Bristol – Cliftonův visutý most (Clifton Suspension Bridge)

Celosvětově proslulá technická památka z 19. století, tedy Cliftonův visutý most u anglického Bristolu, byla navržena významným a uznávaným viktoriánským architektem a konstruktérem Isambardem Kingdomem Brunelem, který byl považován za technického génia i v oblasti loďařství. Most byl postaven v letech 1831 až 1864, což je doba poměrně dlouhá. Ještě v roce 1843  byly ale postaveny pouze obě mostní věže a z důvodů nejrůznějších problémů (včetně finančních, samozřejmě) byl tedy most nakonec dostavěn až 5 let po smrti svého tvůrce a stal se tím okamžitě víceméně jeho památníkem. Paradoxně bylo při jeho dokončení použito materiálu z jiného Brunelova visutého mostu, který byl v roce 1860 stržen v Londýně.

Je přitom zajímavé, že původně byl tento silniční řetězový most navržen již na počátku 19. století a počítalo se s tím, že bude sloužit pouze pěším a lehkým koňským povozům, a dnes po něm denně jezdí vice než deset tisíc motorových vozidel. Navíc je v současné době velkolepý most nad kaňonem řeky Avon velkou turistickou atrakcí i jedním z nejznámějších symbolů města Bristol. A také budovou třídy I, což v Anglii představuje zařazení mezi národní památky.

Most se může pochlubit i vlastním návštěvnickým centrem (postaveno bylo v letech 2011 až 2014), které je otevřeno denně od 10:00 do 17:00 hod. Je zde možno se také zúčastnit prohlídek s průvodcem, které probíhají každý volný den (soboty, neděle a svátky) od 15:00 hod. (platí ale pouze pro období od Velikonoc do konce října). Prohlídka začíná u Clifton Toll Booth (bristolská strana mostu), trvá 45 až 60 minut a končí v Návštěvnickém centru, tedy na opačné straně mostu, zvané Leigh Woods.

Zmínit musíme, samozřejmě, také technické údaje tohoto visutého mostu. Je celkem 412 metrů dlouhý a 9,45 m široký. Nachází se 75 m nad hladinou vody, jeho věže jsou vysoké 26 m a rozpětí mostu je 214,05 m. Hmotnost mostu včetně všech řetězů, prutů, nosníků a mostovky je odhadována přibližně na 1.500 tun. Kromě již zmíněného I.K. Brunela se na stavbě mostu podíleli ještě architekti William Henry Barlow a John Hawkshaw, kteří jeho původní podobu lehce pozměnili (rozšíření mostovky a náhrada plánovaných dvojitých řetězů trojitými). Příhradový ocelový Cliftonův visutý most byl pak slavnostně otevřen 18. prosince 1864 a od samého počátku se jednalo o most s výběrem mýta, které mělo pokrýt náklady na jeho údržbu. Mostní věže byly vytvořeny z červeného pískovce.

Na závěr ještě pár zajímavostí.

V roce 1829 byla vypsána soutěž, které se zúčastnilo 22 mostních konstruktérů. Stavba měla vzniknout z úročeného odkazu místního kupce Williama Vicka, který zemřel v roce 1753. Mezi zúčastněnými byl např. i William Tierney Clark, což je autor slavného Széchenyiho řetězového mostu v Budapešti. Nakonec byly – většinou z finančních důvodů - zamítnuty všechny návrhy a o dva roky později byla vypsána nová soutěž, ve které již zvítězil Brunelův návrh (i ten však pětinásobně překračoval výši Vickova odkazu). A ještě v červnu téhož roku byla stavba zahájena. Po čtyřech měsících byla stavba kvůli Bristolským nepokojům na 5 let přerušena a stavělo se až do roku 1843, kdy došly peníze. Díky tomu se na mostních pylonech neobjevily ani plánované vrcholové sochy egyptských Sfing.

S Cliftonovýmv visutým mostem je také spojováno několik významných kulturně – společenských moderní doby. Jedná se zejména o první mostní bungee jumping v roce 1979 nebo o předávání štafety olympijské pochodně v roce 2012. A v roce 2003 se nad mostem naposledy proletěl definitivně končící Concorde. 

A za připomínku stojí také smutné události s tímto mostem spojované. Již při stavbě mostu zemřeli dva lidé. Nikoho ale asi nepřekvapí, že také tato slavná technická památka bývá nazývána Mostem sebevrahů. Jen v letech 1974 až 1993 zde ukončilo život 127 lidí. Od roku 1998 se podařilo počty sebevrahů výrazně snížit, protože zde byly instalovány vysoké zábrany. A se sebevražednými pokusy je spojena i jedna událost vysloveně veselá. V roce 1885 totiž z mostu skočila tehdy 22-letá Sarah Ann Henleyová. Její sukně však zafungovala jako padák a mladá žena se – zcela nezraněna – pouze vyválela v hustém bahně na břehu řeky Avon. Následně se ve zdraví dožila osmdesátky.