Broumov - fara a unikátní freska Posledního soudu
Turistické cíle • Drobné památky
Broumovská fara patří k nejnovějším turistickým atrakcím tohoto sedmitisícového města v severovýchodních Čechách. A není to zásluhou samotné jednopatrové budovy z přelomu 17. a 18. století, ale díky tomu, co zde zbylo z časů, kdy i Broumovu ještě vládla krásná dáma jménem Gotika.
Pro upřesnění si ještě hned na úvod prozraďme, že farní budovu najdeme na adrese Kostelní náměstí č.p. 224, že vznikla přístavbou k hradební věži jako obydlí zvoníka (farou se domek stal až po roce 1950) a že je vlastně nástavbou někdejšího karneru. A právě jeho stěnu ve středověku ozdobila freska Posledního soudu, pocházející z I. poloviny 14. století.
Farní budova má valbovou střechu a její hlavní (východní) průčelí je čtyřosé. Součástí objektu je rizalit někdejší hranolové hradební věže. O chráněnou kulturní památku se jedná od května roku 1958; ceněna je ovšem hlavně ona středověká malba, která je zřejmě nejrozsáhlejší památkou tohoto typu v Královéhradeckém kraji) a od listopadu 1990 je i součástí broumovské památkové zóny.
Freska Posledního soudu zřejmě vznikla mezi lety 1320 až 1340 a je rozdělena do tří pásů. V tom horním je umístěn Kristus v mandorle, kterého doprovází Panna Marie, sv. Jan Křtitel a symboly evangelistů. Ve středním pásu můžeme vidět scénu s Pannami moudrými a pošetilými. Ty moudré nesou rozsvícené lampy k postavě anděla, ty pošetilé jdou s lampami obrácenými a na ramenou jim sedí ďáblové. Pošetilé panny navíc obepíná řetěz a další ďáblové je strhávají do tlamy leviatana. Ve spodním pásu je umístěno několik scén. Můžeme zde vidět Setkání tří živých a tří mrtvých, Svár o duši a mravoučný námět Ďábel strhává za vlasy do pekla pijáka nalévajícího si víno (z toho je jasné, že nikdy nebylo jednoduché být ani pijákem ani pošetilou pannou). Podle odborníků se nejedná o dílo jednoho malíře, ale o práci dílenskou.
Freska byla zpřístupněna postupně v letech 2020 až 2023. Místnost s ní připomíná čtvercový presbytář s valenou klenbou, otevírá se každé ráno a večer se opět zavírá. Poslední soud je však trvale viditelný tzv. „přes mříž“ a i v době přístupnosti fresku kryje silné sklo. Protože byla v minulosti poškozena, doprovází ji několik panelů se základními informacemi a předpokládanou původní podobou. Pozornému návštěvníkovi jistě neujde fakt, že nějaké fresky zdobily (minimálně) i pravou boční stěnu. K prostoře s freskou přiléhá další místnost s namalovanou hvězdnou oblohou na barokní klenbě.
Na závěr snad ještě několik zajímavostí a pikantérií, které fresku Posledního soudu doprovázejí:
Freska byla znovuobjevena - víceméně náhodou – v roce 1967, kdy tehdejší farář uvažoval o tom, že farní dřevník promění na garáž pro svého trabanta. Předpokládá se, že pod podlahou i dnes leží část kostí z karneru i bývalého hřbitova. Jedná se údajně o nejstarší zobrazení Triumfu smrti v českých zemích. Provedením jednotlivých témat připomíná freska portály katedrál v Magdeburgu, Erfurtu nebo Štrasburku, hovoří se i o vzoru italsko – tyrolském. Unikátní freska byla restaurována v letech 2013 až 2015 a o její popularizaci se hodně zasloužil historik Jan Royt. I tak by prý prostora s freskou měla být spíše místem k zastavení a rozjímání než klasickou atrakcí pro turisty.
Asi největším unikátem broumovského Posledního soudu je scéna s podobenstvím o pěti pannách moudrých a pěti pannách pošetilých z Matoušova evangelia, která odkazuje na pět ctností obracejících se k Bohu a pět tělesných rozkoší vedoucích k zatracení. Jedná se o celoevropsky velmi rozšířený námět, ale provedení panen pošetilých s ďábly sedícími na ramenou prý snad nikde jinde neexistuje.
Freska je považována za vynikající ukázku kvality výtvarných děl na počátku vlády Lucemburků v Čechách, ale bohužel ji v minulosti dosti ublížil neodborný pokus o rekonstrukci za pomoci barevného tmelu.