Cheb – náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

Jedno z nejznámějších náměstí České republiky najdete v Chebu, třicetitisícovém západočeském městě. Jeho jméno možná mnohým nic neříká, protože není zdaleka tak známé jako různá náměstí Prahy a překvapivě nevyužívá ani oblíbeného tatíčka Masaryka ve svém názvu. Přitom pohled na jeho severní stranu zná snad úplně každý. Tam totiž stojí malebná skupina jedenácti – původně středověkých kupeckých – domů, tedy legendární Špalíček. A přitom se dá říct, že Špalíček zdaleka není nejzajímavější nebo nejcennější stavbou někdejšího Hlavního náměstí. Ale jinou částí popis tohoto chebského náměstí prostě začít nelze.

Domy Špalíčku, vzniklé z někdejších kupeckých a masných krámů, na náměstí postupně vznikaly již od 13. století a jejich půdorys je od 15. století v podstatě zachován až do dnešní doby. Zbořena byla – a to až v roce 1809 - jen třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí. Tento bizarní komplex dřevěných domků časem nahradily kamenné stavby s přístavbami horních pater s hrázděnou konstrukcí. Název Špalíček pak vznikl ze slova „stock“ a připomíná buď stavbu na malém prostoru nebo řeznický špalek. Svého času však dokonce hrozila demolice celého komplexu, a to v období rekonstrukce města v letech 1956 – 1962. Soudruzi touze bořit nakonec odolali a roku 1960 přistoupili k řešení, kdy obvodové zdivo zavěsili na železobetonovou kostru. Špalíček se tak vlastně stal exteriérovou dekorací se zcela nepůvodní interiérovou dispozicí.

Za nejcennější stavbu náměstí je naopak považován gotický Schirdingerovský dům z počátku 15. století. Jeho průčelí zvýrazňuje hrotitý portál a stupňovitý štít. Součástí domu je mázhauz s hřebínkovou klenbou a bohatě zdobeným středovým sloupem z let 1622 - 1623 nebo renesanční arkádová pavlač v nádvoří. Parcela domu je 8 metrů široká a 52 m hluboká a vychází z dispozice náměstí počátkem 13. století. Cenný mobiliář a intarzované kazetové stropy ze 17. století, které vytvořil umělecký truhlář Adam Eck, byly v roce 1825 odvezeny na zámek Laxenburg u Vídně. V roce 1925 zakoupilo dům město Cheb, které zde zajistilo nezbytné opravy. V 60. letech minulého století byla při rekonstrukci zrušena původní gotická dispozice interiérů a původní zůstala jen fasáda. Dnešní podoba objektu odpovídá 15. století a jedná se o jediný - téměř čistě - gotický patricijský dům Chebu.

Zajímavou stavbou na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je také Chebské muzeum, sídlící ve významném měšťanském domě, který je nazýván Pachelbelův. Dům pochází ze 14. století a proslavil se zejména tím, že zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Současné muzeum má ve svých sbírkách téměř sto tisíc předmětů, mapujících historii CHEBska. Většina z nich je součástí stálé expozice, která je rozdělena do několika tématických výstav. Za zmínku také určitě stojí tzv. Gablerovský dům, který vyniká bohatou rokokovou fasádou.

Většinou se uvádí, že na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad najdeme celkem 51 významných historických budov a jednou z nich je určitě chebská radnice. Přesněji řečeno, dominantou – nejen východní strany - náměstí je barokní budova tzv. Nové radnice, sídlo městského úřadu a – od roku 1962 - Galerie výtvarného umění. Společně s kostelem sv. Kláry je všeobecně považována za nejkvalitnější ukázku barokní architektury v Chebu. A není se čemu divit, vždyť budova vznikla v letech 1723 až 1728 na základě projektu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, pocházejícího z italské Verony. Stavbu vedli chebští stavitelé Angelus Pfeffer a Johann Christoph Faber. Za velmi cennou je považována především štuková a sochařská výzdoba interiérů. V interiéru Nové radnice najdete Malou a Velkou galerii i stálou expozici českého umění 19. a 20. století. Otevřeno je denně kromě pondělí (10:00-12:00 a 12:30-17:00 hod.), na vstupné si připravte 70,- Kč (senioři od 60 let, studenti SŠ a VŠ a ZTP to mají za 40, žáci ZŠ za 10) a vstupenka platí i do – již zmíněného – barokního kostela sv. Kláry. Stará radnice pak sousedí přímo s tou barokní a skládá se ze dvou domů ze 13. a 14. století. Ty měly být zbořeny, ale stavebním úpravám nakonec podlehlo až v 19. století pouze - do náměstí kolmo vysunuté - křídlo s věžičkou a orlojem. Ve Staré radnici dnes sídlí Městský úřad Cheb.

Součástí hlavního chebského náměstí jsou také dvě kašny, Rollandova a Herkulova, původně pocházející z 15. století. Jejich kamenné nádrže s dekorativními plastikami však vznikly až v pozdější době. První kamenná kašna v Chebu, postavená v letech 1481 – 1482, v horní části náměstí již nestojí, protože byla odstraněna v roce 1865. Dnešní Rollandova kašna byla původně dřevěnou nádrží, kterou v roce 1523 nahradila nádrž kamenná. V roce 1528 na ní přibyla dřevěná polychromovaná socha sv. Martina, díky podobě s chebským truhlářem Barthem přezdívaná Mart-Barth-Tischler. Tuto skulpturu roku 1591 nahrazuje kamenná socha lancknechta Rolanda od sochaře Wolfa Henffa. Od roku 1981 zde již vidíme pouze kopii sochaře J. Živného a originál chebského rytíře byl přemístěn do muzea. Herkulova kašna ve spodní části náměstí pak získala svou kamennou nádrž v roce 1606 a od roku 1681 ji zdobila dřevěná socha Petra Ecka a malíře Heinricha. Tu později nahradila kamenná socha Herkula, opírajícího se o štít s erbem města Chebu. Je to kopie sochy ze schodiště barokní radnice. Originál byl zhotoven okolo roku 1728 sochařem P. A. Felsnerem, kopie pro kašnu vznikla asi o deset let později.