Bouzov - hrad princezny Jasněnky

Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou nad hlubokým příkopem, vytváří působivou dominantu kopcovitého zalesněného kraje. Po průjezdu obcí Bouzov vede k hradu samostatná odbočka. Parkoviště je vzdálené přibližně 200 metrů do hradu. Pěší přístup vede strmým vrchem z náměstí obce. Hrad je přístupný od května do srpna denně mimo pondělí a pátek. Hrad Bouzov je vyhledávaným místem pro natáčení filmových pohádek.

Historie

Přestože hrad nechal vybudovat arcivévoda Evžen Habsburský v letech 1895 ? 1910, který přitom využil základů středověkého hradu ze 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova. Až do konce 17. století se majiteli hradu postupně stávali různé moravské a české rody. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení války panství koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů. Nacisté majetek řádu za 2. světové války zkonfiskovali. Představitelé řádu v 90. letech minulého století podali žalobu, soud ale zatím v této věci nerozhodl, a proto i nadále patří hrad státu.

Aktuální informace pro návštěvníky 2023

> Prohlídkové okruhy

> Návštěvní doba

> Vstupné 

Hrad Bouzov, který se týčí u prostřed lesů nad obcí Bouzov, je jedním z nejpůvabnějším a nejnavštěvovanějším hradem u nás. Před dva padací mosty klenoucí se nad hradním příkopem přejelo mnoho králů a princezen, neboť toto místo je přímo rájem hraných pohádek a filmů. Hrad však dokonalé středověké dílo pouze napodobuje, stavba byla započata až roku 1895. Vybrat si můžete z několika prohlídkových okruhů včetně hradní věže.

Obec Bouzov nabízí kromě hradu i Galerií v podhradí s 15 m vysokým trojským koněm, který si můžete prohlédnout.

Nejkrásnější procházka na Hrad Bouzov je z autobusové zastávky Bouzov-Doly po zelené turistické značce, je to cca 1,5 km.

POkud máte děti,chtěli byste si udělat krásný rodinný výlet,nemůžu vám doporučit nic jiného než návštěvu hradu Bouzov. Ceny tu jsou Krásné, za rodinné vstupné zde dáte něco málo přes 300. Dopravíte se sem v pohodlí vašeho autíčka. Natáčelo se zde také spoustu pohádek. A navíc-informace pro sběratele TZ- prodávají tu i nádherkou turistickou známku č. 214 :O)

Na kole na hrad Bouzov.

V Olomouckém kraji je mnoho zajímavých turistických atrakcí, které lákají k návštěvě. Jedním z nejvíce navštěvovaných míst je Pohádkový hrad Bouzov ve stejnojmenné obci.

Vhodným dopravním prostředkem k návštěvě této turistické atrakce je kolo. Na kole můžeme vyjet buď přímo z místa bydliště nebo jsme-li z větší vzdálenosti, zkombinovat cestu vlakem a kolem. Vlakem můžeme dojet do Litovle, Červenky nebo Mohelnice a odtud se vydat na hrad.

Hrad byl založen nejpravděpodobněji na konci 13. století. Jeho majitelé se střídali až přišel rok 1696 kdy převzal hrad do svého držení Řád německých rytířů, který jej vlastnil až do roku 1939.Dnešní vzhled získal hrad v letech 1895 - 1910, kdy byl kompletně zrekonstruován na přání arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu.

Hrad je velice nádherný a rozhodně nelitujte peněz a běžte na hlavní prohlídkový okruh "Hrad Bouzov" i když cena je 150,-kč. Taky jsem byl na dalším okruhu který má název "Hrad z ptačí perspektivy" (cena jen 50,-kč), kde postupně vystoupáte na hlavní věž hradu (známa z Pohádky "O princezně Jasněnce a létajícím ševci")

Hrad Bouzov založil pravděpodobně Budislav z Lešan okolo roku 1300. Ten na hradě sídlil do roku 1340, avšak jeho dědici jej prodali v tomto roce pánům z Vildenberka. Ti na hradě, který měl dosud velmi strohý charakter, vybudovali nový, na svou dobu výstavný palác.

V roce 1382 byl Beneš z Vildenberka z ekonomických důvodů přinucen Bouzov prodat moravskému markraběti Joštovi, který ustavil bouzovským správcem Procka Bůzovského z Vildenberka. Ten byl v té době nechvalně známým loupeživým rytířem. Boje mezi Joštem a jeho bratrem Prokopem se Bouzova nedotkly. Přesto bylo zesíleno hradní opevnění.

V roce 1396 postoupil markrabě Jošt Bouzov zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu. Rod pánů z Kunštátu vlastnil bouzovské statky následujících 70 let a zasloužil se i o rozšíření a opevnění hradu. Bouzov za nich dosáhl své současné rozlohy. Synové Heralta z Kunštátu neměli o Bouzovsko zájem a přenechali jej svému strýci Bočkovi z Kunštátu.

Roku 1422 vpadla na Moravu vojska vratislavského biskupa Konráda, která přišla na pomoc králi Zikmundovi proti husitům. Řada hradů, tvrzí a statků kališnických pánů byla tehdy obsazena a zničena. Dobýván byl neúspěšně i Bouzov. Význam rodu pánů z Kunštátu po husitských válkách dále stoupal a roku 1458 byl dokonce Viktorinův syn Jiří zvolen českým králem. Jiří svěřil v roce 1464 hrad svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic.

Během česko-uherských válek, bylo bouzovské panství stejně jako větší část Moravy vypleněno Uhry a sám pan Zdeněk padl v bitvě u Zvole roku 1468. Bouzov pak drželi Albrecht Kostka z Postupic, bratr Zdeňkův (1468 – 1477), jeho syn Hrabiš (1477 – 1481), Jan ze Šelmberka (1481) a zejména Boček Kuna z Kunštátu (1481 – 1494), který výrazně přispěl ke konsolidaci poměrů na panství po česko-uherských válkách.

Od něj koupil zboží roku 1494 Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal na Bouzově roku 1499 vybudovat nový palác. Hanuš byl ortodoxním katolíkem, který nechal ze svých statků vyhnat kněze podobojí a nahradit kněžími katolickými. Jeho syn Václav Haugvic byl mírným pánem, který zmírnil povinnost roboty svým poddaným.

Roku 1546 Václav prodal hrad a později i panství Prokopu Podstatskému z Prusinovic. I on byl mírným pánem svým poddaným, ale na rozdíl od Haugviců nesmiřitelným vyznavatelem českobratrského vyznání. Vyhnal katolický klér a dosadil kněží své víry.

V roce 1558 zničil Bouzov požár. Hrad pak zůstal pustý až do roku 1617, kdy jej koupil a nechal opravit Bedřich z Oppersdorfu, hejtman knížectví opolského. Působí až komicky, že pan Bedřich jako katolík nechal kněží na svých statcích vyměnit potřetí …

Za třicetileté války byl Bouzov jednou z nemnoha pevných opor císařské armády v kraji. V roce Bouzov odolal dalšímu dobývání, tentokráte se o to pokusili Švédové. Leč to je poslední významná událost, kdy Bouzov v historii vystupuje jako pevnost.

Pan Bedřich z Oppersdorfu jej roku 1651 prodal a objekt začíná postupně chátrat. V roce 1696 jej od Františka z Hodic kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil příštích téměř dvě a půl století. Po tuto dobu hrad pomalu dále chátral a na konci 19. století byl již téměř zříceninou.

V roce 1888 navštívil Bouzov rakouský arcivévoda Evžen, který jím byl okouzlen. Poté, co se stal velmistrem Řádu, vydal příkaz k obnově hradu. Rozsáhlá rekonstrukce byla započata v roce 1896 a trvala do roku 1910. Bouzov se tehdy stal oním „pohádkovým hradem“, který zná veřejnost dnes.

V roce 1925 byl inventář hradu částečně zestátněn a po krátkém intermezzu v letech 1939 – 1945, kdy na Bouzově sídlilo gestapo, přešel do vlastnictví státu úplně.

Hrad Bouzov byl postaven na skalnaté plošině na konci širokého ostrohu. Byl to malý jednodílný hrad o půdorysu nepravidelného oválu s 2,5 metry silnými zdmi s cimbuřím. Od ostatního ostrohu byl hrad oddělen na jihu příkopem a na této straně byla proražena i vstupní brána. K její obraně sloužil mohutný válcový bergfrit se zdmi 4 metry silnými. Hradní palác byl pouze dřevěný. Do roku 1350, za éry pánů z Vildenberka na Bouzově, vznikl při severní hradbě prostranný vícepatrový palác. Ten měl v přízemí hospodářské zázemí a v patře rytířský sál, ústřední místnost hradu. Hrad byl obehnán palisádou a před prvním příkopem bylo obdélníkové Předhradí, u kterého byla velká hospodářská budova a obydlí části služebnictva a posádky, pro něž nebyl dostatek místa v jádru hradu. Všechny objekty na Předhradí byly dřevěné s výjimkou hranolové věže na jihu, v jejímž přízemí byla brána přístupná přes příkop.

Když se vládu na Bouzově ujal Markrabě Jošt, vznikla hranolová věž s vlčí jámou, která nahradila původní jednoduchou bránu do jádra. Původní palisáda kolem jádra byla nahrazena nízkou parkánovou zdí. Za pánů z Kunštátu byla kamennou zdí nahrazena i hradba Předhradí. Předhradí obklopil parkán, na jehož nároží vznikly dvě dělostřelecké bašty. I odolnost hradby parkánu jádra byla zesílena baštami – šesti polookrouhlými a jednou hranolovou. Celý areál hradu byl obehnán novou okružní hradbou se čtyřmi polookrouhlými baštami a hranolovou baštou na jihu, v níž byla proražena brána. Z ní vedl 20 metrů dlouhý most, jehož poslední pětimetrová část byla padací, do věžové brány Předhradí. Nejstarší dřevěný palác byl nahrazen kamennou přístavbou k paláci pánů z Vildenberka - sem byl přemístěn i nový rytířský sál, zatímco velký sál starého paláce byl přeměněn na zbrojnici a prachárnu. V této době jej obýval i budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Kostkové z Postupic přistavěli k jižní hradbě jádra nový palác (okolo roku 1470), který byl okolo roku 1550 doplněn o přístavek kuchyně v nádvoří.

Haugvicové se také snažili o vybudování pohodlného hradu, o čemž svědčí další palác přistavěný k východní hradbě jádra. Hlavní věž byla pohlcena zástavbou budov a ztratila svůj hlavní, obranný účel. Tuto situaci ještě zvýraznila výstavba Oppersdorfovského křídla po roce 1617; tato obdélná budova zcela vyplnila jižní část parkánu jádra a do své hmoty pojala vstupní hranolovou věž s vlčí jámou a částečně i baštu „Bůzovku“.

Další úpravy uskutečněné na hradě do počátku 20. století byly nepatrné. Zato rekonstrukce hradu v letech 1896 – 1910 byla mimořádně rozsáhlá a nákladná Zásahy do půdorysu byly ale pouze minimální. V nádvoří jádra byla zbořena stará kuchyně a nahrazena novou kaplí sv. Jiří a vnitřní hrad byl obohacen věžičkami spočívajícími na starých pilířích a základech, jejichž původnost je nejistá. Parkánová hradba Předhradí byla odstraněna a bašta první brány obestavěna válcovou a hranolovou věží. Bašty obvodové hradby areálu byly zvýšeny a samotná hradba mezi nimi a první branou byla opatřena dřevěným Ochozem, cimbuřím a střílnami. Dřevěný most vedoucí k druhé bráně nahradil most kamenný. Další změny, byť četné, již vedly spíše ke změně tvářnosti hradu a jeho přizpůsobením německým vzorům, což lze považovat za největší nedostatek jinak úspěšného projektu. Platí to např. o zakončení hlavní věže, která je se svojí výškou 58 m dominantou hradu.

Parkoviště pro auta je placené nedaleko vstupu do hradního areálu.

Vstupné 2011

http://www.hrad-bouzov.cz/

http://www.castles.cz/hrad-bouzov/

Jistě všichni znáte například film Kopretiny pro zámeckou paní, byl natáčen na tomto nádherném pohádkovém hradě, stejně jako mnoho dalších filmů a pohádek. Kromě kostýmových prohlídek v průběhu sezóny, kulturních akcí se v prostorách hradu konají i svatební obřady. Tento romantický hrad ve střední Moravě otevírá po celou sezónu brány návštěvníkům. Můžete se zúčastnit i zde pořádaného tradičního jarmarku. Hrad Bouzov byl založen počátkem 14. stol. asi rodem pánů z Bouzova, postupem doby zde bydlelo více majitelů hradu.

V zámecké trase si prohlédnete 13 pokojů ve stylu bydlení nižší úřednické šlechty - modrý pokoj, zelený pokoj, růžovou ložnici, knihovnu, dámský salon, atd. Západní část hradu tvoří obranná zeď, navazuje Alžbětino křídlo se třemi místnostmi pro matku arcivévodovu - Alžbětu. Jižní křídlo představují pokoje arcivévody Evžena - předpokoj, pracovna a ložnice, pokoj pro komorníka.

Zajímavá je i novogotická hradní kaple s gotickým oltářem, zdobená náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395 - 1515. Prohlédnete si i hradní zbrojnici vybavenou ukázkami zbraní, obranné štíty, popravčí meče, atd. Sloupová síň v novogotickém stylu se nachází mezi severním a východním palácem, zdobí ji gotické deskové obrazy. Ve východním paláci se nachází knížecí pokoje. V prvním patře severního paláce se nachází pokoje pro hosty. V reprezentativních prostorách 2. patra si prohlédnete rytířský sál, loveckou síň, zdobeny jsou novorenesančními malbami s bohatými řezbářskými pracemi. Z druhého nádvoří vede slavnostní spirálové točité schodiště vyrobené z pískovce.

