Loading...
Pozoruhodná Arnoldova vila je jedním z objektů spadajících pod Muzeum města Brna. Je tedy jasné, že se jedná o památku veřejnosti přístupnou a že vstup do ní je zpoplatněn. Byla postavena v roce 1862 a říká se o ní, že si dodnes zachovala historický půvab, atmosféru i neskrývaný luxus první republiky.
Jednopatrová vila s vysokým suterénním soklem, která je druhým nejstarším domem v této lokalitě, se nachází uprostřed krásné svažité zahrady a mnozí ji považují za skutečný vilový skvost, jehož podobu pro sebe a svou manželku Katharinu navrhl významný brněnský stavitel a architekt Josef Arnold ve stylu kombinujícím historismus s prvky art-deco i secese. V této souvislosti je zajímavé, že podoba vily bývá také občas spojována s vídeňským architektem a jedním z tvůrců vídeňské Ringstrasse Heinrichem von Ferstel.
Ve vile je dnes umístěna stálá expozice zaměřená na fenomén architektury a jeho historický a umělecký kontext i emoční vnímání prostoru. Opomenut není ani příběh posledních židovských majitelů vily nebo ocenění různorodosti, tradic (jednotlivé části expozice se jmenují Josef Arnold a jeho dům, Genius loci a Židé v Brně). Po vile se můžete pohybovat sami nebo v rámci komentované prohlídky a k dispozici je také zahradní kavárna Cecilie café.
Otevřeno je zde denně kromě pondělí, a to od 10,00 do 18,00 hod. Vstupné s průvodcem přijde na 140 Kč (snížené 85 Kč), bez průvodce 70 Kč (45 Kč). Další slevu získáte po předložení vstupenky z vily Tugendhat.
Tím bychom vyčerpaly základní informace a můžeme přejít k těm podrobnějším:
V době zahájení stavby vily nad Lužánkami, která pak trvala jen asi tři čtvrtiny roku, zde měli Arnoldovi vinohrad.
Dispozičně je Arnoldova vila podélným dvoutaktem s navazujícím příčným jednotraktem. Vstup do domu s předloženými schody je situován v pravé krajní ose jihovýchodního průčelí a obdélná vstupní hala ve zvýšeném přízemí byla propojena s dvouramenným schodištěm, se kterým sousedila kuchyně. Proti schodišti byl umístěn vstup do jídelny. V přízemí se také mj. nacházel velký obytný salón a veranda. Půdorys patra byl víceméně identický. Vrcholovou část tvořil trojúhelný dřevěný štít a poměrně vysoká hranolová hrázděná cihelná věž, ve které byl umístěn jeden pokoj.
Zaujme jihozápadní průčelí, z kterého vystupuje rizalit nesoucí terasu s bohatě ornamentálně zdobeným litinovým zábradlím mezi zděnými sloupky završenými římsovými hlavicemi. K jihozápadnímu průčelí příčného křídla přiléhá dřevěná prosklená veranda, které je předsazen balkon se secesním kovovým zábradlím. K severovýchodnímu průčelí s patrovým rizalitem přiléhá dřevěná veranda se vstupem do vily. Stropy místností mají většinou štukové rámy s geometrizujícím a florálním dekorem, podlahy tvoří keramické dlaždice s ornamentálním dekorem.
Manželé Arnoldovi vlastnili vilu 21 let, aby ji pak odkoupila Charlotte Martini. Ta vilu v roce 1896 prodala Albertině Antonii Langer. Další majitelka pak ukázala propojenost zdejších bohatých židovských rodin vlastnících sousední vily. Cecilie Hože totiž nebyla jen manželkou úspěšného brněnského advokáta a iniciátorkou úprav vily ve stylu art-deco, ale také starší sestrou Alfreda Löw-Beera a tetou Grety Tugendhatové.
Velmi zajímavé jsou také technické a dekorattvní záležitosti jako litinové radiátory, detaily schodišťového zábradlí, dřevěná obložení, štuky na stropech, dlažby, jídelní výtah apod. Většina z uvedeného je zachována v autentickém stavu období úprav z let 1909 až 1915 a plně funkční.
Jistým paradoxem v historii vily je fakt, v roce 1939 byla Arnoldova vila zabrána gestapem, aby ji pak v roce 1945 vyplenili a střelbou poškodili vojáci kavalerie maršála Malinovského. Po II. světové válce se vila dostala pod správu Bytových podniků města Brna a od roku 1853 do majetku Československého státu. V roce 1952 byla upravena pro potřeby mateřské školy, která zde pak sídlila 60 let, její původní dispozice však zůstala téměř nedotčena. Jen u vstupu vznikla zcela nově dřevěná přízemní veranda. Od roku 2019 se jedná o čtvrtý objekt ve správě Muzea města Brna. V letech 2021 až 2023 byla vila rekonstruována a vzniklo zde Centrum česko-německo-židovského dialogu. Na jaře roku 2024 byla obnovena – veřejnosti volně přístupná - Zahrada Cecilie a Cornela Hože. Ta měla původně spíše hospodářské využití, jen nejbližší okolí vily obklopovala skalka a květinové záhony.
Vzhledem k tomu, že je Arnoldova vila, kterou najdeme na adrese Drobného č.p. 299/26, všeobecně považována za cenný příklad prvotní zástavby v nejstarší brněnské vilové kolonii, působí až překvapivě její zařazení mezi naše chráněné kulturní památky teprve v únoru roku 2010. Součástí brněnské památkové zóny je pak od února roku 2023.