Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
Nově zbudovaný památník stojí na revitalizovaném Konečného náměstí v brněnské části Veveří, spadající pod dnešní městskou část Brno střed. Je věnován významnému brněnskému architeku a staviteli Franzi Pawlu (1854-1922). Narodil se v blízké obci Bořitov na blanensku. Zde prožil ranné mládí, tady se oženil s Marií Ptáčkovou. Později se rozhodl sbírat další profesní zkušenosti a proto odchází do Brna. Zde nejprve pracuje jako pomocník na různých stavbách. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vystuduje zdejší stavební průmyslovku. Z Brna pak směřovaly jeho kroky na čas do císařské Vídně, aby zde získal potřebnou praxi a vstřebal nové trendy. Přichází přelom století a s ním i rozkvět nového architektonického slohu – secese.
Po návratu do moravské metropole vycítil perspektivy secesního boomu a okamžitě zde začal podnikat. Vedl přísný asketický život a pracoval i o svátcích. Zastával funkci architekta, projektanta i stavitele zároveň. Jeho prvním velkým dílem se brzy stal Pawluhof na tehdy ještě neexistujícím Konečného náměstí, které bylo původně vojenským cvičištěm. Zde si zřídil i svoji projekční kancelář a v těsném sousedství zamýšleného náměstí postavil první cihelnu a kousek od ní pak i druhou. Nechal odtud odvézt velké množství zeminy a upravil plochu budoucího náměstí, které zde pak v letech 1908 až 1914 stavebně zrealizoval. Jeho dalším dílem je například honosný Belveder na rohu Drobného a Erbenovy a dále pak celé ulice nebo jejich části, jako Veveří či Jiráskovu. Za stavbu sirotčince v Jundrově byl vyznamenán řádem Františka Josefa. Profesní éra Franze Pawlu končí s rozpadem monarchie. Nedlouho předtím mu umírá žena, dosud neúnavný projektant a stavitel se postupně uzavírá do sebe a po čtyřech letech v roce 1922 v Brně umírá.
Jeho tvorba bývá historiky architektury označována jeho efektně secesionalistická, tu a tam se střídající s pozdním historismem novobarokního ražení.