Černovický hájek
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Za sportem • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Přírodní rezervace Černovický hájek představuje nejseverněji položený fragment lužního lesa v Dyjsko-svrateckém úvalu a je typickým příkladem ukazujícím bohatost puvodních ekosystému v dnes již silne urbanizovaném území.
Přestože tento ostrůvek lužního lesa již dávno neoplývá velkým množstvím vzácných a chráněných druhu rostlin ci živočichu, je unikátní právě ... svou velkou schopnost přežít v silné kulturní oblasti. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází železnicní trat, dálnice, obchodní centrum, zahrádky, pole, průmyslové objekty a městská skládka odpadu.
Za čím jedeme?
Historie
Nejstarší písemná zmínka o lužních lesích v J okolí Brna pochází z r. 1197, z doby Václava I.
Během 17. a 18. století byla rozsáhlá plocha lužních lesu téměř celá vykácena kvůli potrebě dřeva pro opevnění města a hradu Špilberk.
Napoleonské války na začátku 19. stol. s sebou nesly další potřebu dřeva, která se opět hradila z lužního lesa podél Svitavy. Vykácené prostory byly preměněny v pole.
V letech 1948-1951 byly zregulovány toky obou brněnských řek. Tím se hladiny spodních vod snížily o 2 metry a změnily se několik set let trvající hydrologické poměry oblasti.
Od září 1867 do srpna 1869 byla postavena železnicní trat Brno – Přerov. Tato trať přeťala lužní lesy, rozdělila je na dvě části. Tímto zásahem došlo k výronu podzemní vody a území bylo opět podmáčeno což nejspíš vyvolalo obnovu lužního lesa jižne od trati a vznikl tak dnešní Černovický hájek.
V roce 1954 byl celý lužní les ležící S od železnice, i přes odpor veřejnosti, vykácen a přeměněn v neregulovanou skládku městského odpadu. Z lužního lesa Rájecek zbylo pouhých necelých 12 ha.
Roku 1977 se lokalita Černovický hájek stala přírodní rezervací.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Najedli sme se doma máme to kousek, ale kdo by měl velký hlad, tak u makra je rychlé občerstvení.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Flóra
Podle Lesního hospodářského plánu na období 2002 – 2011 se lesní porosty mají nechat po celé ploše přirozenému vývoji s citlivými zdravotními probírkami.
Vysoká hladina podzemní vody a znacné plochy periodicky kolísající stojaté vody ovlivňují tvárnost rostlinných společenstev.
Stromové patro tvoří z největší části olše lepkavá (Alnus glutinosa).
Kerové patro tvoří nejčastěji bez černý (Sambucus nigra) a javor jasanolistý (Acer negundo).
Bylinné patro tvoří hlavně česnek medvědí (Allium ursinum), který rozkvétá počátkem května, orsej jarní (Ficaria verna), dymnivka dutá (Corydalis cava), ostrice ostré (Carex acutiformis), potočník vzpřímený (Berula erecta), ostrice řídkoklasá (Carex remota), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslicka poříční (Equisetum fluviatile), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a bledule letní (Leucojum aestivum). Podle červeného seznamu rostlin zde dnes najdeme pouze tři druhy vzácnějších rostlin a to áron východní (Arum cylindraceum), jilm drsný(Ulmus glabra) a jilm vaz (Ulmus laevis).
Ostatní informace
žádné další informace nejsou ....