Charváty – kostel Sv. Jana Křtitele

Název obce snad souvisí s nějakými přistěhovalci odněkud z jihu. První zmínka se datuje rokem 1347, ale součástí dnešní obce je i část Čertoryje, známá už v r. 1234.

Současný svatostánek má patrně renesanční jádro, budeme-li se držet faktu, že stavbu zadal olomoucký biskup Stanislav v r. 1582. Podle pramenů byl v roce 1662 dostavěn klenutý presbytář a v současné podobě je kostel zhruba od počátku 18. století.

Celkově jde o obdélníkovou stavbu hlavní lodi, která je o něco užší než závěr kostela. V zadní části kostel je sakristie. Loď je osvětlena dvojicemi obdélníkových oken. Nad vstupem je částečně předsunutá hranolová věž. Fasády jsou členěny lesénami, věž má střechu zvoncovitého tvaru. Na stanové střeše sanktusník.

Na vstupním posrtálem je dedikační tabulka: STANISLAUS PAWLOWSKY DEI/GRATIA EPISCOPUS OLOMUCEN:/H.ECCLAE.COLLATOR./A:MD.LXXXII.

Nad oknem erb.

Vnitřní prostor hlavní lodi je klenutý valenou klenbou, na stropě jsou malby, v lodi výjev Svaté rodiny, Kristova života, v presbytáři křest.

Vnitřní omítky jsou hladké, oltář je dekorován velkým křížem a postranními sochami svatých (P. Marie, Sv. Jan). Po levé straně obraz se sv. Janem Křtitelem, na pravé straně zemští patroni, Sv. Cyril a Sv. Metoděj. Figurálně zdobená kazatelna s Bohem Otcem na vrcholu.

Na stěnách reliéfní Křížová cesta a další svatí. Nad vstupem kruchta s varhanami ve dvou skříních.

Původně šlo patrně o hřbitovní areál, což dokládá zděná márnice se zachovaným nápisem (viz galerie). V roce 1882 kostel vyhořel, takže většina vybavení je víceméně zánovní a novodobá. V 17. století působil jako duchovní správce mj. Jan Sarkander, později umučený a ještě později svatořečený.