Bratrušov – Památník obětem II. světové války na Bratrušovské střelnici
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
Mezi okresním Městem Šumperkem a jeho „předměstím“, tedy obcí Bratrušov, se nachází někdejší tzv. Bratrušovská střelnice. Toto místo se zapsalo černým písmem mezi smutné kapitoly tehdejší sudetské župy, protože dne 31. března 1945 zde bylo – na příkaz říšského ministra K.H. Franka - popraveno šestnáct severomoravských vlastenců (některé prameny uvádí lakonicky jen 16 Čechů). Na jejich počest byl při vstupu do prostor střelnice postaven památník obětem II. světové války. Tento pomník, jehož podobu návrhl Ing. Ladislav Doubravský, byl slavnostně odhalen 9. května 1965 (pamětní deska se jmény obětí však pochází až z roku 1996) a je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Těla popravených byla exhumována již 16. ledna 1946 a o čtyři dny později se v Šumperku konal symbolický státní pohřeb, kterého se – údajně – zúčastnilo asi dvacet tisíc lidí. Po smutečním rozloučení před radnicí se pohřební průvod vydal k železničnímu nádraží, odkud byly ostatky jednotlivých obětí odvezeny do jejich domovských obcí (oběti z Troubelic a Pískova byly nakonec převezeny na hřbitov k farnímu kostelu v Hradečné, oběti z Králové ke kostelu v Medlově).
Jistou kuriozitou tohoto pomníku je fakt, že na pamětní desce se jmény obětí (ve věku 21 až 43 let) je uvedeno datum 31. března 1945, zatímco v horní části památníku vidíme datum 30.III.1945. Kromě jmen obětí a data je na desce uveden nápis „VZDEJTE ČEST PAMÁTCE 16 SEVEROMORAVSKÝCH VLASTENCŮ, KTEŘÍ BYLI 31. BŘEZNA 1945 NA NÁSPU ZDEJŠÍ STŘELNICE ZÁKEŘNĚ ZAVRAŽDĚNI GESTAPEM“. Z pamětní desky je také zřejmé, že Šumperk a Bratrušov byly obcemi německými. I ty odsouzence sem museli Němci dovézt z vesnic, nacházejících se již téměř v rovinách „české“ Hané, např. z Troubelic, Dolních Studének nebo Pískova.
V každém případě měli být zavraždění členy ilegálního Národního sdružení československých vlastenců, které přes velké ztráty pokračovalo v odbojové činnosti až do jara roku 1945. Tehdy byli na základě udání, provokace a nešťastné shody náhod (konkrétně se partyzán Miloš Vítek pokusil ukrást zbraně a střelivo v šumperské opravně vojenských vozidel, byl zajat a při mučení promluvil) mnozí příslušníci tohoto hnutí pozatýkáni a 31. března hromadně zavražděni.