Chrast Velká Lipka - Návštěva Královny aneb V říši smraďocha páchníka

Jedním z nejnavštěvovanějších míst v Chrasti je stará Lipová alej zvaná Velká Lipka. Poblíž je totiž o polovinu kratší alej zvaná pro změnu Malá Lipka. Obě jsou vyhledávanými cíly randící mládeže, maminek s kočárky, pejskařů i cyklistů. Alej, kterou tvoří stromořadí lip a kaštanů (jsou to konkrétně tyto druhy: lípa srdčitá - Tilia cordata, lípa velkolistá - Tilia platyphyllos a jírovec maďál - Aesculus hippocastanum), je dlouhá půl kilometru, tedy jen o pár metrů kratší než Karlův most.

V dutinách a pařezech stromů žije kriticky ohrožený a celoevropsky chráněný páchník hnědý. Tento brouk opouští svůj úkryt pouze výjimečně a to v noci, proto není běžně ke spatření. Před predátory se brání nepříjemným zápachem, který připomíná staré hadry. Odtud pochází i jeho jméno.

Lípy zde byly vysázeny asi v polovině 18.století, což dokládá josefínská vojenská mapa z roku 1781, v níž byla alej již zakreslena. Stromořadí začíná u brány zahrady chrasteckého zámku a na jeho konci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého, kterou dal postavit královéhradecký biskup Václav z Košínů roku 1728. Byla několikrát opravována, roku 1907 ji pobořila lípa vyvrácená vichřicí. V roce 1921 ji obnovil biskup Karel Kašpar.

Nejobdivovanějším stromem je mohutná lípa poblíž kaple, která je místními zvána Královna, je totiž nejmohutnější a také nejstarší ze všech stromů, proto je také poznamenána vichřicemi a zubem času. Dříve byla charakteristická větvemi připomínajícími v koruně rozepjaté ruce, tak i nápadně zesíleným kmenem těsně při zemi. Královna měla i svého Krále, mohutnou lípu u kaple. Král ji však opustil za vichřice roku 1907 a svým pádem poškodil i samotnou Kapličku.

Alej byla bohužel velmi poničena orkánem Kyrill, který se nad krajem přehnal 25.6. 2008, jak připomíná pomníček, zhotovený z kmene jedné padlé lípy. Běsnící vichr si pohrával s prastarými lípami jako by to byla stébla trávy. Polámal jejich větve a mohutné kmeny vyvracel I s kořeny. Z aleje zůstaly jen Trosky. Z původních 141 stromů jich bylo 84 nenávratně poškozeno či úplně zlikvidováno. Městský úřad se snaží alej obnovit, ale navrátit ji do stavu před osudným dnem není možné. Vzrostlých stromů na místě dnešních pařezů se dočkají až další generace.

Aktuální fotografie jsou v galerii.