Romantický hrad obklopuje malebná krajina Litovelska a Mohelnicka, do roku 1696 byl obýván různými příslušníky českých a moravských rodů, pak řádem něměckých rytířů, od roku 1999 se stal Národní kulturní památkou. Interiéry hradu zdobí obrazy, umělecké předměty, historický nábytek. Podoba dnešního hradu je od rozsáhlé přestavby v přelomu 19. a 20. století, z doby, kdy se stal státním hradem, před kterým jsou dva padací mosty, padací mříž. Jeho magické kouzlo přitahuje řadu filmařů i návštěvníků, je vyhledávaným objektem různých akcí a stojí za návštěvu.

Hrad Bouzov jak ho dnes známe je výsledkem takřka totální přestavby z let 1895–1910. V podstatě zpustlý objekt se dočkal nového vzhledu, který měl ovšem charakterizovat romantickou představu, jak měl ideální středověký hrad existovat. Kupodivu se podařilo realizovat dílo, který příliš neopakuje postupy pejska a kočičky, kteří by takovou stavbu zaplnili přehršlí věží a věžiček, výklenků, balkónků apod. jak se to dá někdy vypozorovat na některých romantizujících stavbách z období 19. století.

Samotný hrad vznikl patrně počátkem 14. století, zakladatel je nějaký Búz z Búzova. Původní hrad byl bergfritovým typem strážního hradu na samotném vrcholu kopce nad údolím Třebůvky. Postupným navršováním hmot kolem původního centra hradu došlo k zástavbě až do dnešních rozměrů. Poměrně velká výstavba proběhla v polovině 15. století za Zdeňka Kostky z Postupic. Ten obdržel hrad darem od krále Jiřího z Poděbrad, který se možná na Bouzově dokonce narodil. Tehdy patrně vznikly budovy jižního předhradí, jejichž součástí je defakto i věž brány, kterou se vstupuje na velké nádvoří před vnitřním hradem. Hrad v roce 1588 značně vyhořel a obnoven byl jen částečně. V roce 1695 získal hrad velmistr Řádu německých rytířů Franz Ludwig vévoda z Pfalz-Neuburgu.

Tím byla zahájena zatím nejdelší majetková država hradu, která vyvrcholila právě výše zmíněnou přestavbou.

Poloha hradu v přívětivé krajině Zábřežské vrchoviny zaujala arcivévodu Eugena, velmistra Řádu, který povolal architekta Georga von Hauberrissera. Ten navrhl přestavbu objektu jako reprezentativního sídla Řádu v Habsburských zemích i jako sídlo velmistra. Není bez zajímavosti, že již při přestavbě se počítalo s návštěvníky a vlastně celé jedno patro už bylo koncipováno jako prohlídkový okruh.

Dnešní prohlídky zavedou návštěvníky do míst, kde se ani původně nepočítalo, že bude veřejnost vpuštěna. Nicméně i tak je několik míst, kam se běžný návštěvník dnes státního hradu (1939 zabrán nacisty, 1945 zestátněn, dodnes se jako evergreen vedou restituční spory).

Jedním z takových objektů je věž druhé brány, kterou se vstupuje na hlavní nádvoří před vnitřním hradem. Na rozdíl od dnešní velké hlásky vnitřního hradu jde o stavbu historickou. Je samozřejmě ale rovněž poznamenána romantickou přestavbou. Po průchodu první bránou hradu přechází návštěvník kamenným mostem k druhé bráně, která je zdobena mohutným portálem s ozdobou v podobě velkého řádového erbu. Před samotnou bránou je nepoužívaný dřevěný padací most. Nad bránou se tyčí pětipatrová věž s Ochozem v posledním patře.

Do věže se vchází schůdky z nádvoří. Proč není věž součástí prohlídek je nasnadě. První točité schodiště (nedávno opravené) je skutečně velmi skromných rozměrů. To vede do druhého patra věže. Do dalších pater vedou dřevěné schůdky, o nichž platí to samé jako o točitých schodech. Je to tak pro jednoho. Nakonec i Ochoz není zvláště široký, takže skupina návštěvníků by se tu pohybovala velmi těžce. Průchodu navíc brání telekomunikační zařízení na severní straně Ochozu.

Pokud se ovšem poštěstí někomu na věž zavítat, je odměněn nevšední vyhlídkou jak na vnitřní hrad, tak na městečko pod hradem. Samozřejmě na okolní kopce Zábřežské vrchoviny. Ta okolní část pohoří nese jméno Bouzovská podle hradu. Nejvyšším vrcholem jsou Zahálkovy skály (610 m). Ty se ovšem dají objevit těžko, vrchovina ve svých vrcholcích nedosahuje velké členitosti, takže žádný velký kopec tu neční. Za dobrého počasí ale za vnitřním hradem objevíme vyšší vrcholky Hrubého Jeseníku.