Čeladná - hrad

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Čeladná stával na vrchu Kozinec na vysoké ostrožně nad levým břehem Čeladenky. Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, na kterých hrad stával. O hrádku v Čeladné byly zmínky ve starší literatuře, ale nikdo nevěděl, kde přesně stával. Podařilo se to teprve neprofesionálnímu archeologovi Milanu Borisovi.

Skalní hrádek Čeladná sloužil jako strážní Stanoviště nad obchodní stezkou přes horské pásmo z Moravy do Uher, která právě zde úzkým údolím podél Čeladenky procházela. Stavitel hradu využil úzký skalnatý hřeben nad nejužším místem údolí říčky Čeladenky, odkud mohli jeho obyvatelé s přehledem kontrolovat starou obchodní cestu do Uher. Nechal jej pravděpodobně postavit biskup Bruno ze Schauenburku.

Hrad se nacházel přibližně 5 km od centra obce Čeladné a asi 1 km jihozápadní směrem od místní části Čeladná – Hamry. K samotnému hrádku je nejsnadnější cesta od známé kaple zvané Cyrilka. Odtud popojdeme ještě několik desítek metrů až narazíme na betonový most přes říčku Čeladenku, který přejdeme. Silnice začne stoupat a dovede nás až na křižovatku dvou cest. Tady je již jedno, kterou se vydáme. Ať se dáme Doprava nebo doleva, musíme v obou případech po nějakých 200 m stejně odbočit a vydat se strmě do svahu až na vrcholek, kde se nacházejí pozůstatky hrádku.

Čeladenský hrádek má podlouhlý tvar o délce 130 metrů a šířce mezi 5-10 metry. Svahy od hřebene prudce spadají dolů do údolí. Přístup k hradu směřoval od západu po klesajícím hřebenu. Cestu do hradu chránil první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té bývalo předsunuté opevnění. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby.

Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na východě. V ploše jádra lze očekávat hospodářsko-obytné zázemí hrádku. Určité vyhloubené terénní relikty se nacházejí u paty první skalnaté kupy. Určitým náznakem budovy by mohl být i pravoúhlý prostor vylámaný do skály pod druhou skalnatou kupou. Lze se však pouze dohadovat. Cesta dále pokračovala po severní straně druhé skalní kupy, odkud se patrně vstupovalo do další věžovité stavby, která na ní stála. Za kupou cesta prošla vysekaným žlabem mezi skalami na jižní stranu hřbetu, který se dál táhne pozvolna k východu. V těchto místech by šlo podle terénní sníženiny očekávat nějakou další budovu. Odtud hřbet klesá k východu a strmým skalnatým hřebínkem k severovýchodu.

Na východní straně je lokalita ukončena prudkými srázy na všech třech stranách. Do údolí k Čeladence sbíhá táhlý hřbet, zakončený další skalnatou kupou, na které se dá předpokládat předsunuté opevnění, kontrolující průběh vlastní obchodní stezky z Moravy do Uher. Zda byl hrad kamenný či dřevěný nelze jednoznačně odpovědět. Velké množství kamenné sutě i množství volně dostupného dřeva kolem by napovídalo, že jeho konstrukce byly smíšené.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=2270