Buštěhrad - muzeum Oty Pavla - naučná stezka

Buštěhrad je malé městečko, které se rozkládá na svazích okolo Buštěhradského potoka. Na potoce jsou dva rybníky, domky jsou postaveny na protilehlých svazích. Tomu všemu dominuje veliká škola na jednom svahu a veliký zámek na protilehlém kopci. To vše svědčí o bohaté historii Městečka, které díky občanskému sdruženi "Buštěhrad sobě" se stává i turistickým cílem.

Muzeum Oty Pavla u Rotta

otevřelo výše jmenované sdruženína jaře r. 2002. Nachází se v Palackého ulici v přízemí domu čp. 56, jen cca 100 metrů od rybníka a od domu čp. 54, v němž žil dědeček Oty Pavla - p. Popper a kam se za protektorátu rodiče malého Oty se třemi dětmi přistěhovali.

Původní majitel tohoto domu František Rott byl mj. zakladatelem místního Sokola. Zde ve svém obchodě vytvořil kulturní centrum města. V jeho krámku byl dokonce poprvé předváděn otcem Oty Pavla Leo Popperem vysavač zvaný LUX (originál přístroje zakoupený rodinou Rottů je zde k vidění).

Muzeum má bezbarierový přístup. Návštěvníci zde naleznou množství fotografií z jeho dětství, spoustu zajímavých článků, řadu dokumentů, ale i předmětů, spjatých s dětstvím i se životem slavného spisovatele. Je zde jeho oblíbený medvídek, rybářské pruty, ukázka z vybavení jeho pracovního koutku, vč. jeho psacího stroje. A samozřejmě fotografie a ukázky z jeho knížek. Některé jeho knížky zde lze i zakoupit.

Menší část expozice je věnována i historii Buštěhradu a rodině Rottů

Stezka historií Buštěhradu

I tuto stezku zřídilo výše zmiňované občanské sdružení. Otevřena byla v červnu 2002. Jedná se o naučnou stezku s 25 zastaveními na místech, která jsou zajímavá z hlediska historického vývoje nejstarších staveb v Buštěhradě. Některá zastavení jsou i vzpomínku na Otu Pavla a jeho rodinu.

Na přípravě se podílela také Základní umělecká škola v Buštěhradě. Děti z výtvarného kroužku vyrobily keramické glazované rámečky, které rámují odborné texty. Každý rámeček je originál a svou výzdobou se snaží podtrhnout charakteristické zajímavosti jednotlivých zastavení.

Stezka začíná u autobusové zastávky, prochází částí města, kde dříve stával hrad, vede okolo fary, kostela a zámku do údolí, samozřejmě okolo Popperova domu, hostince u Opltů, rybníku k pivovaru, kde stezka končí.

Na začátku stezky - v trafice u autobusové zastávky se snad nechá zakoupit leták s plánkem stezky nebo brožuru, která nabízí další podrobnější informace o buštěhradských památkách. Údajně mají být k dispozici i v samotném muzeu. Bohužel, v době naší návštěvy v muzeu už nic takového neměli.

A pak nastalo další bohužel – řekla bych jediná slabší stránka celé akce. Nikde na trase není naznačeno, kudy stezka vede. A tak jsme se orientovali dle rady paní v muzeu a dle mini plánku, který jsme si tam zakoupili, ale který se týkal jen míst, která měla co společného s Otou Pavlem. Proto jsme bohužel některá zastavení minuli. Šli jsme v opačném směru a hlavně jsme nějak minuli i tu zastávku autobusu. A protože jsme si ani nekontrolovali čísla zastavení, tak až doma podle fotek jsme zjistili, že jsme něco přešli. Mrzelo nás to a docela i překvapilo, protože zastavení jsou poměrně blízko u sebe.

č. 1 – je u autobusové zastávky, kde jsme bohužel nebyli

č. 2 - nenalezeno

č. 3 - nenalezeno

č. 4 Obročnice (neboli špejchar na krmivo pro koně)

č. 5 Hradní nádvoří

č. 6 Starý palác – dům s pavlačí

č. 7 Starý palác – č.p. 24 - nejstarší hradní zástavba

č. 8 Tvrz – předchůdce hradu - v dnešní době jsou v těchto místech domky - mimořádně silné zdi tohoto domovního bloku (běžně přes jeden metr, severní stěna v přízemí čp. 24 až 4m) naznačují, že by se tu mohlo jednat o budovy původní tvrze.

č. 9 Polygonální věž - na východní straně je dochovaným prvkem opevnění mohutná polygonální bašta pod domem čp. 161.

č. 10 Západní brána a bašta - do dnešních dnů je dochovaná západní brána a okrouhlá věž, která bránila vstup do hradu ze severu.

č. 11 Západní hradní křídlo - ve 30. let 19. století byla zbořena další polygonální věž - její půdorys dodnes kopíruje linie zahrádky před domem čp. 13.

č. 12 Hradní kaple

č. 13 Nový Dům

č. 14 - nenalezeno

č. 15 - Východní branka – vchod do poplužního dvora

č. 16 - nenalezeno

č. 17 - Barokní fara - původně raně barokní zámeček, který byl vybudován po třicetileté válce jako provizorní panské sídlo v době, kdy vrchnost uvažovala o rekonstrukci vypáleného hradního areálu. V letech 1974 – 1977 byl objekt zrekonstruován. Dnes zde sídlí Lidová škola umění. Zde je i umístěna pamětní deska Oty Pavla.

č. 18 - Kostel Povýšení Sv. Kříže - v současné době je péčí města krásně opraven, vč. elektrického osvětlení. Bylo nainstalováno i bezpečnostní zařízení.

č. 19 - Zámek s parkem – barokní zámek je nejvýznamnější památkou. Město ho získalo do svého vlastnictví v létě 2003 a pustilo se do rozsáhlé rekonstrukce. Problémem je samozřejmě přísun dostatečného množství finančních prostředků. Veřejnosti je stále nepřístupný. Obnoven a zpřístupněn by měl být rovněž rozsáhlý zámecký park. Momentálně je do parku přístup, ale je značně zarostlý.

č. 20 - nenalezeno

č. 21 – nenalezeno

č. 22 - Popperův dům – zde se narodil otec Oty Pavla Leo Popper. V r. 1939 se sem pak z Prahy k dědečkovi všichni uchýlili před nacisty.

č. 23 - Hostinec u Opltů, kde stálým hostem byl i dědeček Oty Pavla

č. 24 - Rybníky Oty Pavla – zde se malý Ota naučil bruslit, zde chytal ryby.

č. 25 - Pivovar - to je poslední zastavení této stezky. Původně pozdněgotický panský pivovar stojí u rybníka. Podle archivních záznamů náležel k nejstarším šlechtickým pivovarským podnikům u nás. Pivo se v Buštěhradu začalo vařit již v r. 1497, kdy byl povýšen na město s pivovárečným právem. První a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548 – podle smlouvy byl společným majetkem bratří Kolovratů, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.

Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se dočkal obnovy a různých stavebních úprav. V r. 1755 s přestavbou zámku byl i pivovar přestaven v barokním slohu. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována "na parní". Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993.

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze.Prodávalo se do hospod, zejména panských.

Ale i v našem století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodůa spolu s několika dalšími pivovary získal první místo. Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové. Pivovar ale nevydržel konkurenci větších pivovarů, odběr piva klesal a tak byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967.

Na závěr prosba:

Kdybyste se tam někdo dostal, vyfotil mi chybějící zastavení a poslal mi je v mailu, příp. s nějakou fotkou z okolí, byla bych vám nesmírně vděčná. Doplnila bych chybějící text a kdybyste dovolili, fotku bych tam taky vložila. Nebo mi ji tam můžete přiložit sami. Předem děkuji.