Loading...
Nový zemský dům, někdy též uváděn jako Zemský dům II se nachází na Žerotínově náměstí v historickém centru Brna. Od roku 2000 zde sídlí Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Na přelomu 19. a 20. století přestala budova vedle stojící moravské zemské sněmovny dostačovat svým účelům. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě Nového zemského domu jako kancelářského zázemí na nároží tehdejšího Raduitova náměstí a ulice Veveří. V 19. století docházelo k bourání městských hradeb a budova Nového zemského domu se stala součástí celého komplexu budov tzv. okružní třídy vystavěných na místě takto uvolněného prostoru. Stavba Nového zemského domu proběhla v letech 1905-07 podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, jednoho z nejvýznamnějších představitelů brněnského pozdního historismu. Od svého vzniku slouží nepřetržitě potřebám veřejné správy. Fasáda Nového zemského domu nese nejvýrazněji prvky novobarokního slohu, který byl za vlády císaře Františka Josefa I. velmi oblíben, protože připomínal pozdně barokní dobu 18. stoletíí, kdy rakouská monarchie dosahovala největšího mocenského rozmachu. Velkolepé průčelí budovy s působivou sochařskou výzdobou vrcholí majestátní kupolí, pod níž je vytesán moravský znak. Po jejích stranách stojí dvě alegorické ženské postavyz nichž jedna je se štítem a moravskou orlicí, druhá s mečem coby symbolem vládní a soudní moci. Pod římsou stojí další čtyři ženské alegorie symbolizující hospodářství. Pohledově je budova horizontálně rozdělena na spodní část do výše prvního patra, využívající mohutnou rustiku, od druhého patra pak bez přechodu pokračuje značně odlišná fasáda. Rustiku nad vstupem a nad okny zvýšeného přízemí zdobí dekorativní lidské obličeje. Interiéru budovy dominuje mohutné schodiště s proskleným stropem, po vzoru renesančním a antickém, využívající v přízemí těžší architektonické prvky a směrem nahoru více odlehčené. Schodiště nesou mohutné ženské sochy plnící funkci podpůrných Sloupů. V přízemí se objevují dórské sloupy a pilastry, v prvním a druhém patře pokračují méně hmotné sloupy a pilastry, ve třetím patře jónské a ve čtvrtém korintské. V kovové výplni zábradlí a v lustrech se pak již prosazuje nastupující secese. Ve vstupní hale i dnešní velké zasedací síni se opakují symboly moravské samosprávy z fasády (moravská orlice a reliéfy symbolizující moravské hospodářství).
GPS: 49°11'55.168"N, 16°36'15.451"E (vstup)
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko