Jaroměřice (u Jevíčka) – kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii

Jaroměřický kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii je památkou významnou, cennou i krásnou. Aby ne, když je vznik této stavby spojován s věhlasným vrcholně barokním architektem Janem Blažejem Santini – Aichlem. Druhým jménem, bez kterého by celý poutní areál na hoře Kalvárii zřejmě nikdy nevznikl, je významný moravský zemský politik, baron František Michal Šubíř z Chobyně. Tím „třetím do mariáše“ se pak stal moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který jako první objevil podobnost jaroměřického kopce s jeruzalémskou Golgotou.

Vše sice započalo již v roce 1664, ale kříž nad vesnicí ještě určitě nebyl plnohodnotným svatostánkem. Současný poutní kostel pak byl postaven v letech 1712 a 1713. V této souvislosti je potřeba zmínit, že se projekt kostela sice většinou skutečně přičítá Santinimu, ale jeho autorství se nikdy spolehlivě neprokázalo. Stejně tak není zcela jisté, jestli kostel postavil František Klíčník.

Středobodem chrámu se stal oltářní obraz Nejsvětějšího Spasitele, který je replikou obrazu v římské Svatyni svatých. Velký význam mají také ostatky sv. Feliciána (mučedník z éry prvních křesťanů), které sem byly získány v roce 1735. Neobvyklá je . na severní straně přistavěná - kaple Zahrada getsemanská, která díky omítce připomíná jeskyni. V ní najdeme nad oltářem s plastickým očistcem reliéf Kristus na hoře Olivetské, boční oltář Neposkvrněného Početí Panny Marie se vzácným obrazem z 16. století s ostatky svatých, reliéf Spící apoštolové v zahradě Getsemanské nebo oltář Piety.

Kostel má neobvyklý půdorys v podobě protaženého šestilistého útvaru i zajímavé, dynamicky se vlnící průčelí (konvexně – konkávně - konvexní křivka s erby donátorského páru a kartuší s textem odpustkové buly papeže Klimenta XI.) s Kalvárií.

Celý unikátní barokní poutní areál je považován za jedno ze tří nejvýznamnějších poutních míst Pardubického kraje. Jako takový byl mezi naše chráněné památky zařazen hned v květnu roku 1958 a od července roku 2018 se dokonce jedná o národní kulturní památku.