Černovický hájek - přírodní rezervace

Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Černovický hájek neboli Paradajz je unikátní přírodní rezervace o rozloze 12 ha. Jedná se poslední část lužního lesa v Brně, kde se vyskytují mokřadní a vlhkomilné rostliny a druhově pestrá fauna, z níž vyniká zejména zastoupení lužního ptactva. Rozkládá se vedle dálnice a železniční tratě z Chrlic do Brna. Rezervace je ohrožena rozpínající se obchodní zónou na jihozápadní straně. Těsně kolem rezervace se dá projet autem nebo na kole po Vinohradské ulici vedoucí kolem pískovny v Černovicích. Pěšky lze dojít k rezervaci polní cestou od Makra na Kaštanové ulici. Při dostatku sněhu lze objet rezervaci na běžkách ve směru od Komárova po odbočení od řeky Svitavy za železničním mostem. Dobře je viditelná z vlaku.

Skoro zázrakem se v příměstské krajině jižně od Komárova zachoval nejsevernější zbytek jihomoravských lužních lesů v povodí Svratky. Leží v prostoru, který nese starobylé jméno Ráječek, pocházející od dávného slovanského názvu „raj“, kterým byla označována poříční bahnitá místa. Ještě na počátku minulého století měl lužní les plochu 60 ha, v roce 1954 byla ovšem větší část přeměněna na skládku odpadků (dnes průmyslová zóna). Chráněné území, vyhlášené v roce 1977 v katastrálním území Brněnské Ivanovice, má plochu 11,73 ha.

Černovický hájek leží na východním okraji Dyjsko-svratecké nivy v nadmořské výšce 193–194 m. Plochý reliéf nivy vznikl ve čtvrtohorách ukládáním říčních sedimentů (štěrků, písků a povodňových hlín) na podloží třetihorních jílů. Vlhkostní poměry půd ovlivňuje Černovický potok. Převládajícím půdním typem je fluvizem typická. V mělkých depresích, především v Jarním období trvale zaplavených vodou, se vyvinuly nedostatečně provzdušněné bahnité gleje.
Ve stromovém patře převládá olše lepkavá, roztroušeně se vyskytuje jasan ztepilý, topol bílý, dub letní, vrba bílá a vzácný jilm vaz. Nejkrásnější je lužní les na jaře, kdy v podrostu září záplava bílých květů česneku medvědího, doplněná žlutými květy orseje Jarního a blatouchu bahenního, nachovými či bílými hrozny květenství dymnivky duté. V roce 1984 sem bylo vysazeno několik trsů kriticky ohrožené bledule letní, přenesených z prostoru dolní Novomlýnské nádrže na Dyji. V létě Jarní druhy mizí a v podrostu převládá kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, svízel přítula a ostružiník ježiník. V korunách stromů hnízdí káně lesní, v dutinách doupných stromů strakapoud velký a žluna zelená. Na jaře se v lužním lese rozléhá flétnový hlas žluvy hajní a tlukot slavíka obecného. V některých zimách sem z Brna přilétají nocovat tisíce havranů polních. Z motýlů lze v létě spatřit batolce červeného i naši největší můru stužkonosku modrou. Jejich housenky se živí na topolech a vrbách.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/F3

Nadmořská výška:

208 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.165, 16.646)

Poslední aktualizace: 12.9.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet