Český Krumlov – Plášťový most

Českokrumlovský plášťový most je jednou z nejznámějších a nejzajímavějších památek tohoto krásného jihočeského města, které bylo pro svou jedinečnost zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO. Není přitom podstatné, jestli se na tento barokní most budeme dívat jako na památku historickou či technickou, a nebo jej budeme považovat za „pouhou“ součást zámeckého komplexu. A pravděpodobně nikoho také nepřekvapí, že si tento most kromě nadšených obdivovatelů mostních konstrukcí i běžných turistů a ctitelů pamětihodností zamilovali také sebevrazi. Svůj úspěšný pokus jich zde – bez ohledu na davy turistů, permanentně proudící pod mostem – absolvovalo za poslední roky minimálně pět, čímž se most v této oblasti ujal pomyslného jihočeského prvenství. A hned na úvod si ještě prozraďme, že tento plášťový most se skutečně Plášťový – nebo Na plášti – jmenuje a toto jméno získal díky západnímu opevnění Horního hradu, které se nazývalo Plášť.

Celý most, svého času nazývaný Mantelbrűcke, pak stojí na kamenných pilířích s oblouky, přičemž tři hlavní nosné pilíře jsou protaženy nad komunikaci mostu spojující čtvrté a páté zámecké nádvoří a „podpírají“ dvě nad sebou jdoucí chodby. Ta dolní přitom spojuje Maškarní sál se zámeckým divadlem, ta horní zámeckou obrazárnu se zámeckou zahradou a dále pak pokračuje až do minoritského kláštera. V současné době je však neprůchodná. Mezi horní a dolní spojovací chodbou se nachází další průchod, který bychom – alespoň z pohledu chodby horní – mohli nazvat technickým suterénem a celý Plášťový most je tedy třípodlažní. Vlastně čtyřpodlažní; pod dolním mostem vede ještě most otevřený, zdobený sochami.

Poprvé je Plášťový most zmiňován již v 15. století; v té době se ovšem jednalo zřejmě pouze o most dřevěný a padací. Se stavbou nového dřevěného mostu, vedoucího přes Plášť do horních zámeckých zahrad započal majitel panství Jan Kristián I. z Eggenberku v roce 1686. O dvacet let později je rozestavěna první dřevěná verze kryté chodby, která již měla současnou dispozici. V letech 1707 až 1708 pak byla přistavěna dolní dřevěná chodba, která vedla z Maškarního sálu do knížecí lóže zámeckého divadla, v jejíž blízkosti se v pilířích vybudovaly také toalety. Po poškození mostních chodeb Francouzi roku 1741, dochází v letech 1748 až 1749 k částečné přestavbě mostu. Ta pokračuje od roku 1764, kdy došlo především k vybudování kamenného mostu ze 4. na 5. zámecké nádvoří.

V této době se však stále jedná o dvě chodby samostatné a k jejich propojení v jeden celek bylo přikročeno až v roce 1777. Tehdy došlo k odříznutí krovu spodní chodby a celý most tím získal svou současnou podobu, díky níž bývá označován za dílo technicky odvážné a esteticky velmi působivé. Technický skvost tvoří monumentální arkádová konstrukce, na které spočívá vozovka a dvě patra krytých chodeb. A jestliže bývá zámek v Českém Krumlově – minimálně svou rozlohou – přirovnáván k Pražskému hradu, tak i Plášťový most bývá někdy spojován s mostem Karlovým. I zděné zábradlí českokrumlovského mostu totiž zdobí barokní sochy světců. Jedná se o sv. Antonína Paduánského, sv. Felixe Kantaličského, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Dnes už zde ovšem uvidíme pouze kopie, protože barokní originály jsou vystaveny v zámeckém lapidáriu. Kvarteto světců pak doplňuje duo váz.

Hlavním úkolem tohoto mostu je překonat velmi členitý terén se značnými výškovými rozdíly. Vždyť průrva mezi zámkem a zámeckým parkem je hluboká přes 40 metrů. V každém případě můžeme konstatovat, že tato barokně-technická památka z let 1764 až 1767 je 80 metrů dlouhá a téměř 6,5 metru široká. Pod dvojicí krytých a jednou otevřenou chodbou se nacházejí tři patra nosných oblouků, jejichž počet je v každé úrovni lichý – pět jich je v nejvyšším patře, tři ve středním a jeden v nejnižším, průchodovém. Plášťový most pak ještě pokračuje dalším obloukovým mostem ve směru do parku a poté ještě třetím kamenným patrovým obloukovým mostem, klenoucím se přes nejužší místo městského ostrohu nedaleko Horní městské brány. Tento most však pochází až z roku 1787.