Břeclav
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Břeclav je na Jižní Moravě, nedaleko města prochází dvě státní hranice. Jižním směrem od města hranice s Rakouskem a východním směrem hranice se Slovenskem. Břeclav je rozložena v těsné blízkosti dálničního tahu vedoucího z Brna do Bratislavy. Ve městě je železniční uzel tratí vedoucích z Rakouska a ze Slovenska, které dále pokračují směrem do Čech nebo na Moravu. Břeclaví protéká řeka Dyje. Město leží v dyjské nivě uprostřed lužních lesů. Lužní les, který roste kolem řek Dyje a nedaleké Moravy patří mezi největší lesní porost svého druhu v Evropě. V lese najdeme řadu tůní a mrtvých říčních ramen. V roce 1993 byla tato oblast pod názvem Mokřady dolního toku Dyje zapsána do seznamu Ramsarské konvence. Západním směrem od města Břeclav se rozkládá přírodní rezervace Lednické rybníky. Severozápadním směrem od Břeclavi je Mlýnský rybník, který je určen k rekreačním účelům a na jeho břehu je vybudován kemp. Nedaleko kempu je postavena rozhledna, ze který je velmi zajímavý rozhled po okolí. Kolem Lednických rybníků je park, kde rostou různé druhy exotických dřevin. Soustava rybníků slouží jako zastávka pro ptáky táhnoucí na jih. Jihovýchodně od města je přírodní rezervace Rašpurk s přirozeným porostem dřevin, který má charakter pralesa. Jihozápadním směrem od města je Lednicko-Valtický areál. U severního okraje města bylo vybudováno letiště. V okolí města prochází několik značených dálkových cyklistických tras jako Velkopopovická, Česko-rakouská příhraniční, Beskydsko-karpatská magistrála a jiné další. Břeclav je výchozím bodem turistických tras, z města vede naučná stezka Lužní les, kterou dojdeme k zámku v Lednici.
Historie
V druhé polovině 11. století na místě dnešního města nechal Břetislav I. postavit hrad a církevní správu okolního kraje. U mostu přes řeku Dyje bylo postaveno strážní místo, odkud byl hlídán vstup do země. V podhradí se začala rozrůstat osada v místech, kde dnes stojí městská část Stará Břeclav. Na konci 13. století se správa kraje přestěhovala do Vracova a město přešlo do majetku šlechtických rodů, které se v průběhu staletí střídaly. Od roku 1638 přešlo město do majetku rodu Lichtenštejnů. Osada vystavěná v podhradí byla v roce 1414 povýšena na městečko. V letech 1470 až 1490 vznikla v prostoru před hradem ještě jedno městečko nesoucí název Nová Břeclav. V dnešní době je toto městečko střed Břeclavi. Městečko bylo postaveno kolem trojúhelníkového tržiště, ze kterého v pozdějších letech vzniklo náměstí. Domy kolem náměstí patřily především řemeslníkům a hradnímu služebnictvu. Budovy jsou především selskými usedlostmi, které připomínají venkovské stavby. Velký význam pro rozvoj města bylo vybudování železnice, kde ve městě vznikl železniční uzel. První vlak z Vídně přijel do Břeclavi v roce 1839. Město Břeclav bylo několikrát poničeno velkými požáry a to v 18. a 19. století. Největší zkázou pro město ale byla druhá světová válka. Letecký nálet ze dne 20.11.1944 zničil celé městské centrum a nevynechal ani Kostel svatého Václava, který tomuto náměstí dominoval. Nového kostela se město dočkalo až v letech 1992 až 1995. Jedná se o moderní chrám, který byl zasvěcen svatému Václavovi. Z historických staveb se po náletu na náměstí zachovala novogotická budova fary. Při procházce městem můžeme najít ještě několik budov, které byly postaveny v 19. století. Na místě kde původně stával hrad dnes najdeme renesanční zámek, který byl v 19. století přestavěn v novogotickém slohu. Součástí města je i obec Poštorná, která až do roku 1919 patřila Rakousku. Obec vznikla v roce 1529. V roce 1924 získala obec statut městečka. V 19. století pracovala v obci továrna na výrobu keramiky. V Poštorné stojí tak zvaný keramický kostel.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 88 C6
zámek
kostel sv. Václava (1995)
První zmínka o objektu kolem 1028
Prvotní známky obývání tohoto území pocházejí z mladší doby kamenné, byly zde nalezeny skrčencové i žárové hroby, v neposlední řadě se zde nalezlo i několik památek z doby halštadské a laténské. Nezřídka byly učiněny archeologické nálezy svědčící o pobytu Slovanů (viz. Pohansko) Další osídlení, které potvrdilo i římské vlivy, bylo prokázáno i v dalších lokalitách v nejbližším okolí Břeclavi i přímo v městě. Původní Břeclav byla založena roku 1028 knížetem Břetislavem I. Některé prameny tento údaj zpochybňují. Jisté však je, že roku 1215 je dáno králem Přemyslem Otakarem I. věnem královně Konstancii. V době vlády Václava I. vlastnil již město Oldřich Korutanský, syn Bernarda Korutanského a Jitky, dcery královny Konstancie. Kolem roku 1270 vlastní Břeclav Vilém z Hustopečí. Začátkem 14. století je Břeclav v držení Rakušanů, neboť rakouský vévoda Otta slibuje roku 1336 králi Janu Lucemburskému úmluvu mezi ním a Albertem z Rauenšteina pro výměnu měst a hradů s rakouským Felsbergem. Následně zůstává Břeclav v držení moravských markrabí. Patrně kolem roku 1365 – 8 se poprvé stávají majitelé Lichtenštejnové. V roce 1423 dobyli město husité, kteří zde roku 1426 porážejí vojsko rakouského vévody Albrechta. Teprve kolem roku 1432 se stávají Lichtenštejnové opět majiteli panství. Kolem roku 1526 přenechává král Ludvík Břeclav doktoru Janu Skálovi z Doubravky, zač nevíme, ten prodává město i hrad Bartoloměji Žerotínovi ze Strážnice. Roku 1619 vypálil město generál císařských vojsk Dampier. Majetek Žerotínů je však po bělohorské bitvě konfiskován a tak se roku 1628 stávají držiteli páni z Meggau, tito však již roku 1636 prodávají Břeclav hraběti z Lichtenburka, který je zde však necelé dva roky. V létě 1638 prodává město knížeti Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna. Roku 1705 je od Kuruců Břeclav opět zničena a roku 1742 téměř celá vyhořela. Významným prvkem pro rozvoj města byla výstavba železnice jejíž první úsek byl zprovozněn k 7. 7. 1839, která spojila Vídeň s Břeclaví a později je trať protažena až do Brna a Přerova. Lichtenštejnové se zde drží do roku 1945. Nejznámější památkou Břeclavi je hrad, který byl založen kolem roku 1038 knížetem Břetislavem původně jako hradiště. Teprve královna Konstancie zde nechává vystavět hrad s kruhovou věží s průměrem necelých 20m.. Dále prožívá stejný osud jako město. Teprve Jan Mladší z Žerotína nechává chladný hrad přestavěn na renesanční Bývalé okresní město nalézající se v nejjižnějším cípu Moravy u hranic se Slovenskem a Rakouskem na zelené a žluté TZN. Žlutá TZN vede odtud přes Poštornou do Hlohovce a zelená začínající za Pohanskem pokračuje přes Břeclav k Lednici