Branná - lom Nad Vápenkou

Městečko Branná je dnes vnímáno zejména jako středisko turistiky a východiště do nejvyšších partií Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Nicméně jeho původní název Kolštejn (Goldenstein) prozrazuje, že vzniklo jako místo prospektorské činnosti. Po krátkém období těžby drahých kovů (tedy zlata) přišlo období, kdy se těžily přece jen běžnější materiály. Dnes se v okolí sice již nic netěží, nicméně okolí obce je poměrně dostatečně vybavené pozůstatky této činnosti. Relativně donedávna se ještě těžilo v grafitových dolech či vápencových lomech.

Ostatně některé geologické lokality v okolí Branné přibližuje naučná stezka Pasák v okolí městečka. Asi nejsnáze dostupnou geologickou lokalitou je lom na okraji Branné u skiareálu, prvotřídní lokalitou je samotný Pasák (skalní útvary). Tam se sice zrovna nic netěžilo, nicméně se jedná o místo i ojedinělé v rámci celé Evropy.

Jedno ze zastavení u železničního přejezdu (cesta do Ostružné) upozorňuje na bývalou vápenku, která v těchto místech stála. Naučná tabule prozrazuje, že surovina se sem vozila z lomů v okolí. Konkrétně z lomu přímo nad místem bývalé vápenky. V remízku za tratí dnes najdeme jakési betonové monolity a opodál i drobné zbytky zdiva, patrně jediné pozůstatky výrobního zařízení a překládacího místa. Kde tedy leží lom? Podíváme-li se do mapy, najdeme terénní zářezy přímo nad lokalitou o nějakých 200-300 m výše. Pokud se vydáme od přejezdu, čeká nás poměrně brutální výstup značně hustým porostem, nicméně když narazíme na svah plný kamenné sutě, máme jistotu, že jdeme správným směrem (spíše se plazíme).

Na lokalitu mě upozornil spolumajitel farmy v Branné p. Skřivánek. Přirovnal lom k samotné Americe. Přirovnání nakonec pokulhává, ale lom byl v minulosti zřejmě pravidelně vyhledáván trempy k jejich slavnostem, čili potlachům. Když už tedy dorazím na jakousi plošinu nad sutí, zkouším se vydat po nějaké stezce a brzy najdu místo, které nepochybně místem těžby bylo. Navíc brzy zázrak, betonový žlab s železným kolem, patrně se jednalo o oběžné kolo nějaké pozemní lanovky, kterou se materiál spouštěl k vápence. Hned za kolem vstup do horní části lomu. V lomu se těžilo spíše shora, nejde o klasický stěnový lom, spíše o zářezy do svahu shora, značně zarostlé pozůstatky lomu spíš připomínají nějaké rokle. Vydám se tedy tou, která mě připadá že je nejvýš, ta mě dovede k táborovému kruhu. Zde tedy je asi hlavní místo potlachů. Klády k sezení jsou sice zarostlé mechem, nicméně čerstvé srovnané dříví naznačuje, že sem pořád někdo chodí. Pak se vydám do nižší části, která se mi zdála jako hlavní místo těžby. Dejme tomu nižší patro. Opět se jedná o protáhlou rokli délky cca 200 m. Směr rokle je zhruba severo-jižní, východní stěny rokle jsou relativně nižší, i mírněji skloněné, sem tam skalní výchoz. Ovšem západní stěny jsou daleko vyšší, značně skalnaté a členité, neodvažuji se určit přesnou výšku ale desítka metrů je jistá, možná i dvě (a pár metrů k tomu). Dno roklí je pokryté množstvím kamenů, jak postupně ze zvětrávajících skal odpadávají, takže pohyb je značně obtížný (zrovna zapršelo). Lom nemusí být zajímavý jen pro geology, díky již značné doby co se netěží zde zřejmě rostou i zajímavé rostliny (kapradina sleziník). Prolezl jsem zhruba celou hlavní částí a nakonec jsem vyšel takřka na louce, přesněji nad pastvinou severně od Branné, odtud by byl asi přístup do lomu jednodušší. Ostatně po louce se dá přejít dolů ze svahu téměř přímo k Pěchotnímu srubu, dalšímu zastavení naučné stezky. A občasné výhledy na samotnou Brannou a vrcholky hor (Šerák, Keprník) jsou malou odměnou za prožité chvíle hrůzy v nebezpečných zákoutích lomu.

Ještě pro úplnost, v lomu se těžil vápenec krystalický, místy dolomitický. Geologicky místo patří do soustavy Českého masivu, krystalinika a paleozoika, moravskoslezské oblasti, region silezikum, vnější obal keprnické jednotky. Kopec nebo kóta asi původní jméno nemá, na serveru mapy.cz je lokalita pojmenována jako Nad Vápenkou, což by se celkem mohlo ujmout.