Českobudějovické centrum

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří.. těmito slovy začíná jedna lidová píseň a pravdivost jejích slov České Budějovice každopádně jen dokazují. Já se však nebudu v článku věnovat žádnému z obou existujících pivovarů ani celkovému popisu města, nýbrž pouze historickému centru.

Podloubí, mohutná Samsonova kašna, Černá věž, radnice a další historické budovy tvoří nezapomenutelné dominanty náměstí pojmenovaném po králi Přemyslu Otakaru II, zakladateli města. Náměstí má tvar pravidelného čtverce a o rozměrech 100x100 metrů je jedním z největších náměstí v České republice. Často bývá řazeno i mezi náměstí nejkrásnější. Ze všech stran je náměstí lemováno historickými domy s klenbovým podloubím, které dolaďují celkovou atmosféru unikátního náměstí.

Na jižním rohu západní strany náměstí stojí barokní radnice, která svoji dnešní podobu získala během přestavby v letech 1684-1747. Nad prostředním oknem je na fasádě českobudějovický městský znak, obklopený zemskými znaky Moravy, Čech a Slezska, po stranách pak antické motivy se znázorněním důležitých měšťanských ctností - statečnosti a věrnosti. Na atice jsou další symboly vlastností v podobně čtyř alegorických soch (spravedlnost, statečnost, soudrost a opatrnost). Z lucerny na střeše prostřední věže hraje kolemjdoucím každou hodinu zvonkohra s 18 zvonky.

Další lahůdkou pro fotografy je mohutná Samsonova kašna, stojící uprostřed náměstí. Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem o velkolepém průměru 17metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu, ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona, trhajícího lví tlamu. Na obrubě základní nádrže jsou umístěny ještě čtyři ozdobné kamenné vázy. Okolo celé kašny je pak po obvodu rozmístěno 24 kamenných sloupků, spojených masivním řetězem.

Jako jediný původní pozůstatek keramické zádlažby z "kočičích hlav" je ponechán tzv. Bludný kámen, který najdeme jen několik kroků od kašny směrem k hotelu Zvon. Je to jedna z budějovických zvláštností, k níž se váže známá pověst; údajně se právě zde nacházelo popraviště, na kterém v roce 1470 rukou kata skončilo deset jinochů za odpor vůči rychtáři. Bludný je nazývám dle pověry, jelikož se traduje, že kdo nevědomky překročí tento kámen po desáté hodině večerní, nenajde již cestu domů.

Nejvyšší dominantou českobudějovického náměstí je Černá věž. Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6m a je vysoká 71,9m. Stěny jsou u základů silnější (3,1metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši Ochozu mají už mírně pod dva metry). Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží, přičemž v horních podlažích a v báni věže je umístěno celkem 6 zvonů. V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky páteho patra byla věž vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční. Všem turistům doporučuji pohled na náměstí z ochozu a pokud bude přát počasí, je možné si z věže prohlédnout celou českobudějovickou kotlinu, včetně rozporuplných dominant zámku Hluboká snoubící se s mohutnými věžemi elektrárny Temelín. Vedle Černé věže se nachází Katedrála svatého Mikuláše, jenž je hlavní kostel českobudějovické diecéze.

Rozepisováním se o dalších stavbách bych stejně půvab budějovického náměstí těžko vystihl, proto na závěr už jen všem doporučuím výlet do jihočeské metropole s našetřeným časem speciálně pro náměstí Přemysla Otakara II.

http://www.pkweb.eu