Bradlo u Libiny

Turistické cíle • Příroda • Vrchol

Bradlo je nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, vypínající se nad Libinou. Jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů a tak jsme se samozřejmě na něj vydali i my. Během výstupu na Bradlo jsme v lese viděli mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu, který tvoří téměř celý hřbet Bradla.

Největší z nich je vlastní Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Na vrchol vedou již od konce 20.století schody. Od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn.

Křemenné horniny Bradla jsou velmi tvrdé a pevné, jsou v nich však široké trhliny, podle nichž se ze skály snadno oddělují velké balvany a bloky, které se hromadí při úpatí skály. V současné době navštěvují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Kromě toho slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu.

Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948.

Cesta na vrchol Bradla není náročná. Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají - anebo končí - u železniční trati Olomouc - Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů.

Nejkratší přechod Bradla
Libina, žel st – Tři kameny, modrá, 2,5 km – Bradlo, modrá, 3,5 km – Nová Hradečná, červená, 6,5 km.

Zdroj:http://cestovani.idnes.cz/moravsky-blanik-nabizi-nejen-skvelou-skalni-vyhlidku-pfp-/igcechy.aspx?c=A070226_112628_igcechy_tom

Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle.