Cesta za Salesiovou výšinou do Oseka

Cesta za Salesiovou výšinou do Oseka.

I když byly hlášeny na ten den,kdy chodíme s mojí „tlupou turistek“ do přírody dešťové přeháňky,tak jsme se přece jen vydaly a řekly jsme si – buď jak buď,jestli bude pršet,tak se někde v Oseku,kam jsme dorazily busem schováme a zajdeme na kafe a na dortík,nebo zkrátka nám bude přát počasí a my se na Salesiovu výšinu dostaneme.Už jsme tam sice byly ale je to již hezkou řádku let a tak jsme si to chtěly zase znovu zopakovat a osvěžit si paměť a podívat se na zajímavá místa.

Počasí nám ale přálo po celou cestu a tak jsme vystoupily v Oseku,šly okolo Městského úřadu a vešly do lesa,kterým jsme se dostaly k přírodnímu koupališti,kde plavalo spousta kačen,lysek a taky dvě labutě,pravděpodobně asi měli mladé,nebo seděli na vejcích,protože jedna byla na ostrůvku,ale druhá rejdila poblíž nás,očekávajíc že ji hodíme něco k snědku…..

Zaznamenaly jsme oproti minule,že zde byl udělán dětský koutek,různé prolézačky a zkrátka ráj pro děti….Z druhé strany koupaliště byl zase kempink.

Výhledy přes koupaliště a i okolo byly nádherné,zobrazovala se nám v lesích věž hradu Rýzmburka,ale také i město Osek s jeho paneláky,které tedy nejsou zrovna pastvou pro oči,ale za nimi byly Krušné hory,před panelákama zas velká plocha vody koupaliště,prostě krása….

Jak jsme tak procházely lesem,došly jsme k jedné poučné tabuli o Prameništi a jeho kdysi využití řádu cisterciáků,kteří v Oseku založili klášter.

Přešly jsme viadukt a došly ke starému a rozložitě rostlému buku u kterého jsem naši skupinu zvěčnila. Je to starý buk,myslím že může čítat tak 300 let,když ne tolik,tak mu jistě do něj mnoho neschází.Pokračovaly jsme dál a už se nám začalo postupně objevovat skalní město - balvany víc a víc a začaly jsme i stoupat do větší výšky.

A měly jsme Salesiovu výšinu před sebou!

Protože jsme již skupina žen staršího věku a já jim vévodím, tedy v tom věku,tak jsme si sundaly napřed batohy s tím,že posvačíme.Já jsem ale napřed nelenila a obešla jsem si celý skalní masiv a nafotila co mému oku lahodilo,prohlédla okolí a pak jsem teprve zasedla ke svačině.

Taky musím něco o Saleziově výšině napsat….je to skalní masiv,pojmenovaný po opatu oseckého kláštera,jehož jméno bylo Salesius Krügner a který velice miloval Krušnohorskou krajinu-přírodu a zasadil se o mnoho věcí.Kdysi na vrcholu skalního masivu stával letohrádek,jehož zbytky-tedy základy,protože letohrádek byl dřevěný jsou ještě dosud znatelné.I ten nechal postavit osecký opat.Jako opat působil od r.1834 do r.1843. Do dnešního dne skalní masiv využívají i horolezci,sice to není až tak závratná výška na lezení,ale zřejmě i tak je to pro horolezce zajímavé místo. Na skále jsou dosud patrné schody k vrcholu,na něž jsem se dívala a uvažovala,zda se mám pokusit tam vylézt,ale vzhledem k mé páteři by to mohlo dopadnout špatně a to bych si rozhodně nepřála,navíc o mém nápadu nevěděly moje kolegyně a kdybych nedejBože sletěla,tak to by byl malér…..Takže jsem se toho nápadu vzdala a vrátila se po nafocení všech míst,které mě zaujaly k mým ženským.Pak se zvedly zase ony a šly mě vystřídat a já jim hlídala batohy,kdyby se tu náhodou vyskytl nějaký obejda……

Musím ještě dodat že tento skalní masiv – Salesiova výšina s okolím byl vyhlášen r.1986 přírodní památkou a má rozlohu 2 ha. Je to oblast,která patří ke geologickým zajímavostem,neboť se jedná o naplaveninu pravěké řeky,která ústila do uhelné pánve.Oblast Salesiovy výšiny leží na naučné stezce a můžete se vydat do různých pamětihodných míst Oseka,jako je hrad Rýzmburk,nebo klášter v Oseku,dále pak Čertova díra-jedna ze štol…a mnoho jiných a jiných zajímavostí. Ještě musím dodat,že v místech,kde jsme odpočívaly pod skalním masivem lze zhlédnout na skalním bloku otisky sladkovodních mlžů. Zkrátka tato krajina vám má mnoho co nabídnout!

No a já jsem se dostala k závěru mého popisu o našem výletě. Nazpátek jsme trošku bloudily,chtěly jsme jít jinudy,ale nějak se nám to nezdálo,tak jsme se vrátily a šly po již známé cestě do Oseka,kde jsme zamířily do cukrárny,daly si něco na zobnutí a vyčkaly příjezdu autobusu k našim domovům.