Chřiby - kostel Nanebevzetí P.Marie ve Střílkách
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Jméno Střílky je pojem... Nespíš každý z nás už viděl fotografie unikátního barokního hřbitova, který se nachází právě v tomto městečku, rozkládajícím se na úpatí Chřibů. Jeho sochařská výzdoba a architektura je skutečně skvostnou ukázkou sochařského a stavitelského umu té doby a v rámci Střední Evropy nemá obdoby! Ti z vás, kteří jej navštívili osobně, už ví, že se tento slavný cintorín nenachází ve středu městečka, ale musí se k němu strmou ulicí vystoupit do pořádného vršíčku. (Jeden mnohem vzdálenější a zalesněný, tvořící kulisu krajinného pozadí, pod příkrovem lesa ukrývá zbytky zřícenin kdysi mocného stříleckého hradu.) Pozorný návštěvník, doplazivší se ke vstupu stříleckého hřbitova si jistě povšimne, že nejen tento, ale především protější impozantní kostel je skutečnou dominantou malého městečka. Hrad nahoře vznikl někdy v polovině 13.století, ale osídlení pod ním - s titulem městečka - se připomíná už r.1358. Mecenášem stavebního skvostu se stal Amand Antonín z Petřvaldu, kterémužto rodu připadlo střílecké panství po bitvě na Bílé hoře. Amand se stal budovatelem nejen slavného hřbitova, ale zavázal svého nástupce, aby nechal zbořit starý kostel a na jeho místě postavil nový. Tak se i skutečně stalo a už v roce 1770 mohla být sakrální novostavba slavnostně vysvěcena a zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie.
Stavělo se podle plánů italského architekta Ignáce Ciraniho. Jedná se o jednolodní stavbu, v níž se až dodnes zachoval převážně původní inetriér. Hlavní oltář je kopií toho, který můžeme vidět v Dómu sv.Václava v Olomouci. Uměleckou napodobeninou je i obraz Nanebevzetí, který podle velehradského vzoru namaloval benátský mistr Paolo Paganini - (jak vidno, nejen husle jsou synonynem pro toto slavné jméno)... Boční oltáře zdobí další cenné obrazy, jejichž autorem se stal velehradský jezuita Ignác Raab. Kdyby směli návštěvníci dovnitř chrámu i mimo mše, zcela jistě by ocenili také křtitelnici z nádherného cetechovického mramoru anebo původní varhany, které vznikly v roce 1771 a dodal je věhlasný stavitel varhan té doby - František Sieber. Takhle se bude muset návštěvník (tak jako já) bohužel spokojit jen s pohledem na exteriéry farního kostela, zavadit pohledem o věž, nesoucí dva zvony a podivit se tomu, k čemu sloužily ty kamenné kvádry, které uvidí na úpatí terasovitého kostelního návrší. No k čemu... původně zde měl jako protiváha baroknímu hřbitovu vzniknout i jakýsi kostelní dvorec, ale kvůli nedostatku peněz k tomu zřejmě nikdy nedošlo...