Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Barokní čtyřkřídlý zámek je nejvýznamnější památkou města Chrast na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V přístupném zámku sídlí muzeum s přírodovědnými, historickými, vlastivědnými, archeologickými a umělecko-řemeslnými sbírkami. Bývalá zámecká kaple slouží jako koncertní sál. Některé zámecké místnosti byly vyzdobeny malbami exotických krajin se zvířaty. K zámku přiléhá francouzský park.
Ve 2. polovině 16. století postavil Albrecht Slavata renesanční tvrz, která byla počátkem 17. století rozšířena a upravena na nevelký renesanční zámek. V roce 1656 získal zámek pražský arcibiskup Arnošt Albrecht z Harrachu, který jej v roce 1660 postoupil nově zřízenému biskupství v Hradci Králové. Královéhradečtí biskupové tady bydleli až do začátku 18. století. V 1. polovině 18. století byl zámek výrazně barokně rozšířen. V roce 1950 přešel zámek do majetku státu.
Jedním z nejkouzelnějších a pravděpodobně nejfotografovanějším místem v Chrasti je Zámecká zahrada, která se nachází za východním křídlem bývalého biskupského zámku. Zahrada má pravidelnou dispozici s dlouhým osovým průhledem a strohé geometrické řešení a rozkládá se na ploše 2,49 ha.
Nejstarší písemná zmínka o existenci zahrady se nachází v listině z roku 1654, v níž je panský dům, postavený roku 1578 Albrechtem Slavatou z Chlumu a Košumberka, spolu s přístavbou z roku 1605 popisován jako zámek s ozdobnou zahradou a se zahradou pro ovocné stromy a zeleninu. V ní také můžeme spatřovat základy nynější zahrady.
Roku 1660 bylo zřízeno biskupství královéhradecké, jehož majetkem bylo i chrastecké panství se zámkem, jenž si biskupové zvolili za své stálé sídlo. Po dostavbě biskupské rezidence v Hradci Králové roku 1719 využívali chrastecký zámek až do roku 1948 jako sídlo letní.
Biskup Karel Hanl (1831-1874), velký milovník ovocnictví a sadařství, dal v zahradě postavit fíkovnu a ananasovnu a vysázet vzácné druhy stromů a keřů, které jej zaujaly při návštěvách šlechtických zahrad během vizitací diecéze. V zahradě byly vysázeny také pomerančovníky a citroníky, které plodily ovoce. Jižní ovoce se pěstovalo rovněž v rozsáhlých sklenících.
Největší rozkvět zažila zahrada za biskupa Josefa Haise (1875-1892), který ji dal celou rekonstruovat. K další rozsáhlé rekonstrukci zahrady tentokrát podle návrhu známého zahradního architekta Františka Thomayera, zahradníka Královského Hlavního města Prahy, došlo v roce 1904 za biskupa Josefa Doubravy (1903-1921).
Zahrada byla veřejnosti zpřístupněna až v roce1950, do té doby se jejími krásami mohli těšit pouze majitelé zámku a jejich hosté, mimo jiné i Ema Destinová v roce 1911.
Zahrada byla citelně zasažena orkánem Kyrill, který se nad krajem přehnal 25.6.2008. Zničené porosty a stromy již byly nahrazeny novou výsadbou. V zahradě vás jistě zaujme mohutný převislý buk lesní, liliovník tulipánokvětý, buk lesní červený, magnólie a dlouhá habrová a javorová loubí.
Zahrada je volně přístupná od 1.4. do 31.10. denně od 7 hod do 19 hod.