Choceňský kostel sv.Františka

Fotografie (2) • Foto: Franta

Kostelů se samostatně stojící zvonicí jsem dosud na svých cestách mnoho nespatřil. Pokud si matně vzpomínám, tak kromě Chocně snad jen ten letohradský.

Předchůdcem dnešního choceňského chrámu byl dřevěný kostelík, který v těchto místech stával už od poloviny 14.století. Bohužel celkem třikrát vyhořel (naposledy roku 1725) a tehdy z jeho areálu zůstala stát jen více jak třicet metrů vysoká kamenná věž zvonice. Tu v období renesance zbudoval stavitel M.Rossa. Je dost možné, že předtím byl alespoň částečně zděný i vlastní kostelík, nicméně po tom posledním požáru se chystal projekt mnohem většího svatostánku, který měl být vystavěn v tehdy módním barokním stylu.

Jeho mecenáši se stali dva pánové – pražský arcibiskup hrabě Ferdinand Khuenburg a hrabě Štěpán Vilém Kinský, kteří na výstavbu poskytli část financí ze svých zdrojů. Zbytek byl doplněn z majetku filiálních kostelů a ze sbírek.

Kostel se začal stavět roku 1728. Nejprve přišla na řadu chrámová loď, potom presbytář a roku 1733 bylo dílo hotovo.

Církevní novostavba byla zasvěcena sv.Františku Serafinskému, což je světec naprosto totožný s tím z Assisi, známým zakladatelem žebravého mnišského řádu, jenž si jméno František zvolil až jako mnich. V rodném listu měl ale napsáno křestní jméno Giovanni, takže to byl vlastně taliánský Honza.

Choceňský kostel je tradičně orientován ve směru východ- západ. Jedná se o jednolodní objekt o půdorysu obdélníka, z nějž vystupuje příčná loď, sakristie a segmentově zaklenutý presbytář. Hlavní průčelí kostela i lodě zvýrazňují vysoké volutové štíty. Interiér je členěn pilíři, které prostor dělí na řadu úzkých výklenkových kaplí, z nichž je širší a hlubší jen ta východní. Loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami a v západní části je umístěna kruchta.

Původní oltář vytvořený v rokokovém slohu je dvoudílný. Na první části je vyobrazen Salvator se čtveřicí andělů a autorem díla se stal I.Rohenbach. Hlavní obraz zobrazuje motiv Stigmatizaci sv.Františka a odbornící jsou toho názoru, že jej namaloval známý malíř z období pozdního baroka – Petr Brandl.

Interiér dále zdobí boční oltáře (dva v příčné lodi jsou novorománské) a je na nich vyobrazen sv.Antonín Paduánský a Panna Marie. Na jižní straně hlavní lodi se nachází oltář sv.Jana Nepomuckého a sv.Františka, pro změnu zase Paulánského. Na severní straně lodi je umístěn oltář sv.Josefa a sv.Anny.

K dalším cenným částí mobiliáře patří rokoková kazatelna s reliéfy na motivy z Nového zákona a dřevěná křtitelnice z roku 1796.

Přelom „století páry“ a dvacátého století byl ve znamení velkých úprav a zvelebení chrámu. Ten se dočkal např. nové křížové cesty, kovového lustru, zbrusu nové výmalby i varhan.

V roce 1975 pak byly do zvonice zavěšeny tři zvony odlité ve zbraslavské zvonařské dílně Manoušek jako náhrada za ty, které byly ve válce zabaveny.

Závěrem snad jen to, že choceňský kostel sv.Františka Serafinského je kvalitní ukázkou církevní stavby zbudované v období vrcholného baroka.

Poslední aktualizace: 4.3.2021

Choceňský kostel sv.Františka na mapě