Čejkovice – kostel sv. Kunhuty

Značná část pramenů (v podstatě všechny stejně) uvádějí, že kostel v Čejkovicích založili někdy před r. 1269 němečtí Templáři. V tomto případě bych informaci přeci jen poopravil, řád Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu byl přece jen založen ve Svaté zemi a velká část členů byla i jiného původu než německého. Ostatně v polovině 13. století zůstával hlavní základnou řádu Kypr (to již křižáci přišli o Jeruzalém). Toť jen malá odbočka.

Ovšem založení kostela určitě s Templáři souvisí, v r. 1248 je doložená zpráva o zdejší komendě. Původní kostel byl zřejmě románsko-gotického založení, ovšem moc se z něj nedochovalo. Čejkovice včetně kostel značně vyplenili Švédové v r. 1645 (při obléhání Brna). Kostel byl opraven Jezuity v r. 1673, nicméně brzy kostel s celým městečkem vyhořel (1673). Barokní podobu dal kostelu stavba mistra Auera z Olomouce, včetně hodinové věže (1700). Ovšem kostel opět utrpěl při vpádů povstalců z Uher r. 1705, dostavba realizovaná r. 1727 ovšem opět utrpěla požárem v r. 1778. Novou opravou prošel v l. 1783-4 (tehdy Čejkovice přešli do císařského majetku). Podoba kostela byla zřejmě chudá, neměl věž a loď měla plochý strop. Na konci 19. století byl dokonce pro špatný stav uzavřen. Oprava byla provedena v l. 1890-91, kdy byla postavená i nová věž a opraven plochý strop v hlavní lodi. Přestavby se účastnil architek Antonín Tebich. V roce 1932 (hrady.cz uvádějí 1924) byly v kostele umístěny nové zvony, které byly ovšem za války zabavené. Nové jsou z r. 1994 od zvonařů Tkadleců z Halenkova. Předválečné zvony měly údajně krásný souzvuk, ty nové prý už tak pěkný akord nemají (ovšem podle vlastní zkušenosti nezní špatně).

Hlavní oltář zdobí obraz sv. Kunhuty z r. 1863 od Kala Madjera z Vídně. Postranní oltář Neposkvrněného početí P. Marie zdobí malba známého jezuity Ignáce Raaba, oltář sv. Anny je pozůstatkem zrušené jezuitské kaple. Loď kostela dosahuje délky 36 m, šířka lodi je 13 m, výška stropu 19,2 m. Věž je vysoká 42 m. Vnější podoba kostela má historizující podobu novobarokní stavby se štukovými ozdobami věže. Zdi hlavní lodi podepírají pilíře, které byl přistavěny právě v l. 1890-91 pro zesílení stavby. Vnitřní stěny chrámu jsou povětšinou holé, vítězný oblouk je zdoben plochými polosloupy s korintskými hlavicemi. Půlkruhový presbytář má rovněž plochý strop s ozdobným překladem. Obdobnou ozdobu mají i niky kolem oken s postranními oltáři.

Sv. Kunhuta, či Kunigunda byla manželkou císaře Jindřicha II. A měla kladný vliv na spravedlivé panování svého muže. Oba prý uzavřeli slib čistoty. Kunhuta byla podrobena zkoušce, pro křivé nařčení musela projít přes žhavá železa, což přežila bez poskvrny. Mj. nechala vystavět Dóm v Bambergu, po Jindřichově smrti dožila jako řeholnice. Zemřela někdy 1033–39, svátek 3.3.