Březí u Týna nad Vltavou - zámek Vysoký Hrádek (Temelín)

Úvod tohoto článku bude tak trošku hrou se slovy. Podle většiny informačních pramenů je totiž Vysoký Hrádek ve skutečnosti renesančním zámkem a Březí u Týna nad Vltavou již neexistující obcí, kterou na povrchu zemském nahradila jaderná elektrárna Temelín. A aby toho nebylo málo, tak zámeček bývá občas uváděn jako veřejnosti nepřístupný, a přitom v něm sídlí informační – lépe však řečeno předváděcí - centrum JETE s kinosálem i školící středisko elektrárny. Z toho je zřejmě, že někdejší majitele z řad vladyků dnes nahradil ČEZ, který tady vystřídal místní JZD. Kolchozníci zámek využívali většinu II. poloviny minulého století a chov kachen a vepřů uškodil této stavbě natolik, že ten byla vyřazena ze seznamu našich památek..

V těch informacích se občas člověk ztrácí, navíc bývají často velmi nepřesné. Vysoký Hrádek totiž nikdy nemohl být renesančním zámkem, protože se jím stal teprve v roce 1805. Původní stavba byla tvrzí (ještě dříve možná vladyckým dvorem pánů z Březí), písemně poprvé zmiňovanou  roku 1367. Ani tehdy by se ovšem jistě – alespoň u nás – nejednalo o stavbu renesanční (to bychom museli být tehdy součástí středověké Itálie nebo čas potírajícího Sovětského svazu). Připustit lze pouze variantu, že gotická tvrz byla v II. polovině 16. století renesančně přestavěna. Roku 1556 ji totiž koupil Zikmund Malovec z Chýnova (tento rod pak tvrz či zámek s kaplí vlastnil až do roku 1825, kdy zde nižší šlechtu vystřídala buržoazie) a ten zde nějaké úpravy prováděl. Stejně jako jeho prapra potomek Václav (jednalo se už o třetího majitele tohoto jména), který ji ve zmíněném roce 1805 přestavěl v sídlo zámecké. Ta tvrz, kterou do skutečně renesanční podoby zřejmě uvedl až na přelomu 16. a 17. století přítel slavného Petra Voka Václav Malovec Liběšický na Chvalešovicích (nebo jeho bratr Pavel), je tady ale ještě pořád dost „cítit“ …

Dnešní zámek je dvoukřídlá patrová budova s dvoupatrovou věží uprostřed jižního průčelí. Součástí věže je také vstup a nad ním znak zemanského rodu  Malovců s letopočtem 1805 a písmeny WM (tj. Václav Malovec, přesněji Wenceslaus Malowetz). Na východní straně věže se nachází patrové stavení s nárožní podpěrou a klenutým přízemím, což je pozůstatek staré tvrze. Západní křídlo je naopak přístavkem z 19. století. Původní součástí zámku bývala také kaple sv. Anny. Renovací pak zámek prošel v letech 1935 až 1936 (majitel ing. Diviš) a 1994 až 1997 (ČEZ).

Na sever od zámku se rozkládá park se dvěma rybníky, který je veřejnosti přístupný vždy od dubna do října.

Na závěr bychom ještě měli doplnit informaci o otevírací době zámku, resp. infocentra JETE Temelín. To je otevřeno denně – tedy včetně sobot, nedělí i pondělků – a to od 9.00 do 16.00 hod. O letních prázdninách se tato doba prodlužuje do 17.30 hod. Součástí prohlídky je expozice s interaktivními modely i program v kinosále. Díky tomuto centru se stal zámeček Vysoký Hrádek oblíbeným turistickým cílem Jihočeského kraje,

Zámeček Vysoký Hrádek se nachází asi 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou.