Chomutice - kostel sv. Dionýsia

Chomutice - první písemná zmínka o obci je datována rokem 1339, kdy se dle záznamu v Zemských deskách připomíná, že držitelem dvora Přešek z Chomutic. Pozdějším držitelem byl vladyka Martin z Chomutic, od něhož koupili sousední dvůr pánové z Radče (nynější Obora). Na Radči je roku 1318 dokladován Zbud z Radče a asi v polovině 14. století Přibyslav z Radče, který v Chomuticích…

Obec Obora, původně tvrz Radeč, je prvně doložena v roce 1318, zmínka o její obnově pochází z období kolem roku 1581. V roce 1623 došlo k připojení dvora k Frýdlantskému knížectví Albrechta z Valdštejna, který zde…

Barokní sousoší archanděla Rafaela, anděla Strážce s malým Tobiáškem, pochází z první poloviny 18. století, z období, kdy v Sobčicích působili valdičtí kurtiziáni. Trojboký podstavevec je zdoben reliéfy sv. Floriána, sv. Václava a sv. Jiří. Sousoší Rafaela najdeme při výjezdu ze Sobčic ve směru na Chomutice. Archanděl Rafael pomáhá pocestným v nouzi a drží nad nimi stráž 

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1398. V Nevráticích je dochováno několik roubených chalup, barokní socha sv. Krista Spasitele z roku 1782 a pomník ukřižování, který byl na náves nedávno umístěn. Křížek původně stával cca 1km nad obcí ve směru na Vysoké Veselí, při vychřici v létě 2009 byl poškozen padajícím stromem. Po rekonstrukci byl umístěn na nové místo na návsi.

Sobčický zámek stojí na místě původní tvrze jejímž pánem byl v roce 1373 zeman Vaněk ze Sobčic. Do podoby zámku byla tvrz přestavěna za doby Albrechta z Valdštejna v letech 1630-34. Valdiští kartuziání, pro které …

Kostel v Sobčicích je prvně zaznamenán v roce 1384. Během husitských válek byl vyrabován a následně opuštěn. Současný pozdně barokní kostel byl postaven, v místech původního kostela, v letech 1761 - 77. V dřívější…

Socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vysokém sloupu byla vytvořena pravděpodobně některým z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Dle farní kroniky dílo pochází z roku 1729. U sloupu se necházely dvě památné lípy, dodnes se dochovala lípa mladší, která byla vysazena zřejmě v době realizace díla. Lípa starší byla poškozena při bouři v roce 1978, v roce 1995 bylo torzo…

V celku nenáročná a pohodová trasa s jediným, ale táhlým stoupáním na Mlázovický chlum,  po kterém následuje dlouhé, ale mírné klesání…. Cesta začíná (nebo končí dle výchozího místa) u žst. Sobčice nedaleko zámečk…

Západně cca 1km od Nevrátic, ve směru na Vysoké Veselí, se nalézá pomník ukřižování z roku 1774. Z místa se nabízí výhledy na Mlázovický a Hořický Chlum, Tábor, Bradlec, Kumburk. Při letní bouři v roce 2009 byl křížek poničen spadlým stromem. Po rekonstrukci již nebyl umístěn na své původní místo, ale na náves v Nevráticích.

Staré Smrkovice - obec, která je písemně doložena roku 1347 ve spojitosti s majitelem smrkovické tvrze Petrem ze Smrkovic. Torza tvrze byly koncem 19. století použity na stavbu tělesa železniční trati, dochovány j…

Tereziny Dary - obec jejiž vznik je dastován do období raabizace v letech 1777-79. Tehdy vznikly i např. i blízké obce Obora a Nové Smrkovice. V obci na návsi najdeme sochu sv. Václava z roku 1864 od Jana Suchardy, pomník obětem 1. sv. války a pomník se sochou sv. Panny Marie s Ježíškem z roku 1895, který je dílem Václava Bydžovského.

