Branenská vrchovina – Holý vrch 852 m

Když se probírá pojem Jeseníky, většinou si představíme Praděd, Petrovy kameny, případně Šerák, Keprník apod. Ovšem To je Hrubý Jeseník. Ve skutečností jsou Jeseníky daleko větší oblastí, přesněji řečeno jde přímo od tzv. Jesenickou oblast, to zejména pokud se týká geomorfologie a přírodní společenstva. Ve skutečnosti se tomu všemu dřív říkalo Východní Sudety, v takovém Polsku s tím nemají dodnes větší problém, ale od jisté doby je slovo Sudety (z Keltštiny) málem sprosté (ti Keltové za to ale nemohou).

Co se týče plošné rozlohy, největší částí Jeseníků není ten Hrubý, ale Nízký. Svou plochou hrubě přes 2000 km2 je dokonce vůbec největším pohořím Česka, a z plošné výměry je Hrubý Jeseník až třetí. O něco rozlehlejší je jižní předhůří, kterému se říká Hanušovická vrchovina (793 km2).

Ve svých dvou částech se pohoří přibližuje horským terénům, jde o tzv. Hraběšickou hornatinu (964 m Kamenný vrch), ještě o něco vyšší ke Jeřábská hornatina‚ Jeřáb 1003 m). Mezi nimi se poněkud krčí Branenská vrchovina, která je asi jedinou částí, které se dá říkat vrchovina (nebo vysočina), protože ty dvě vyšší mají místy i horský charakter (hlavně ta Hraběšická).

Branenská vrchovina se táhne od severu od rozhraní s Rychlebskými horami, kde ji odděluje potok Telčava (Adamovské údolí), na západě pak její hranici tvoří údolí Krupé a po soutoku údolí Moravy, na východě se přimyká k Hrubému Jeseníku, kde část hranice tvoří údolí Branné, pak zhruba pomyslná hranice mezi Jindřichovem, Pustými Žibřidovicem a Bukovicemi, kde už vstupuje do údolí Desné, která tvoří pomyslné rozhraní skoro k soutoku s Moravou, ale to už je údolí Mohelnické Brázdy…

Nejvyšších vrcholů dosahuje Branesná vrchovina ve svých severních částech, kde dosahuje nejvyšších výšek přes 800 m. Paradoxně tyto vrcholky už nejsou tak atraktivní zejména z pohledového hlediska, jako o něco nižší, ale samostatněji odloučené vrcholky ve střední nebo jižní části pohoří (např. Žárovec 793 m na Velkými Losinami, Smrk u Kopřivné 741 m, a vcelku titěrný Háj u Šumperka 631 m).

nejvyšší horou, tedy kopcem nebo názvem vrchem je Holý vrch. Výšková kóta se udává 852 m. Jde o celkem ploché temeno, takže podobných výšek by se dalo najít i víc. Kopec se rozkládá v severní oblasti pohoří, přímo severně od Branné, která dala pohoří svůj název (a to spíš řeka než městečko). Případně severovýchodně od osady Kronfelzov, který vlastně leží na úpatí vrchu. Velká část Holého vrchu je zbavená lesa, v minulých dobách se tu i pěstovalo obilí, len, brambory apod. Dnes už slouží odlesněné plochy spíš jako pastviny, případně volně zarůstají jako horské louky (občas kosené). Velkou část pastvin obhospodařuje farmář z Branné. Západní svah, který spadá do údolí Telčavy je pokrytá lesem. Díky odlesněnému temenu poskytuje vrchol několik výhledů, tím nejatraktivnějším je samozřejmě východní výhled na Hrubý Jeseník (Šerák, Keprník Vozka), na druhou stranu je výhled omezen lesem a blízkými jen o něco nižšími kopci, je tak spíše jen částečný výhled na část hřeben Králického Sněžníku. Těsně kolem vrcholu prochází červená TZ ze Starého Města do Ostružné a v zimě přes Holý vrch vede běžkařský okruh Proskil od sjezdovky z Branné.