Chaty a chalupy
Mapa Praha a okolí
Černínský palác
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech svůj vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Hrabě začal v období, kdy působil v Benátkách coby diplomat ve funkci císařského vyslance, hledat schopného architekta, jenž by se takovéhoto náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Stavební pozemek, zakoupený Černínem v roce 1666 však nebyl pro takovou stavbu zrovna ideální. Architektům ztěžoval práci především jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a klesání 8,5 metru. Po mnoha neúspěšných pokusech o nalezení vhodného projektanta černínského sekretáře Hrušku navštívil italský architekt Francesco Caratti a nabídl hraběti své služby. Caratti předložil svůj návrh paláce a Černín se s ním dohodl na spolupráci. S výkopovými pracemi pro základy stavby se začalo na jaře roku 1669. Po Carattiho smrti se na stavbě podíleli Giovanni Battista Maderna, Domenico Egidio Rossi, Giovanni Battista Alliprandi a Giovanni Battista Allio. Kamenické práce prováděli Giovanni Pozzi, Domenico Semprizi a J. Santini - Aichel, štukatérské Francesco Perri, Antonio Travelli a Santin Bussi a malířské práce Lazar Maria Sanguinetti. K dokončení stavby ve vrcholně barokní úpravě došlo v letech 1717 - 1723 podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Kámen pro stavbu byl dovážen z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. A bylo jej potřeba hodně, neboť jen základové zdivo představovalo 6200 kubických metrů kamene. Dřevo pro tesaře bylo do Prahy plaveno po Vltavě z křivoklátských lesů. Na podzim roku 1673 navštívil stavbu paláce císař Leopold, jenž ji jízlivě okomentoval slovy: „Je to velká stodola, ale nemá vrata?“. A Černínové mu za tuto poznámku po mnoho let nemohli přijít na jméno. Zato Mikuláš hrabě Colloredo byl jiného názoru a roku 1675, kdy byl již palác zvnějšku hotov a byly prováděny interiérové práce, napsal: „Palác bude nejkrásnějším skvostem Prahy, jeho architektura a umístění jsou dokladem vysokého úsudku kavalíra, který dává takovou stavbu provádět.“ Historie mu dala zapravdu - palác je dodnes považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury.
Ve středním křídle stojí monumentální schodiště završené tamburem a klenbou, do níž v roce 1718 Václav Vavřinec Reiner namaloval obrovskou fresku „Pád Titánů“. Z dílny Matyáše Bernarda Brauna pochází skupina soch Merkura, Androniky a Kupida u paty schodiště, skupiny světlonošů a dekorativní vázy na zábradlí schodiště.
Roku 1742 byl palác zpustošen francouzským a bavorským vojskem. Opravy provedl v letech 1744 - 1749 Anselmo Lurago, který navrhl a postavil nové portály hlavního průčelí a spojil je balkonem. Na těchto pracích se podíleli: sochař Ignác František Platzer (Herkules v arkádě zahradního průčelí), malíř Siardus Nosecký (oprava Reinerovy fresky) a štukatér Bernardo Spinetti. Znovu byl palác poničen při pruském ostřelování v roce 1757 a následné opravy provedl Jan Antonín Quitainer. Koncem osmnáctého století Černínové přesídlili do Vídně a pražský palác zůstal opuštěn. V objektu se vystřídal špitál, obydlí chudiny, továrna na karty i skladiště chmele. V roce 1848 objekt vykoupil stát a zřídil zde kasárna, která tu po sobě zanechala dost zdevastované interiéry. V letech 1928 - 1934 v paláci proběhla rekonstrukce, kdy architekt Pavel Janák, vycházeje z původních plánů Francesca Carattiho, citlivě odstranil předešlé přestavby i přístavby. Černínský palác je dnes nejdelší barokní stavba Prahy, délka průčelí stavby je pozoruhodných 150 metrů. V paláci sídlí Ministerstvo zahraničí. Zčásti je dochován ipůvodní inventář a pracovna Jana Masaryka. Privátní expozice ale není přístupná veřejnosti.
Adresa objektu: PrahA 1 - Hradčany, Loretánské náměstí 5, čp. 101
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Černínský palác
