Přemysl Otakar I. daroval v roce 1213 broumovský výběžek Řádu benediktinů z Prahy – Břevnova. O necelých 50 let později jim vlastnictví potvrdil Přemysl Otakar II. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo samozřejmě velký vliv na život zdejších lidí.
Po roce 1300 bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství a v polovině 14. století zbudován na vysokém skalnatém ostrohu nad říčkou Stěnavou klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterního areálu byl také pivovar založený roku 1348 nebo benediktinská klášterní škola.
Během husitských válek se do Broumova uchýlil opat s několika řeholníky z vypáleného kláštera v Praze – Břevnově. Donesli s sebou řadu cenných předmětů, i ohromný rukopis bible, tzv. „CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku.
Bibli sice člověk už v Broumově neuvidí, ale určitě se vyplatí klášter navštívit. Dlážděným vstupem se přichází na první nádvoří.
Při prohlídce lze například v klášterním kostele sv. Vojtěcha spatřit vzácné madony. Nejvzácnější a „nejpilnější“ z nich je "Panna Marie Divotvůrkyně“, která v minulosti dvakrát ochránila klášter před nebezpečím.
Malá věž a opatský chrám jsou jedny z mála částí původního gotického kláštera, které „přežily“ barokní přestavbu. Ve zvonici malé věže byla v 70. letech minulého století objevena pod bílou výmalbou gotická freska „Klanění tří králů“. Odborníci datují její vznik přibližně do druhé poloviny 14. století.
Zajímavosti nejsou pouze za zdmi mohutného broumovského kláštera stojícího v severovýchodní části města. Například na balustrádě před prelaturou vítají poutníky zajímavé sochy - sv. Jan Nepomucký v klasickém vyobrazení, sv. Prokop v dynamickém boji s ďáblem a sousoší anděla s modlícím se Kristem na úpatí Olivetské hory v Getsemanech. Jejich autorem je český sochař a řezbář Karel Josef Hiernle, představitele vrcholného baroka až rokoka.
Většina lidí, chystajících se navštívit kostel sv. Vojtěcha, se určitě zastaví před jeho portálem, který má bohatou výzdobu. Nechybí erb břevnovsko-broumovského opatství. Dále jsou zde písmena „OAB“, což značí iniciály opata Othmara Daniela Zinkeho (Othmarus Abbas Braunensis – Brzevnovensis). Také letopočet tady najdeme, rok 1709 dokládá rekonstrukci portálu i balustrády. O sochařskou výzdobu se opět postaral Karel Josef Hiernle. Umístil sem následující světce (zleva doprava): sv. Řehoř I., papež a příznivce benediktinského díla, sv. Václav, patron českých zemí a broumovského opatství, sv. Benedikt z Nursie, zakladatel benediktinské řehole, sv. Scholastika, sestra sv. Benedikta a představitelka ženské větve řádu, sv. Vojtěch, patron zemský a zdejšího chrámu a papež Jan XV., který drží zakládající listinu břevnovského kláštera.
Balustráda do třetice, tentokrát před klášterním gymnáziem. Zde stejný sochař umístil sochu anděla, který ukazuje a zvěstuje Panně Marii, že počne Krista.
*
V Broumově a okolí jsme viděli samé zajímavé věci: