Cetkovice – fara zvaná zámeček (nebo barokní zámeček sloužící jako fara?)

V malebné jihomoravské vesnici, nacházející se nedaleko Boskovic – a tedy v okrese blansko – žije v současné době necelých osm stovek obyvatel. Toto místo bylo sice osídleno již před nějakými třemi tisíci lety, ale kdy byla založeny současné Cetkovice nikdo netuší. První písemná zmínka o obci však určitě pochází z roku 1160, a tak asi nikoho moc nepřekvapí, že v historické obci najdeme také nějaké ty pamětihodnosti. Jednou z těch nejzajímavějších je jistě cetkovická fara, zvaná také často zámeček. A svým způsobem jsou správné obě varianty. Jedná se totiž o stavbu v barokním slohu, vybudovanou v letech 1761 až 1762. Tehdy vznikla jako letní sídlo opata kláštera Hradisko Pavla Ferdinanda Václavíka, dnes je pro změnu obývána zdejším farářem.

Hned na úvod bychom měli také zmínit ještě pár základních informací. Například to, že se v průčelí budovy dodnes dochoval Václavíkův opatský erb s kardinálským kloboukem, biskupskou mitrou i berlou, cyrilometodějským křížem, sv. Štěpánem a knížecí korunou, který zdobí vchod do fary nebo že v interiéru zámečku jsou k vidění krásná barokní kachlová kamna z roku 1762, nacházející se ve velkém sále, několik obrazů neznámých mistrů z II. poloviny 18. století nebo dokonce pozdně renesanční – ze zlaceného stříbra a peněz věrných cetkovických farníků vyrobený - kalich z roku 1625. Tento kalich zdobí – mimo jiné – okřídlené hlavy andílků a plastické růžice a je docela dobře možné, že byl vyroben z ještě starší kostelní monstrance.

Připomenout bychom měli také „smutné“ požáry v letech 1785 a 1818 nebo zásah budovy kulovým bleskem v roce 1904 i „veselé“ rekonstrukce z let 1973 a 1998. A také nepřekvapivý fakt, že budova fary je zařazena na seznam kulturních památek ČR. V souvislosti s prvním požárem je docela zajímavé, že k němu došlo nedlouho poté, co se z klášterního zámečku stala farní budova ve správě Náboženského fondu. V těsném sousedství fary – nebo chcete-li barokního zámečku či klášterní rezidence – se nachází druhá zdejší významná památka, a to farní kostel sv. Filipa a Jakuba.

V souvislosti s cetkovickou farou není od věci zmínit ještě alespoň jedno jméno a událost s ním spojenou. V roce 1836 se místním farářem stal Antonín Stettner, který zde poté působil dvacet let a byl považován za velkého lidumila, dobrého lékaře a možná nejoblíbenějšího cetkovického faráře vůbec. Tento pán zastával názor, že kněz se nemá zabývat světskými statky a hromaděním majetku, ale že se má zajímat o tzv. vyšší princip. Proto rozdal, co měl a ještě navíc prosazoval myšlenku, že po smrti kněze by si jeho farníci měli rozebrat veškerou jeho pozůstalost. A tak se také stalo. Ihned po jeho smrti zůstala budova fary úplně prázdná, protože ji milí farníci okamžitě totálně „vybílili“. Inu Češi …

A na závěr ještě jedna turistická zajímavost: Cetkovicemi sice prochází silnice č. 374, spojující jihomoravské Boskovice s východočeským Jevičkem, ale nepotkáte se zde s žádným turistickým značením.