112 410 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 675,- odměny za články
Město Blansko nabízí kvalitní turistickou infrastrukturu, bohatý kulturní život i množství sportovních zařízení. Je ideálním výchozím bodem pro výlety do Moravského krasu. V této významné krasové oblasti už bylo objeveno přes 1 000 jeskyní. Jen několik jich je zpřístupněno veřejnosti a navštívit tak můžete Punkevní jeskyně s propastí Macocha (hloubka 138 metrů), Kateřinská jeskyně a mnoho dalších přírodních památek.
Zámek v Černé Hoře, ležící severně od obce, je významná dominanta, která je vidět už při příjezdu do města.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1279. Týká se majitele zdejšího panství, kterým byl šlechtic Matouš z Černé Hory neboli „de Nigro Monte“. Pocházel z velkého a zámožného rodu a působil jako komorník markrabství moravského.
Patrně na začátku 14. století získává zdejší gotický hrad s okolním panstvím, nového držitele. Stal se jím Apard z Florencie pocházející z významného florentského rodu Donatio.
Městečkem, které se rozrůstalo kolem kopce Paseka, je Černá Hora označována až od roku 1390. Zmíněný vrch byl porostlý jehličnany, jejichž zbarvení vypadalo oproti okolním listnatým stromům tmavší, černější. Patrně odtud vzešel název Černá Hora.
V letech 1333-1597 bylo panství ve vlastnictví pánů Černohorských z Boskovic. Za jejich vlády získalo městečko znak a erb, který má v patě štítu písmeno „N“ – Nigromons. Tento rod se také zasloužil roku 1567 o přestavbu hradu na renesanční zámek včetně přístavby předhradí a vybudování parku.
V roce 1597 vymřela mužská větev rodu Boskoviců a tak panství Černá Hora získal sňatkem rod Lichtenštejnů.
Na začátku 18. století zámek přestal být zámek obýván a roku 1724 se k tomu přidal požár. Důkladná oprava se odkládala.
Stávající pseudorenesanční podobu dostal zámek při přestavbě, kterou zajišťoval rod Friesů z Friesenbergu v letech 1857–1861. Pozvali si k tomu vídeňského architekta Theofila Hansena. V rámci těchto prací byla zvýšena hranolová věž, upraveny zámecké terasy, opraven most a obnoven lesopark.
Po druhé světové válce již zámek samozřejmě neměl šlechtického vlastníka, a tak v průběhu 2. poloviny 20. století byl zámek adaptován na sociální zařízení pro seniory.
Zámecký areál zabírá skoro celý Zámecký vrch. V jeho západní části, na ostrožně, se nachází samotný trojkřídlý zámek s dvoukřídlým předzámčím, obklopený parkem a zahradami, které jsou vymezeny zídkami, na západní terase lze spatřit cínovou sochu Hygie. Před zámkem stojí dvojice soch (sv. Jan Nepomucký a Archanděl Michael), na vrcholu kopce pak kaple sv. Rodiny, východní úpatí kopce doplňuje křížová cesta. Vše je obklopeno lesoparkem, který je z velké části již sjednocen do lesního porostu.
Vzhledem ke svému účelu je bohužel zámek veřejnosti nepřístupný. Lze ho však obdivovat zvenčí, park, zahrady i lesopark jsou přístupné.
Před zámkem lze spatřit dvě sochy, archanděl Michael s plamenným mečem z roku 1725 a Jan Nepomucký, zhotovený v 1. polovině 18. století.
Dnes se v zámku nachází domov důchodců, ale když člověk hezky požádá, dovolí mu nahlédnout na nádvoří. Odtud jsou jednak hezké výhledy na městys, ale také může člověk obdivovat pořádek a krásnou výzdobu.
*
V Černé Hoře a při toulkách po okolí mě zaujalo následující: