Chorvatsko: Národní park Plitvická jezera, mlýny Slunj - Raztoke

Chorvatsko: Národní park Plitvická jezera, mlýny Slunj - Raztoke (05/2019)

Kdo by neznal Plitvická jezera v chorvatském vnitrozemí. V dobách, kdy nevedla na jih k Jadranu dálnice, projíždělo se těsně kolem po silnici č. 429 a někteří zastavovali pro krátkou návštěvu parku. Dnes se sem jezdí na celodenní výlet jak od pobřeží, tak v rámci okružních poznávacích zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi. Plitvice jsou fenoménem a nejznámějším národním parkem Chorvatska. Díky své jedinečnosti a opravdu nádherné přírodní scenériii, a také díky zapsání na seznam Světového dědictví UNESCO, však trpí značným počtem návštěvníků.

Plným chodníkům, vše a hlavně sebe fotografujících členů těchto zájezdů z nejmenovaných zemí, se určitě nevyhnete, a je to značně obtěžující. Těžko také určit zdejší hlavní sezónu. Nevím, jak vypadá situace kolem jezer v zimním období, ale při našich návštěvách v květnu a v září to bylo přibližně stejné. V září tu bylo více turistů na skok od moře, ale v květnu zase procházely celé třídy chorvatských školáků na výletě. Asijské zájezdy tu byly na jaře i na podzim. Jisté je jen to, že nejméně lidí je tady hned po ránu. Většina turistů je teprve na cestě k jezerům nebo snídá v hotelu. Proto jediná rada v tomto ohledu zní: přespěte co nejblíže u Plitvic a hned ráno vyrazte na prohlídku, parkoviště otvírají v 7 a brány do parku v 8 hodin. Asi tak do 10 hod. je situace snesitelná.

Plitvická jezera jsou nejstarším (vyhlášen r. 1949) a největším národním parkem v Chorvatsku. Park se nachází v pohoří Mala Kapela (západní část) a v pohoří Lička Plješivica (východní část), jezera leží na hranici těchto dvou pohoří. Nadmořské výšky této hornaté oblasti dosahují cca 600 - 1 200 m n.m., nejvyšší horou národního parku a zároveň nejvyšším vrcholem Malé Kapely je Seliški vrh (1 279 m n.m.). Ze správního hlediska se park nachází z velké části v Ličko-senjské župě a malá část náleží Karlovacké župě. Kromě neznámější části s jezery (pouze 1 % plochy parku) zahrnuje i širší území okolních lesů, které jsou domovem velkého množství zvěře, včetně medvěda hnědého.

Z geologického hlediska zde dominuje vápencová hornina druhohorního stáří s plochami čisté dolomitové skály. Vztah mezi méně propustným dolomitem a vysoce propustnou vrstvou vápencové skály má za následek současný vzhled této oblasti kolem jezer, tj. došlo k zadržení vody na dolomitové skále a naopak k vytvoření kaňonů ve vápencových vrstvách.

Jezerní systém se skládá ze 16 pojmenovaných a několika menších nepojmenovaných jezer, které jsou uspořádány kaskádovitě za sebou a je rozdělen do dvou částí na horní a dolní jezera. Horní jezera (jižní část - vstup 2) se vytvořila na nepropustné dolomitové skále, jsou větší a nejsou zařezána do kaňonu (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Veliko jezero, Malo jezero, Vir, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Burgeti a Kozjak). Dolní jezera (severní část - vstup 1) byla vytvořena v propustném vápencovém podloží a jsou zařezána do hlubokého kaňonu (Milanovac, Gavanovac, Kaluđerovac a Novakovića Brod). Jezera končí v dolní části impozantními vodopády Sastavci a pod nimi už pokračuje řeka pod názvem Korana až ke Karlovacu, kde se vlévá do řeky Kupy.

Vstupné: Prohlídku jezer můžete začít v dolní nebo v horní části. Spojení mezi oběma areály je buď pěšky (cca 4 km kolem jezera Kozjak) nebo lodí po jezeře Kozjak nebo vláčkem – viz. mapky ve fotogalerii. Loď i vláček jsou v ceně vstupenky. Jednodenní vstupné je pro dospělou osobu: listopad – březen 60 Kun, duben – květen a říjen 100 Kun, červen – září 250 Kun. Můžete zakoupit i dvoudenní vstupné. Parkoviště pro automobil stojí 8 – 10 Kun na hodinu. (Ceny v roce 2019)

Otvírací časy jsou od 8 do 19 hod., vstupenky se prodávají do 17 hod., nebo si je můžete zakoupit online na webu parku. Parkoviště jsou otevřena od 7 do 20 hod. Loď převážející turisty mezi vstupem 2 a protějším břehem jezera Kozjak (k vodopádům) na trase P1 – P2 jezdí od 8 do 19 hod. každých 30 minut. Loď převážející turisty mezi horními a dolními jezery na trase P2 – P3 po jezeře Kozjak jezdí od 8,30 do 18 hod. každých 30 minut. Obrovská fronta na loď v místě P3 vás nesmí odradit, většinou se nalodí téměř všichni, co tu stojí. Vláček jezdí od 8,30 do 19 hod. mezi stanicemi ST1 až ST3 kolem celého areálu. Zakoupené vstupenky kontrolovali při nástupu na lodě, do vláčku nás nekontrolovali.

Kolem jezer jsou vyznačeny trasy pro turisty označené písmeny A až K. Informace o trasách jsou na webových stránkách parku: np-plitvicka-jezera.hr/en/lake-tour-programmes Jízda na kole je areálem kolem jezer zakázaná, stejně by nebyla šance po povalových chodnících mezi davy projíždět.

Po žádných značených trasách jsme nešli cíleně, obešli jsme oba areály včetně míst, která nejsou zahrnuta do žádného oficiálního programu, což každému doporučuji. Pokud jsme nevěděli kudy dál, podívali jsme se v mobilu do aplikace mapy.cz, kde se nacházíme a kam chceme jít. Některé úseky byly kvůli rekonstrukci chodníků uzavřeny, ale naštěstí ne ty stěžejní. V parku jsme byli skoro celý den (od 8 do 16 hod.) i s občerstvením u jezera Kozjak v místě Kozjačka draga – nástupní molo lodí P3, kde je nejvíce hospod a lavice se stoly k posezení.

Nedá se jednoznačně říct, která část jezer je krásnější, ani ve které začít prohlídku. Jižní horní část je velmi malebná, klidnější, se spoustou krásných vodopádů a hladin jezer, severní dolní část je více hektická, ale zato zahrnuje nejvyšší vodopád Veliki slap na říčce Plitvica, která je přítokem Korany, a scenérie s hlubokým kaňonem, do kterého voda padá, patří k nejpůsobivějším. Z hlediska množství vody a mohutnosti vodopádů je jednoznačně lepší jarní období.

Zajímavé je, že celkový pohled na dolní jezera shora, snad nejfotografovanější scenérie, která se objevuje ve všech propagačních materiálech Plivických jezer, je z vyhlídky mimo parkem vyznačené cesty. Kromě monumentálního výhledu je velkou výhodou tohoto místa, že sem nechodí hromadné zájezdy, ale pouze jednotlivci, kteří o vyhlídce ví a orientují se podle mapy v mobilu.

Od vodopádu Veliki slap k ní sice musíte vyšlapat po schodech až nad kaňon, pak jít kousek po místní asfaltové cestě a za mostkem přes říčku Plitvica (starý mlýn) zahnout doprava lesíkem k útesu. Stezka je vyšlapaná od lidí. Z vyhlídky se zábradlím se před vámi otevře nezapomenutelný výhled na dolní jezera, vodopády Sastavci a kaňon řeky Korany (místo vyznačeno na mapce ve fotogalerii).

Fotografie ve fotogalerii jsou z návštěvy Plitvických jezer v květnu 2019. Dále sem dávám srovnávací fotografie jaro - podzim.
Mapa oblasti - odkaz na moji mapu s vyznačenými místy na podkladu mapy.cz je zde: Plitvická jezera - moje mapa

Slunj – Raztoke

V Karlovacké župě, asi 30 km severně od Plitvických jezer, leží na soutoku řek Korany a Slunčice historické město Slunj. Nejznámější je jeho severní část – Raztoke, kde se nachází staré vodní mlýny a vodopády, které vytváří říčka Slunčica těsně před tím, než se její vody spojí s Koranou. Místo bylo po jugoslávské válce v 90. letech 20. století zničeno, ale v současné době jsou již mlýny opraveny. Některé z nich jsou však soukromé a je k nim vstup zakázán. Některé objekty jsou pronajímány turistům k ubytování. Do hlavní části s venkovním muzeem se platí vstupné (30 Kun na osobu).

Přes Slunj byla vybudována nová silnice, která míjí Raztoke po klenutém mostě. Pod ním a vedle nové silnice je tzv. Stará cesta, na které byla ze severní strany zřízena placená podélná parkovací místa, ze kterých je možné přehlédnout celkový výhled na Raztoke. Dál se po staré cestě může sjet dolů k vodě, kde jsou na některých místech také možnosti parkování. Prohlídka netrvá dlouho, pokud nemáte čas, stačí hodina.

Většina objektů v Raztoke jsou malebná dřevěná stavení s romantickou atmosférou kolem, kterou umocňují zarovnané sáhy dřeva, vůně z grilů a udíren, dřevěné mostky. Na jaře zde teče voda úplně všude a místo je mnohem působivější než v suchém létě. Mapa Slunj - turistické mapy.cz: Slunj (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další články z našich cest do Chorvatska:

• Chorvatsko. ostrovy Lošinj, Cres, Susak
• Chorvatsko: Národní park Risnjak
• Chorvatsko: Dinara (Sinjal) - výstup na nejvyšší horu Chorvatska
• Chorvatsko: Národní park Krka a město Knin
• Chorvatsko - pohoří Velebit (1): Veliki Zavižan
• Chorvatsko - pohoří Velebit (2): Velika Paklenica - Aniča kuk
• Chorvatsko - pohoří Velebit (3): Mali Alan - Tulove grede
• Chorvatsko: ostrov Mljet

Naše články z cest do Bosny a Hercegoviny:

• Bosna a Hercegovina (1): Mostar, Počitelj, Blagaj - vyvěračka řeky Buny
• Bosna a Hercegovina (2): Jajce, historické vodní mlýny Mlinčići

Naše články z cest do Černé Hory:

• Černá Hora (1): Seznámení s Černou Horou, itinerář cesty
• Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice
• Černá Hora (3): Durmitor a kaňon řeky Tary
• Černá Hora (4): Skadarské jezero, Lovčen, Boka Kotorská

Naše články z cesty do Severní Makedonie:

• Severní Makedonie (1): Autem po Severní Makedonii - Ochrid, Mavrovo, Kokino, Stobi a další místa
• Severní Makedonie (2): Golem (Velký) Korab - výstup na nejvyšší horu Severní Makedonie

Naše články z cest do Slovinska - Julských Alp:

• Slovinsko - Julské Alpy (1): Seznámení s Julskými Alpami
• Slovinsko - Julské Alpy (2): Veliki Mangart
• Slovinsko - Julské Alpy (3): Dolina Krnica a sedlo Prevala v masívu Kanin
• Slovinsko - Julské Alpy (4): Kobilja glava u Tolminu
• Slovinsko - Julské Alpy (5): Bohinjské hory – Orlove glave, Šija