Broumovské stěny
Turistické cíle • Skalní útvar
Broumovské stěny (10/2014)
Broumovské stěny tvoří skalnatý hřeben o nadmořských výškách 620 – 773 m n. m. táhnoucí se přibližně ve směru severozápad - jihovýchod a tvořící jakousi přírodní bariéru mezi Broumovskou kotlinou a Polickou pánví, tedy mezi městy Broumov a Police nad Metují.
Území je chráněno jako Národní přírodní rezervace Broumovské stěny, jejíž jižní část směrem k Polici nad Metují je zároveň vyhlášena Národní přírodní památkou Polické stěny. V širším vymezeném území pak stěny patří pod Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Broumovsko. Z turistického hlediska jsou Broumovské stěny řazeny mezi česká pískovcová skalní města.
Hustota skal a jejich tvarová dramatičnost není taková jako v blízkých Adršpašsko-teplických skalách, ani se zde nevytvořila klasická skalní bludiště. Je tu ale o poznání méně návštěvníků a příroda je tu moc pěkná. Pískovcové skály jsou zde takové zavalitější, kulatější než v jiných skalních městech, ale najdou se i velmi zajímavé a neobvyklé skalní útvary. Jediné, co bych Broumovským stěnám vytkla, je jakási zarostenost nálety bříz v některých úsecích. A samozřejmě zarůstající výhledy z původně jistě krásných vyhlídkových míst.
Broumovské stěny jsme si rozdělili do dvou dnů. První den jsme ráno ještě rychle proběhli kopec Ostaš, který se nachází nedaleko, je zde jednoduchý okruh po modré značce v délce asi 2 km. Pak jsme přes obce Bukovice a Hlavňov přejeli autem až na parkoviště pod Hvězdou.
Hvězda je zřejmě nejznámější místo v Broumovských stěnách. V nadmořské výšce 674 m n. m. tu stojí poutní barokní kaple z pískovcových bloků, dílo architekta K. I. Dientzenhofera (mimo jiné autor staveb: Břevnovský klášter v Praze, Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze). Kapli zde nechal v roce 1731 postavit opat, který působil v Broumovském klášteře. Od kaple je pěkný výhled do Broumovské kotliny, na pohraniční Javoří hory a Soví hory v Polsku.
V blízkosti kaple je další historická stavba – dřevěná turistická chata Hvězda z roku 1856. V době naší návštěvy byla bohužel zavřená, protože, jak jsem se dočetla později na internetu, je zde zavřeno každé pondělí a úterý. U chaty je ohrada s divočákem, kterého zde chovají provozovatelé chaty. Místo zdobí ještě vysílač mobilního operátora.
Z Hvězdy jdeme severozápadním směrem po modré turistické značce ke skále Kačenka na kopci Panna (661 m n. m.). Je to zhruba 1,5 km po náročnějším terénu – turistický chodník je veden mezi kameny a po kamenech, na začátku a na konci je označen tabulkami upozorňujícími na špatnou schůdnost stezky v zimním období.
Po chvíli se objeví výhled k západu na vrch Ostaš, dále pár výhledů severovýchodním směrem na Broumovsko, stejné jako z Hvězdy. Ze skály Kačenka není kruhový výhled, jak je naznačeno na mapě, ale opět "jen" SV směrem. Tak jsme tím trochu zklamáni, ale stezka vede krásným lesem bez lidí a tak stojí zato si ji projít.
Stejnou cestou se vracíme ke Hvězdě, jinudy to ani nejde. Od Hvězdy míříme na druhou stranu a to k Supímu hnízdu (někdy nazýváno také Supí koš) po červené turistické značce. Tato trasa je mnohem více frekventovaná a také normálně schůdná. Skalní útvary, které je zde možné vidět, jsou opravdu krásné a oblast je dobře přístupná z parkoviště, vzdálenost Hvězda – Supí hnízdo je necelý kilometr. Lze tedy předpokládat, že zde bude ve volné dny více lidí.
Nejkrásnější pohled na skály se v celých Broumovských stěnách pravděpodobně nachází v místě zvaném Skalní divadlo. Vyhlídku určitě nevynechejte. Ze Supího hnízda je pak kruhový rozhled. Zpět na parkoviště u Hvězdy se vracíme po zelené značce přes Kovářovu rokli, také moc pěkné místo. Dnešní trasa v Broumovských stěnách byla necelých 5 km.
Druhý den jedeme autem přes obce Suchý Důl a Slavný na parkoviště nad obcí Slavný. Dál je již zákaz vjezdu. Na parkovišti vybírají 60,- Kč na den. Z parkoviště je jen kousek po červené turistické značce ke Slavenským skalním hřibům, které opravdu stojí zato vidět.
Příroda tu vymodelovala opravdové pískovcové hřiby, které jsou nádherné a velmi fotogenické. Hřibovitý tvar skal vznikl nerovnoměrným zvětráváním pískovce, který je na "noze" měkčí, tedy méně odolný a zvětrává rychleji, a na "klobouku" tvrdší, tedy zvětrává pomaleji. Zdejší skalní hřiby jsou zřejmě nejlepší ukázkou takových skalních útvarů v celé ČR.
Od hřibů se vracíme kousek stejnou cestou a na rozcestí "Vyhlídka do Zaječí rokle – odbočka" odbočujeme směr Zaječí rokle. Turistické značení tu již bylo zrušeno, ale někým vyrobená cedulka nás tudy směřuje ke žluté turistické značce, aniž bychom se museli vracet zpět k parkovišti nad Slavným. Je to sice trochu víc z kopce, ale normálně schůdné.
Zaječí roklí jdeme pak po žluté k vrchu Velká Kupa, kde se nachází skalní útvar Kamenná brána. Úžasná ukázka stability, kus skály zaklíněné mezi dvěma stěnami. Připomíná mi to hlavu supa, i s okem. Je odtud opět velmi pěkný výhled na Broumovsko. Hřiby – Kamenná brána (přes zkratku do Zaječí rokle) cca 2,5 km.
Od Kamenné brány jdeme skalním labyrintem opět po žluté až na vyhlídkový vrch Koruna (769 m n. m.). Trasa vede takovým tím zasmušilým pohádkovým lesním prostředím, kde je vlhko, mech a kapradí, a zvláštní nálada. Na Koruně už je vše jinak. Zde je les prosvětlený s větším podílem listnatých stromů a s krásným výhledem na Polsko, především polské Stolové hory. Je tu vrcholová kniha, tak se zapisujeme.
Z Koruny jdeme zpět kousek po stejné trase (1 km), a dále po žluté k rozcestí Zelený hájek, kde navazuje zelená trasa až k rozcestí U Pánova kříže. Tady se ještě rozhodneme obejít žlutou trasou "kamennou ZOO", kde je možné spařit skály zajímavých tvarů, připomínající různá zvířata, a Božanovský Špičák, nejvyšší vrchol Broumovských stěn (773 m n. m.).
Vrchol není v terénu nijak označen, ale je zde plošinka s vyhlídkou, stejně jako na Koruně ohraničená červeným kovovým zábradlím, ale není tu ani vrcholová kniha, ani tabulka se jménem hory. Z Božanovského Špičáku je další pěkný výhled na polské Stolové hory.
Konečně jsme U Pánova kříže na rozšířené ploše v lese. Starý kovový kříž tu skutečně je, tak trochu bokem při okraji lesa. Odtud už jen pochodujeme po asfaltové cestě chvíli lesem a chvíli kolem lesa zpět ke Slavnému, kde máme na parkovišti auto. Trasa Slavný - Hřiby – Kamenná brána – Koruna – Božanovský Špičák – Slavný, celkem cca 11 km.
Mapa oblasti na mapy.cz: Broumovské stěny (mapy.cz/turisticka)
Pokud se pohybujete po Broumovsku, nelze si nepovšimnout krásných zděných klasicistních statků, které se v této oblasti často vyskytují. Některé jsou opravené a některé bohužel už nepůjde zachránit. Pokud vás zajímá lidová architektura, pěkný článek o Broumovských statcích je tady: http://bohemiaorientalis.cz/broumovsky-klasicistni-statek/
Ve městě Broumov je velkolepý benediktínský klášter, dominanta města. V současné době prochází rozsáhlou opravou za peníze z fondů EU. Na místním hřbitově je unikátní dřevěný kostel, který patří k nejstarším zachovalým dřevěným stavbám u nás, a určitě stojí za návštěvu. V místní části Broumov - Olivětín je provozován broumovský pivovar, ve kterém je možné zakoupit různé druhy vyráběného piva.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie k příspěvku: Jan Prejda
Další naše články z této oblasti na české i polské straně:
- Adršpašské skály a zřícenina hradu Adršpach
- Polsko – Stolové hory: Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) a Błędne Skały (Bludné skály)