Šumperk – suchý poldr na Bratrušovském potoce
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Přehrada
Průtočná akumulační nádrž neboli suchý poldr č. 3 se nachází na katastrálním území Dolní Temenice a jejím úkolem je bránit severozápadní část města Šumperk před zuřivou povodňovou vlnou, která by mohla vzniknout na „veletoku“ Bratrušovského potoka, významného to přítoku ještě významnější řeky Desná. Tabule na hrázi ovšem tvrdí, že tento poldr bude sloužit k ochraně intravilánu města Šumperka zachycením extrémních povodňových průtoků vody z povodí o ploše 13 km2. Zbytečně složitý popis, protože ne každý ví, že intravilán je souhrné označení pro zastavěné plochy obcí a většinou se tento výraz používá pro katastrální území obce, které je z větší části zastavěno.
Tabule je již značně rezavá, ale i tak jsem z ní – snad správně – vyčetl, že stavba poldru proběhla – za šest a půl milionu Korun - na samém konci minulého století i tisíciletí (zcela jistý si tím ovšem nejsem, protože výkup pozemků v místě stavby řešilo zastupitelstvo města až v polovině roku 2006), že je hráz vysoká 6,4 metru, v koruně je široká 3 metry a že akumulační prostor nádrže je 124.500 m3. Z „katalogu“ poldrů jsem se zase dozvěděl, že vztažné zátopové území tohoto suchého poldru je 6,02 hektaru. A zátopové území má být oblast periodicky zaplavovaná … no v tomto případě nevím, ale budiž.
Pro upřesnění dodávám, že poldr je ohrázovaný prostor vodního díla, schopný zadržet část povodňových průtoků. Přívlastek suchý má trošku jiný význam než u vína, v tomto případě oznamuje skutečnost, že hráz nemá žádné stálé nadržení vody a celý objem poldru je určen jen pro případné zachycování vody z povodní. Poldr brání rovněž zanášení vodního toku pod ním a jeho plocha bývá zemědělsky využívána, většinou však jen jako trvalé zatravnění. Samotný poldr na Bratrušovském potoce dnes slouží spíše jako oblíbený směr procházek za město, zejména pejskařů. A podle „sbírky“ pet lahví a krabic od vína i jako místo občasného posezení.
Poldr č. 3 nebývá vždy jedinou hrází na Bratrušovském potoce, ale o jeho kolegyně už se většinou „postarají“ bobři, občas i „moudří“ tvůrci černých skládek. A protože i já bydlím v severozápadní části města (a na potok vidím z okna), mám již několik let klidnější spánek. I když se musím přiznat, že přívalovou vlnu jsem Na potoce ani v přilehlých ulicích ještě neviděl, a v posledním patře panelového domu se mohu spíše bát zatečení střechou.