Vozíčkáři - Lidický Růžový sad

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Smutný podzimní sad

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na rychlostní silnici R7 Praha - Slaný. Na Exitu 7 sjedeme a zamíříme směrem na Lidice/Kladno. První křižovatku v Lidicích projedeme přímým směrem a na následující odbočce zahneme vlevo. Po přibližně 200 metrech opět zabočíme vlevo a již se nacházíme kousek od parkoviště u památníku Lidice a růžového sadu, kde končí naše cesta autem.

Za čím jedeme?

Iniciativa k založení růžového sadu vznikla v Anglii, kde 10. června 1954 vystoupil s touto myšlenkou spolek "Lidice budou žít", jehož předsedou byl Barnett Stross, poslanec britského parlamentu. Tato myšlenka se setkala se širokou podporou v mnoha dalších zemích. Velká Británie darovala sadu největší a nejkrásnější sortiment růží; zásluhu na tom měli známí angličtí pěstitelé růží. Definitivně byl sad založen v červnu 1955. Jeho vybudování bylo svěřeno ak. arch. F. Markovi. S ním spolupracovali odborný poradce Doc. Dr. B. Kavka a kolektiv dalších odborníků. Sochařská výzdoba je dílem prof. Stefana a ak. sochaře Hladíka. Zahradnické práce vykonaly Komunální služby města Kladna za vedení zahradníka K. Stříbrného. V r. 1961 byl sad upravován, růže darované jednotlivými státy byly umístěny v jeho středu. Sad je umístěn na území 3,5 ha v nadmořské výšce 340 m mezi dřívějšími a nově založenými Lidicemi a svažuje s k jihu ke společnému hrobu popravených lidických mužů. Byl vybudován podle plánu, který měl být ztělesněním zásad a požadavků v té době moderní zahradnické architektury. Protože pozemek, vybraný pro založení sadu, měl dosti jednotvárný charakter, bylo nutné na něm provést určité změny, aby terén sadu byl rozmanitější a aby bylo možno dosáhnout správného uspořádání výsadby. Nejvíce práce vyžadovala úprava svahu, kde bylo třeba vyřešit otázku vhodného rozmístění cest a umístění dalších staveb. Projektant se snažil uspořádat skupiny rostlin většinou uprostřed sadu tak, aby nejpůsobivější z nich byly soustředěny ve středu sadu a na jeho jižním svahu. Na základě výsledků rozboru půdy bylo nutné doplnit hnojivo a pro růže nezbytný fosfor a draslík. Základem pro tvorbu sadu byly tzv. sadové barevné kompozice; podle nich byla upravována výsadba. Růže se vysazovaly v určitém uspořádání, při němž se přihlíželo k jejich tvaru, vzrůstu, barvě a době květu, ke kontrastu s pozadím apod. Vysazovaly se většinou ve skupinách na upravené záhony různého tvaru a velikosti. Některé byly umisťovány jako solitéry nebo v menších skupinách na zelený trávníkový koberec. Při výsadbě rostlin bylo třeba dbát, aby rostliny netrpěly příliš sluncem, nebo aby půda nebyla vysoušena větrem. Usilovalo se o vytvoření rozmanitosti nejen v barvě květů od nejjemnějších do velmi výrazných, ale i o dosažení působivého vzhledu keřů z dálky i zblízka. V současné době obsahuje růžový sad celkem 213 odrůd růží v počtu více jak 24 tisíc keřů. V Růžovém sadě se konají i svatební obřady a každý novomanželský pár zde může jako dar Sadu zasadil růži.

Zdroj: www.lidice-memorial.cz/