Loading...
Že je Červenohorské sedlo oblíbeným výletním cílem i východištěm mnoha horský túr v Hrubém Jeseníku není žádným tajemstvím. Aby se ale na horský přechod dalo vyjet, musela se nejdřív postavit nějaká silnice. Paradoxně přechod hor na Červenohorském sedle je vlastně poměrně nový, myšleno tedy v horizontu posledních staletí. Starší hlavní přechod z vnitrozemí, tedy z Moravy do Slezska (kam řadíme dnešní oblast Jesenicka) vedle dříve přes nižší a tím tedy snáze dostupné Ramzovské sedlo.
Horský přechod mezi Pradědskou hornatinou a Keprnickou klenbou (které „Červeňák“ odděluje) býval dostupný jen nějakou pěšinou nebo loveckým chodníkem.
Kratší přístup na druhou stranu si vynutila až průmyslová revoluce v 19. století. Dodejme, že v první polovině „století páry“ se rozvíjely železárny v Loučné (Wiesenbergu), nejdříve v majetku Mitrovských, po odkupu v majetku Kleinů. Nová komunikace přes sedlo vznikla v letech 1844–46, ale byla to cesta poměrně strmá (místy 20%), tím pádem stále relativně obtížně sjízdná. Cesta vlastně existuje dodnes, dnes jí říkáme Stará, tedy na straně z Koutů nad Desnou (žlutá TZ), na severní straně klesá takřka přímo nad údolím Červenohorského potoka a říká se jí Starosedelská.
Že zvyšující se dopravě tato cesta příliš nevyhovuje se zjistilo celkem brzy, takže se začala připravovat sinice nová, v mírnějším vedení trasy.
Nová cesta se začala budovat v roce 1874 a stavěla se další dva roky, tedy do roku 1876. Jak už to bývá, i tehdy zadavatelé projektu, tedy tehdejší Zemská rada volala po úsporách. Naštěstí hlavní stavitel a projektant cest, tedy stavitel Wilhelm Knorr měl zřejmě více rozumu a trasu začal stavět zhruba tak, jak ji známe dodnes. Bohužel pro nedodržení rozpočtu a nešetrnost byl obviněn z porušení kázně, což vedlo k sebevraždě stavitele.
Po létech se naštěstí dočkal jisté satisfakce, kdy mu byl v roce 1911 odhalen Moravskoslezským horským spolkem pomníček s kovovou deskou. Původně stávala kamenná mohylka u serpentiny na severním úseku silnice. Pomník zmizel při opravách silnice v 70. letech minulého století, nověji byl instalován poblíž autobusové zastávky u severních svahů ČHS. Kovová deska je umístěná na velkém kameni a rovnou si přiznejme, že jde o kopii. Originál je dnes k vidění ve Vikýřovicích v Muzeu silnic. Nápis je samozřejmě v němčině, ale myslím, že není třeba překládat, i méně znalý lingvista vyčte, co na desce stojí. Nejde tedy o reklamu na instantní potraviny stejnojmenné firmy.
Dodejme, že i Wilhelm Knorr má zásluhu na faktu, že v současné době je Červenohorské sedlo nejen důležitou dopravní spojnicí (údajně nejvýše položená silnice I. třídy v ČR), ale i oblíbeným střediskem letní i zimní rekreace.