Carskoje Selo - Kateřinský palác

První palác vznikl na místě zvaném Saaris moisio neboli Panství na vyvýšeném místě. Roku 1710 car Petr I. věnoval panství své druhé manželce Kateřině.

Jejich dcera Alžběta později skromnou letní rezidenci přeměnila v monumentální komplex. Na stavbě paláce se podíleli Michail Zemcov, Andrej Kvasov a Savva Čevakinskij. Po dalších letech palác rozšířil Bartolomeo Rastrelli. Ten vytvořil mistrovské barokní dílo, které carevna pojmenovala po své matce Kateřině I. Modrobílé průčelí měří v obvodu kilometr a je vyzdobeno sloupy, střecha je pokrytá zlatými lístky.

Kateřinský palác (Jekatěrininskij dvorec) ve stylu alžbětinského baroka se nevyrovná žádnému jinému carskému komplexu v okolí Petrohradu. Ke slavnostnímu otevření došlo roku 1756 a ve stejný rok padla i první zmínka o Jantarové komnatě (článek).

V paláci se konaly plesy, maškarní veselice, také důležité státní schůzky.

Roku 1862 palác zdědila carevna Kateřina II., která zde trávila mnoho času, hlavně v létě. Skot Charles Cameron pro ni vytvořil soukromé komnaty ve stylu klasicismu. Především došlo ke změně interiéru, vznikla řada propojených místností, jak je můžeme vidět dnes.

Po Kateřinině smrti její syn Pavel nechal většinu vybavení převézt do paláců v Pavlovsku a Gatčině. Do Carského Sela nejezdil. To ožilo zase až s vládou Kateřinina vnuka Alexandra I. Najal architekta Viktora Stasova, aby některé místnosti přestavěl.

Slavnostní mramorové schodiště z roku 1863 je dílem ruského architekta Ippolita Monigettiho.

Vstupné stojí 400 rublů, výhodou v říjnu bylo, že nebyly nikde fronty a v klidu jsem si mohla všechnu nádheru prohlížet. Nemusí se chodit s průvodcem. Obrovské pozlacené sály, v řadě za sebou jsou dlouhé až 300 metrů. Rastrelli v interiérech spotřeboval přes 100 kilogramů zlata.

V jižním křídle najdeme Velký sál (Bolšoj zal), ve kterém se pořádaly plesy. Lyonský sál je pokrytý žlutým hedvábím. Následují Arabský sál, Čínský sál, Stříbrný pokoj a bílozlatá jídelna Kavalerskaja.

Severní křídlo tvoří Státnická jídelna, Zelený sál, Malinový sál, Portrétní sál, Jantarová komnata, Obrazový sál se 114 plátny vlámských, italských a francouzských mistrů 17. a 18. století. Potom následuje Malá bílá jídelna a Alexandrův salon, pojmenovaný podle Kateřinina vnuka Alexandra I.

V 80. letech 18. století Cameron vytvořil pokoje pro Kateřinina syna Pavla a jeho manželku Marii Fjodorovnu. To jsou Zelená jídelna, Číšnická místnost, Modrý salon a Čínský modrý salon.

K dalším zajímavým místnostem, občas se musí jít stejnou cestou tam a zpět, patří Pokoj dvorních dam, Ložnice Alexandra I. a Alexandrova Státnická pracovna. Jeho osobní věci bohužel nepřežily 2. světovou válku.