Cheb – dvoupodlažní kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly

Jednou z nejkrásnějších románsko - gotických prostor u nás je stavba, která bývá všeobecně považována za poklad tzv. štaufské gotiky a je zřejmě nejzachovalejší a nejcennější částí stále „populárnějšího“ Chebského hradu. A je přitom zajímavé, že tento hodně proklamovaný gotický poklad bývá současně označován za stavbu čistě románskou. Tuto hru se slovíčky a významy však přenechejme povolanějším – já osobně bych asi zůstal u rané gotiky - a přibližme si tzv. dvojitou hradní kapli z přelomu 12. a 13. století trochu blíže. Pro začátek si prozraďme, že každé podlaží kaple je zasvěceno jinému patronovi a spojuje je osmiboký otvor a schodiště. A také to, že císařská dynastie Štaufů je německou obdobou například našich Přemyslovců a oním osobitým štaufským stylem není nic jiného než propojování forem románského stylu a gotiky.

Chebská hradní kaple bývá často označována za manifest tohoto stylu a klenot, který nám může závidět celý svět. Za jeho stavitele bývá nejčastěji považován budoucí císař Fridrich II., který však v době dokončení kaple a vydání Zlaté buly byl jen sicilským králem. Jako náhradní varianta se uvádí jeho otec, císař Jindřich VI., nebo dokonce strýc, král Filip Švábský. V každém případě však Fridrich II., který většinu života trávil v Itálii, při svých středoevropských cestách v letech 1212 – 1220 v Chebu rád pobýval a hostil zde i mnoho vzácných hostů, včetně českého krále Přemysla Otakara I. a magdeburského arcibiskupa Albrechta II., který financoval stavbu první německé gotické katedrály. A jako termín, kdy kaple již skutečně existovala, bývá uváděn rok 1213, kdy mladý Fridricha II. písemně přislíbil, že bude respektovat majetky a práva římské církve. A to se mělo údajně stát právě „v kapli na hradě v Chebu“. Je však možné, že v té době byla kompletní jen přízemní kaple sv. Martina.

Dolní kaple je tedy zasvěcena sv. Martinovi. Je masivnější, temnější a její podlaha je – tak jak tomu u románských staveb bývá - přibližně 1,5 metru pod úrovní okolního terénu. U mnohých návštěvníků vzbuzuje spíše dojem, že se ocitli v kryptě. Křížovou klenbu kaple nesou čtyři silné sloupy a osmibokým otvorem (oblíbený to tvar milovníka matematiky Fridricha II.) ve stropě je vidět vzhůru do kaple horní. Ze čtvercové lodi dolní kaple vedou schody do kněžiště, v jehož čele se nachází gotické okno ze 14. století. Po obou stranách chóru jsou umístěny sakristie.

Horní kaple, která je zasvěcena sv. Erhardovi a sv. Uršule, sloužila k bohoslužbám, zejména v době přítomnosti císaře na hradě, který měl původně dokonce k dispozici i samostatný vchod. Výzdoba horní kaple je tvořena románskými okny, štíhlými mramorovými sloupy a křížovou kamennou klenbou. Hlavice sloupů zkrášlují rostlinné ornamenty a figurální výjevy s andělskými postavami nebo alegoriemi hříchů. Na jedné straně tak můžeme vidět andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na té druhé odvážné erotické motivy, včetně nahého onanujícího muže. Kaple je zalitá světlem a příjemný pocit vzbuzuje i vznášející se „baldachýnová“ klenba a elegantní štíhlé mramorové sloupy, které ji nesou. Z horní kaple je možno po točitém schodišti vedle sakristie vstoupit také do malé místnosti s renesančním krbem, která údajně sloužila alchymistická laboratoř Zikmundovi Wannovi.

Zvenku je kaple běžnou obdélnou kamennou stavbou, která působí jako obyčejná pevnostní stavba. Interiér působí až mysticky, zejména kontrastem „temného“ přízemí a „osvíceného“ patra, které – snad úmyslně – představuje cestu z temnoty ke světlu, tedy ze světa pozemského k nebeskému. Zřejmě i proto je chebská kaple často považována za umělecký zázrak, který – minimálně ve střední Evropě – nemá konkurenci. A možná k tomu došlo i díky tomu, že se tato památka dostala tak trochu do izolace; pro Němce byla někde v Česku, pro našince až příliš německá. Vždyť i Fridrich II. byl z historie města Cheb svého času tak nějak vymazán.

Obě hradní kaple jsou přístupné v rámci prohlídky Chebského hradu. Ten je přístupný celoročně, podle ročního období se otevírací doba pohybuje od 10:00 do 15:00 v sobotu a nedělí po 10:00 až 18:00 denně. Základní vstupné je 60 Kč; děti, studenti a důchodci platí polovic. Za rodinné vstupné dáte 140 Kč a pokud budete chtít k prohlídce průvodce, připlatíte si 20 Kč na osobu.