zázemí řady kulturně společenských akcí. Pro své nesporné kulturně historické kvality byl areál v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku.