Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Městečko Bzenec se může pochlubit mnoha památkami "světskými" i sakrálními, k těm méně známým patří kostel Československé husitské církve. Ke vzniku tohoto směru, nacházejícího se na hranici evangelismu a katolismu, došlo v roce 1919. Část katolických kněží usilovala o reformaci a modernizaci křesťanství, ale neuspěla. Někteří kněží odešli a díky jejich úsilí došlo k založení církve nové. Tady v Bzenci měla slušné zázemí a první bohoslužby se konaly na Masarykově náměstí už r.1921. Město církvi povolilo, aby mohla své bohoslužby sloužit v tělocvičně měšťanské školy a později v sokolovně. Zdejší náboženská obec se v roce 1924 přejmenovala na Sbor J.A.Komenského, o tři roky později získala samostatnost, ale stavby svatostánku se členové církve dočkali až těsně před začátkem II.světové války, v červenci 1938. Kostel byl - už v době protektorátu - dokončen o rok později a první slavná mše se zde konala (jaká náhoda) zrovna ve výroční den upálení Mistra Jana Husa, tedy 6.6.1939. (Chrám ve skutečnosti tehdy ještě nebyl zcela dokončen a věž byla ke kostelu přistavěna až po válce...ale věřící chtěli v tento den demonstrovat svou revoltu proti fašistům. Je zajímavé, že obliba Československé husitské církve v Bzenci během protektorátu stoupala a před koncem války se k ní hlásilo přes 1600 lidí! Mnoho z nich se zapojilo do odboje a devatenáct z nich svoji statečnost zaplatilo životem...) Kostel sboru, jehož architektura nese charakteristické funkcionalistické rysy, si můžeme zvenčí prohlédnout, pokud od nádraží ČD zvolíme zkratku do centra Bzence Tyršovou ulicí. Na jejím okraji ze zeleně vystupuje strohé vstupní průčelí, ozdobené jen kulatým oknem a bustou "učitele národů." Z boku se nám přes plot nabídne pohled na celou chrámovou loď, jejíž bělostná fasáda je členěna jen vysokými úzkými okny. A také na dodatečně přistavěnou vzdušnou věž, ukončenou namísto báně kalichem s křížem, trčícím k nebesům.