Název obce Třtenice je zřejmě odvozen od potoka tekoucím mezi třtím a rákosím. První písemná zmínka o obci je z r. 1391, kdy Albert z Radče daroval kostelu sv. Dionýsa v Chomuticích plat v Třtěnicích. V dalších staletích docházelo k častému střídání majitelů. Posledními byl do r. 1850 rod Trautmannsdorfů. Majitelem velkostatku byl však tento rod až do roku 1945. V křižovatce…

Nové Smrkovice - obec založená při Raabizaci kolem roku 1777. Obec má dlouhou ulicovou náves obestavěnou typizovanými přízemními roubenými domy. Na návsi dále najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1720, dřevěn…

V Ostroměři na Jičínsku jsou místní obyvatelé pyšní na dva své rodáky, na spisovatele Eduarda Štorcha a na režiséra Karla Zemana. Při vyslovení jména Eduarda Štorcha si možná, alespoň vy dříve narození, vzpomene…

Od Ostroměřského nádraží vyrazíme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku. Tvrz na Hradišťku je doložena roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka modrá …

Od Ostroměřského nádraží se vydáme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku, která je zmíněna roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka zelená, projdeme D…

Obec Ohnišťany se nachází cca 10 km severně od Nového Bydžova na okraji bývalého okresu Hradec Králové. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1318. Dominantou obce je Kostel sv. Václava, který je prvně zmíněn v…

Ostroměřský církevní stánek najdeme na konci obce při výjezdu směrem na Jičín. Kaple byla postavena roku 1915 a je jedinou stavbou, která v obci byla během 1. světové války postavena. Kaple se nachází nedaleko muzea Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

První písemná zpráva o Ostroměři pochází z roku 1382. Osídlení Ostroměřského okolí je však známé již v pravěku. Nad říčkou Javorkou, v místech, kde se zvedá hřbet Mlázovického Chlumu, se nalézá slovanské Hradiště …

Ostroměřské Muzeum věnované místním slavným rodákům se nachází v budově kulturního střediska. Expozice je věnována nejen dílu spisovatele Eduarda Štorcha a filmového režiséra Karla Zemana, ale i loutkoherci Matěji Kopeckému, řediteli hradeckého divadla DRAK. Pravěké osídlení Ostroměřska dokládá expozice doložená nálezy z okolí. Informace o možnostech návštěvy a kontakt jsou…

Kapličku najdeme při polní cestě od křížku směrem do KONECCHLUMí. Postavena byla v roce 1730 nákladem rolníka a bývalého rychtáře Jana Jůzy z Kovače čp. 4. Dnes je bohužel kaplička v neutěšeném stavu. Sice se nejedná o klasický turistický cíl, ale její nepřístupnost a jisté tajemno a záhadno je přitahující...

Od žst v Kovači vyrazíme po zelené značce do Konecchlumí. Podél kostela sv Petra a Pavla stoupáme na hřeben Mlázovického chlumu. Pokračujeme stále po červené značce a sestoupíme k Dolnímu Mezihoří. Po překročení ř…

Od Kovačské vlakové zastávky vyrazíme po zelené značce do Konecchlumí. Na konci obce (u autobazaru) opustíme asfalt a skrz Kamenici a ovocné sady míříme do Lužan, kde mineme gotický kostel sv. Máří Magdalény. Po průchodu Lužanským kempem stoupáme k rozcestí U kostelíčka. Název rozcestí je odvozen o jeho umístění u gotického kostela sv. Petra a Pavla z počátku 15. století,…

Obec Kovač se nalézá, pod Mlázovickým Chlumem, cca 9km jihovýchodně od Jičína. První zmínka o obci je z r. 1318. Na návsi najdeme zvoničku a barokní pískovcovou plastiku patrona zemědělců sv. Isidora z roku 1737. Nedaleko návse se nachází zbytky tvrze ze 14-17. století. V obci je dochováno i několik roubených chalup. Na katastru obce se nachází přírodní rezervace Kovačská…

Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.

Míříme k pomyslnému okraji Podkrkonoší, k Hořickému a Mlázovickému chlumu. Výšlap nezačneme přímo v Konecchlumí, ale u žst. v Kovači, kde vystoupíme z vlaku, ze směru Hradec Králové-Jičín-Turnov. Zelená značka nás…

Mohyla Viléma Konecchlumského, který byl popraven 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí, se nalézá na úpatí Mlázovického Chlumu nad kostelem sv. Petra a Pavla. Rod Konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v K…

Při stoupání po červené turistické značce od rozcestí nad Libínem na hřeben Hořického chlumu, na jeho západní vrch Chlum (449 m n. m.), nás nenápadný dřevěný ukazatel upozornil na vyhlídku, která není zakreslená…

Jičín leží v Severních Čechách, východním směrem od Mladé Boleslavi. Město Jičín proslavil spisovatel Václav Čtvrtek ve svých pohádkách umístěných do města Jičína a jeho okolí. Václav Čtvrtek tu jako chlapec trávil prázdniny u dědečka v letech 1914 až 1918. Město Jičín je pomyslnou bránou do oblasti Českého ráje, především do Prachovských skal. U západního a východního okraje…