Chrast (u Chrudimi) – zámecké Městské muzeum (muzeum Ďáblovy bible)

Městské muzeum ve východočeské Chrasti rozhodně stojí za návštěvu. Už jenom proto, že sídlí na zámku a že zde můžete vidět kopii největší rukopisné knihy světa, tedy slavného Codexu gigas neboli Ďáblovy bible. A má to celkem logiku, protože tento klenot, který nám za Třicetileté války uloupili Švédové, byl sepsán na počátku 13. století v sousedních Podlažicích.

Městské muzeum v Chrasti založil v červenci roku 1893 ředitel zdejší obecné školy Vincenc Paulus, takže je jasné, že se v podstatě získané sbírkové předměty spojily se sbírkami školními. Od roku 1902 se také muzeum jmenovalo Paulusovo městské muzeum a o rok později se muzejní a školní sbírky opět rozdělily. Již v roce 1906 mělo muzeum ve sbírce více než 1.500 předmětů a paradoxně byly všechny stále umístěny ve školním přírodovědeckém a zeměpisném kabinetě. Později se muzeum přestěhovalo do jedné místnosti v budově radnice a po přestěhování Obecního úřadu do nových prostor obsadilo Paulusovo městské muzeum bývalou radnici celou. Na počátku května roku 1948 pak muzeum poprvé představilo své sbírky veřejnosti.

Do prostor zámku se však muzeum přestěhovalo teprve v roce 1965 a ještě dalších osm let trvalo, než se zámecké místnosti v poschodí plně upravily do podoby muzejní stálé expozice a než se z přízemí staly depozitáře. Paradoxně se však údajně dodnes nedořešil způsob vytápění stálé expozice, takže je muzeum přístupné pouze v období od května do října.

A co, že tedy v muzeu – kromě různých, většinou velmi zajímavých, časových výstav – můžeme vidět? Než si na tuto otázku odpovíme, je potřeba upozornit na fakt, že následný soupis jednotlivých výstavních prostor není seřazen ani chronologicky ani podle pořadí, v jakém jednotlivé muzejní sály procházíme.

Tajemství Ďáblovy bible: Hlavním lákadlem je, pochopitelně kopie největší rukopisné knihy světa, která je ovšem, bohužel, pod sklem a trvale otevřená na notoricky známé dvojstraně s půlmetrovou postavičkou ďábla. Kniha velikostně odpovídá originálu (výška 92 cm), jen je o 3 kg těžší (má 78 kg). Za historicky zajímavější a cennější jsou však považovány fragmenty zdiva z kláštera, kde bible vznikla. Okolnosti jejího sepsání a následného putování českými zeměmi i Evropou si můžeme přečíst na informačních panelech po obvodu místnosti.

Zámecká kaple: Bývalá biskupská kaple patří k nejatraktivnějším částem muzea. Je vyzdobená nástěnnými malbami v ojedinělém jihoněmeckém stylu, takže se jí říká také kaple Beuronská. Půvabná kaple je dnes již odsvěcená a slouží hlavně pro pořádání svatebních obřadů, koncertů a různých společenských akcí.

Geologie a paleontologie: zajímavá expozice se nachází ve vitrínách na chodbě a najdeme zde např. pozůstatky pravěkých zvířat nebo otisky prehistorických tvorů v různých horninách.

Život na zámku biskupském: Tato část expozice připomíná období, kdy byl zdejší zámek rezidenčním sídlem (později už jen sídlem letním) královéhradeckých biskupů. Proto zde také najdeme portréty nejvýznamnějších biskupů i kancelářský nábytek a spinet je z doby biskupa Doubravy.

Řemesla a řemeslníci: Kromě tradičních řemeslných dílen z Chrasti a blízkého okolí se zde představuje i zdejší „rarita“, a to výroba dřevěných vodovodních rour určených zejména k přečerpávání vody.

Pod křídly černých orlic: Tato část stálé expozice je zaměřena na historii města Chrast, jeho technické památky, školství, činnost cechů, církvi a místních spolků.

Chrastečtí umělci: Název hovoří za vše, pro přespolní bude asi nejznámější jméno malíře Antonína Machka, který stejně jako Ďáblova bible pocházel z Podlažic.

Žakárové stavy, tkalcovství: V této místnosti stálé expozice najdeme dvojmístný tkalcovský stav s vrchním přídavným žakárovým systémem s děrovanými kartami a vzorky žakárových tkanin.

Čínský a Římský sál: Dva sály, jejichž podobu určila výzdoba Antonína Machka ze samého konce 18. století. Římský sál je empírový a najdeme zde nejen motivy starověkého Říma a jeho památek, ale např. také medailony s portréty antických filozofů, básníků a spisovatelů nebo příběhem Romula a Réma. Čínský sál zdobí celoplošná výmalba s krajinářskými výjevy s exotickou faunou a flórou. Oba sály se nacházejí v prostorách městského úřadu a jsou běžně nepřístupné. Jejich případnou prohlídku si je třeba předem domluvit.

Městské muzeum v Chrasti, které v současnosti údajně vlastní okolo 100.000 sbírkových předmětů, najdeme na adrese Náměstí č. 1, otevřeno je zde od května do října, a to v časech 9.00 až 12.00 hod. a 13.00 až 17.00 hod. Za vstupné zaplatíme 40,- Kč (děti, studenti a důchodci to mají za 20,- Kč a rodinné vstupné činí 80,- Kč.

Zcela na závěr alespoň pár řádků základních informací o zámku, ve kterém Městské muzeum v Chrasti sídlí.

Renesanční zámeček zde byl postaven v letech 1579 až 1605. Od roku 1664 objekt slouží jako rezidence královéhradeckých biskupů a v I. polovině 18. století je zámek přestavěn a doplněn o barokní křídla (stalo se tak v letech 1721 až 1731 a roku 1742). K zámku přiléhá zámecká zahrada, která byla roku 1903 upravena pražským architektem Thomayerem do parkové podoby. Současný jednopatrový čtyřkřídlý zámek je i se zahradou chráněnou kulturní památkou.